Kdo chce vést ČT? Ve hře se nově objevilo jméno léta známé z obrazovek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O možných kandidátech, kteří by rádi převzali křeslo ředitele České televize po odvolaném Janu Součkovi, se v posledních týdnech spíše spekulovalo, nyní, kdy je poslední den na podání kandidatury, už je ale více jasno.

Kandidaturu dopředu ohlásila podniková ředitelka Czech News Center Libuše Šmuclerová a novinář a moderátor spjatý s ČT Jakub Železný, podání přihlášky dnes potvrdil i šéf zpravodajství ČT Petr Mrzena a podat ji plánuje i bývalý generální komisař Expa v Miláně a Dubaji Jiří František Potužník. Ve středu odpoledne spekulace o své kandidatuře potvrdil i Milan Fridrich, současný ředitel programu České televize.

Nově ve středu potvrdil svůj zájem Seznam Zprávám dlouholetý zahraniční zpravodaj Miroslav Karas.

A přihlášku do výběrového řízení na generálního ředitele České televize odpoledne podal i obchodní ředitel veřejnoprávní televize Hynek Chudárek. Stejně tak do tendru na generálního ředitele ČT podala přihlášku i bývalá mluvčí Vendula Krejčová. Podle serveru Lidovky.cz je mezi uchazeči i bývalý šéf FTV Prima Martin Konrád a a podle Aktuálně.cz také dlouholetý výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský.

Záměr kandidovat na šéfa ČT ve čtvrtek potvrdil Seznam Zprávám i architekt Ondřej Vrbík. Podle svých slov již podal přihlášku do výběrového řízení. „Jsem kandidátem zvenčí a dívám se na věc z jiného úhlu. Konkrétní body, které chci prosazovat, zatím nesdělím, nechci odhalit svoje karty,“ dodal Vrbík, který se o pozici generálního ředitele ucházel již v roce 2023.

Na podání přihlášky měli kandidáti čas do středečních 16 hodin. Podle předsedy Rady ČT Karla Nováka se o místo generálního ředitele uchází 21 lidí, některé přihlášky ale mají nedostatky. Rada 11. června vybere z přihlášek pět kandidátů, volba se uskuteční 18. června. Seznam Zprávy přinášejí medailonky kandidátů.

Miroslav Karas začal svou novinářskou kariéru v 80. letech v tehdy ještě Československém rozhlase, kde začal působit jako zahraniční zpravodaj v Polsku.

Jeho profesní život zůstal spjatý s východem. Po nástupu do České televize nastoupil znovu do funkce polského zahraničního zpravodaje, vyjížděl i do dalších východních zemí. Několik let působil například jako stálý zpravodaj v Moskvě. V roce 2020 se usadil na pozici ředitele ostravské pobočky ČT, kde setrval až do minulého roku.

Ve své knize A odkud bych asi tak byl? z roku 2021 čtenářům líčí zásadní momenty moderní ruské historie tak, jak je prožil jako zahraniční reportér, jako například zážitky z Ruskem okupovaného Krymu.

„Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl a přihlášku podal. Chci, aby byla Česká televize sebevědomá, skromná, hbitá a chci její program posílit směrem k národní identitě a národní hrdosti. Třeba vznikem seriálů, které budou připomínat novodobou českou historii,“ popsal Karas Seznam Zprávám. Dodal, že by chtěl televizi zbavit „zkostnatělosti“. „Chci, aby všichni ti, co za ni platí, měli pocit, že jim patří,“ podotknul.

Libuše Šmuclerová, narozená v roce 1963, aktuálně působí jako podniková ředitelka Czech News Center, mediálního domu miliardáře Daniela Křetínského, počátky její profesní kariéra jsou však spjaty právě s Českou televizí.

Do veřejnoprávního média nastoupila v roce 1986 jako čerstvá absolventka Univerzity Karlovy oboru žurnalistiky. Začínala jako moderátorka vysílání pro mladé Studia Kontakt, kde proběhly historicky první přenosy demonstrací sametové revoluce.

Kariéru o pár let později pokračovala na TV Nova, kde se vypracovala

až na post ředitelky televize, který zastávala v letech 1999 až 2004.

Šmuclerová část svého života věnovala budování sítě klinik estetické medicíny se svým tehdejším manželem Romanem Šmuclerem, současným prezidentem České stomatologické komory.

V roce 2007 se vrátila do médií, nastoupila právě do mediálního domu Czech News Centre (v té době ještě pod názvem Ringier), pod který spadá například deník Blesk, server E15 či časopis Reflex. Šmuclerová byla také zařazena do žebříčku nejvlivnějších žen Česka časopisu Forbes.

V rámci podání přihlášek do výběrového řízení, o jehož výsledcích by mělo být rozhodnuto nejpozději 7. srpna, musí kandidáti představit svou vizi pro ČT. Tu ale Šmuclerová zatím sdílet nechce. „Aktuálně s ČT spjata nejsem, půlka mého života s ní ale spojená je. Co se týká podrobností, tak asi není vhodné je sdílet, než je uslyší Rada,“ řekla Seznam Zprávám.

