Článek
Konflikt mezi vládou a Hradem se po boji o účast na summitu NATO v Ankaře neuklidnil. Naopak - premiér Andrej Babiš (ANO) přešel do útoku.
V sedmnáctiminutovém videu, které v neděli zveřejnil na sociálních sítích, označil předseda vlády hlavu státu za „zmanipulovanou loutku“. Uvedl také, že se za Pavla v Ankaře styděl. Kancelář prezidenta se ohradila s tím, že je komunikace z její strany „věcná a nekonfliktní“. „Prezident že je nekonfliktní a chce spor s vládou uklidnit? Vážně? No, musel jsem se podívat do kalendáře, jestli není 1. dubna,“ reagoval na to Babiš.
Někteří členové hnutí ANO říkají, že premiéra naštvalo Pavlovo vystoupení na slovenském festivalu Pohoda v Trenčíně. Další si myslí, že prezident hledá každou příležitost, kdy vládu kritizovat. Vadí jim i to, že Pavel naopak nebyl kritický k předchozí vládě Petra Fialy, když loni nesplnila závazek NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP .
„Je trochu záhada, proč Andrej Babiš, který dříve konflikty nerozdmýchával, najednou nasadil nebývale ostrou rétoriku ve sporu, který by se summitem asi skončil,“ podivuje se politolog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Odborníci za Babišovým obratem vidí více motivů: Může jít o projev emocí i volební strategii.
Babiš chce odvrátit pozornost
Podle Mlejnka je možné, že premiéra jednoduše štve výsledek summitu. Prezidentovu účast na něm vláda původně nechtěla povolit. Po zásahu Ústavního soudu se pak účast hlavy státu snažila omezit alespoň tím, že Pavla vytlačí z hlavních akcí.
Česká hlava státu ale nakonec dostala pozvání od tureckého prezidenta Recepa Erdogana, Pavel se zúčastnil i hlavního jednání a měl několik bilaterálních jednání. „Jediná situace, která byla pro prezidenta ponižující, bylo jeho usazení v druhé řadě za premiérem,“ doplnil Mlejnek.
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity vidí v Babišově chování i další motivaci. „Jsme v situaci, kdy vláda dělala a dělá kroky, které vyvolávají velkou pozornost, ať už je to změna financování veřejnoprávních médií či změna služebního zákona,“ popsal. Prodloužení sporu s hlavou státu tak může být snahou kabinetu od těchto kroků odvrátit pozornost.
Spor s prezidentem je podle Kopečka mediálně atraktivní, a proto je pro Babiše snadné udržet jej v centru pozornosti. Naopak témata, na která vláda nechce upozorňovat, zůstávají v pozadí. „Je to takové vrtění psem,“ komentoval Kopeček.
Za změnou premiérovy rétoriky vidí odborníci i jiný motiv. Může jít o strategii do nadcházejících voleb. „Andrej Babiš určitě sleduje průzkumy o postojích jeho voličů a z nich mu zřejmě vychází, že mu spor s prezidentem neškodí. Možná proto v něm pokračuje,“ uvažuje Kopeček.
Spor jako strategie do voleb
Právě snaha zvednout volební preference může být podle odborníků dalším z důvodů, proč neshody mezi premiérem a prezidentem trvají. „ANO možná zjistilo, že Fiala už nefunguje a žádného nového ‚bubáka‘ nemají, protože lídři opozice jsou slabí. V politice funguje, když máte nepřítele, a oni si vyhodnotili, že by jím mohl být Petr Pavel,“ popsal Mlejnek možnou strategii.
Podle odborníků je pak také možné, že si ANO „připravuje půdu“ pro kandidáta do prezidentských voleb, které se uskuteční za dva roky. „Je to ale dost nejistá půda a hlavně se neví, kdo kandidátem proti Pavlovi bude,“ doplnil Kopeček s tím, že nepředpokládá, že by znovu kandidoval sám Andrej Babiš. ANO pravděpodobně podpoří jiného kandidáta a vlastního nepostaví.
Rétoriku útoků na prezidenta premiér podle odborníků převzal od ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). „Je možné, že se tím snaží přesměrovat pozornost některých voličů od Motoristů směrem k ANO,“ uvažuje Kopeček.
Spor mezi Hradem a vládou navíc nemusí zůstat jen otázkou současnosti. „Z politického hlediska je jednou z možných strategií udržovat konflikt až do prezidentské volby. A myslím, že jsme v situaci, kdy na tento postup sázejí obě strany,“ popisuje sociolog a analytik Jan Herzmann.
Přečtěte si komentář k tématu:
Pavel o víkendu v diskuzi na festivalu Pohoda na Slovensku uvedl, že věří v uklidnění situace. Ve stejné diskuzi však dodal, že ho spory s vládou motivují k tomu, aby se pokusil o obhajobu prezidentského mandátu. „Prezident nemůže pořád jenom uhlazovat situaci a couvat. I on si musí občas rýpnout,“ vysvětlil Mlejnek.
Babiš potřebuje „Antipavla“
Jak se konflikt mezi Babišem a Pavlem projeví na volebních výsledcích, je podle expertů zatím těžké předpokládat. Záleží především na tom, jestli bude pokračovat až do nich, nebo se časem ustálí.
Mezi voliči hnutí ANO totiž existuje skupina, která zároveň v prezidentských volbách hlasovala pro Petra Pavla. „Jsou to lidé, kteří nechtěli Andreje Babiše na Hradě, ale ve Strakovce,“ doplnil Herzmann. Kopeček připomněl, že ačkoliv má současný prezident v procentech větší podporu u voličů vládních Motoristů, jeho příznivců u ANO je na počet více.
Kopeček pak upozorňuje, že pro Petra Pavla jsou jeho voliči, kteří zároveň podporují ANO, skupinou, kterou nechce ztratit. Prohlubování konfliktu může prezidentovi podle odborníků také uškodit v případě, pokud se začne stavět do role lídra opozice, kterou zatím zásadně odmítá.
Výhodné nemusí být pokračování sporu ani pro ANO, záleží především na chování prezidenta. „Pokud Petr Pavel ukáže, že je nadstranický, mohou další útoky ANO poškodit. Myslím, že když budou pokračovat, zařídí mu v dalších volbách krásný postup do druhého kola,“ tvrdí Mlejnek. Herzmann si pak myslí, že konflikt voliče mobilizuje a účast v prezidentských volbách bude vyšší.
Babišova útočná taktika nemusí fungovat ani jako podpora pro vlastního prezidentského kandidáta. „Ta strategie má několik slabých míst. Pokud nebudou mít vlastního protikandidáta, nějakého ‚Antipavla‘, může to vyšumět,“ popsal Mlejnek.
Situace, kdy premiér s prezidentem pocházeli z jiných politických táborů a v některých otázkách se neshodli, v Česku nenastala poprvé, spory nastávaly například mezi prezidentem Václavem Klausem a premiéry z ČSSD (dnes SOCDEM). Podle odborníků se však snažili spory neprohlubovat. „To, co teď dělá Andrej Babiš, přestává být racionální, stává se z toho konflikt pro konflikt,“ myslí si Kopeček.
Prezident nyní podle Kopečka nemá další nástroje, kterými by mohl spor utlumit. Pokud bude eskalovat i nadále, může hlava státu sáhnout po mocnějších zbraních, například vládě brzdit a vetovat legislativu či oddalovat podpis dokumentů do nejzazších termínů. „Pokud by to přerostlo do této míry, bylo by to nešťastné. Zákony začnou platit později a to může mít nepříjemné dopady,“ uvádí Mlejnek.