Sdílnější je se svými plány pro Českou televizi Jakub Železný, novinář, jehož kariéra je spjata primárně právě s Českou televizí, kde působil jako moderátor pořadu Události a Události komentáře.

„Nejsem nějaký spasitel, můj úkol je naprosto jasný, a to zřetelně a nahlas říkat, že je tady opravdu velká obava ze zestátnění televize a je potřeba udělat všechno pro to, aby se to nestalo,“ popsal Železný svou prioritu. Obavy se objevují v souvislosti s rétorikou některých politiků, kteří proti České televizi dlouhodobě vystupují, jako je kupříkladu šéf opozičního hnutí Andrej Babiš či předseda SPD Tomio Okamura.

Zkušený moderátor se narodil v roce 1973 v Praze. Vysokoškolské vzdělání v oboru žurnalistiky získal na Univerzitě Palackého v Olomouci a později i na Univerzitě Karlově v Praze.

Novinářskou kariéru začínal v Českém rozhlase v roce 1993, nejdříve ve stanici Vltava, později na Radiožurnálu až do roku 2012. Zároveň působil v České televizi, kde moderoval diskuzní pořad Události komentáře a zpravodajský pořad Události.

Ucházet o post ředitele ČT se bude i Petr Mrzena, současný ředitel Zpravodajství a publicistiky televize. Mrzena, narozený v roce 1975, studoval žurnalistiku na brněnské Masarykově univerzitě i Karlově univerzitě v Praze. V médiích se uchytil již za studií, kdy začal pracovat jako redaktor na TV Prima. Má zkušenost i z TV Nova, působil i jako zpravodaj televize Z1 v Bruselu.

V roce 2011 se stal šéfem Zpravodajství ČT, v roce 2023 mu Jan Souček, kterého by nyní Mrzena v čele ČT rád nahradil, jmenoval do funkce šéfa Zpravodajství a publicistiky po Zdeňku Šámalovi.

„Chci usilovat o nezávislost, důvěru a stabilitu. Nabízím schopnost odolávat tlaku zvenčí i zevnitř, televizní cit a nápaditost, zkušenosti ze všech velkých televizí v zemi a odhodlání dál tvrdě pracovat, prací bavit sebe, tým v ČT a hlavně diváky,“ popsal své přednosti a cíle Mrzena.

S Mrzenou se ale v České televizi pojí jisté kontroverze. Se Součkem se totiž podílel na některých vysoce kritizovaných krocích ve veřejnoprávní instituci, které posléze vedly k Součkově pádu, jako například zrušení pořadu 168 hodin moderátorky Nory Fridrichové nebo pozastavení sedmi programů letos na jaře kvůli problémům s financováním.

O pozici se uchází i Jiří František Potužník, který má zkušenosti nejen z médií, ale i z politiky nebo kultury. O post se v minulosti ucházel už několikrát, úspěšný ale nikdy nebyl.

Také on prošel Českou televizí. Nastoupil do ní v roce 1993, působil v její zahraniční redakci a několik let sloužil i jako zpravodaj v Bruselu. Potužník od roku 2008 pracoval také jako mluvčí českého předsednictví Evropské unii za vlády Mirka Topolánka. Od roku 2009 se věnoval české účasti na světových výstavách. Coby generální komisař vedl tuzemskou účast na Expu.

„Snížil jsem počet zaměstnanců kanceláře o 50 procent, původní pavilony a expozice realizoval za třetinu veřejných peněz, než bylo obvyklé, a přivezl bronzovou a zlatou cenu. Rád bych tedy zmenšil a zrychlil administrativu a posílil kvalitní tvorbu i v ČT,“ uvedl.

Do ředitelského křesla na Kavčích horách by rád usednul i současný programový ředitel televize Milan Fridrich.

Fridrich, vystudovaný filozof, novinářskou kariéru začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase, kde působil jako reportér v Bruselu. Zahraniční sekci později i sám vedl.

Angažoval se dále v Hospodářských novinách rovněž jako bruselský zpravodaj v letech 2003 až 2005, poté nastoupil do České televize, kde se podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24, který se stal pod Fridrichovým vedením velice populární. Fridrichovo jméno bylo v souvislosti s kandidaturou do čela ČT skloňováno již v minulosti, konkrétně v roce 2009, kdy na popularitě ztratil tehdejší ředitel Jiří Janeček. Nakonec ale nekandidoval.

Fridrich je držitelem novinářské ceny Křišťálová lupa za rok 2011 za webové a mobilní projekty v ČT. Je autorem dvou cestopisných knih Mazlení s vepři a Valčík s babiznou.

Mezi dlouho zvažovanými kandidáty byl šéf komunikace Hradu Vít Kolář, který se rozhodl se o post šéfa ČT nakonec neucházet.

Aktualizovali jsme o rozhodnutí Hynka Chudárka a Milana Fridricha kandidovat.