Luční bouda se s národním parkem pře už od znovuotevření

Červen 2004. Po letech chátrání a postupného uzavírání se turistům opět otevřela Luční bouda - jedna z nejznámějších horských chat v Krkonoších. Budovu s tmavěhnědým dřevěným obložením zrekonstruovala firma AEZZ zastupovaná advokátkou a spolumajitelkou Klárou Sovovou, která ji vydražila z konkurzní podstaty firmy CDH Leas za deset milionů korun.

Noví majitelé uváděli, že chtějí Luční boudě, která předtím léta upadala, vrátit její dřívější slávu. „Jsem rád, že chata opět začíná žít. Je vidět, že nový majitel to myslí s její záchranou opravdu vážně,“ řekl tehdy MF DNES ředitel Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Jiří Novák.

Jenže nyní je po dvou dekádách vzájemného soužití vztah nejznámější boudy Krkonoš a národního parku pošramocenější než kdy jindy. Po sporech o pokutování vjezdů se majitelé rozhodli turistům - alespoň těm neubytovaným - boudu znovu uzavřít.

A nejde o první tahanici, kterou spolu obě strany zažily. „Jedenadvacet let se hádám s národním parkem,“ řekla tento týden Klára Sovová v České televizi.

První spor na sebe nenechal dlouho čekat - přišel téměř hned po otevření chaty. Sovová tehdy oznámila, že plánuje část zrekonstruovaných pokojů rozprodat do osobního vlastnictví jako apartmány.

To se nelíbilo ochranářům. „Vznik apartmánových bytů představuje vážnou kolizi se zájmy ochrany přírody v oblasti dopravy, tedy dostupnosti tohoto objektu v I. zóně národního parku budoucími vlastníky apartmánů, a to jak v zimě, tak v létě,“ uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný ve svém komentáři pro Ekolist, který zveřejnil v srpnu 2004.

Drahný uvedl, že v případě rozprodání apartmánů by se výrazně zvýšil počet průjezdů k Luční boudě. Navíc by vznikl precedens pro podobné kroky na dalších chatách v národním parku.

Ještě v lednu následujícího roku Sovová hovořila o tom, že dále počítá s prodejem apartmánů. Nakonec ale majitelé od plánu upustili a zrekonstruované byty začali pronajímat jako běžné pokoje.

Až k soudu došel další spor Luční boudy a Krkonošského národního parku. V roce 2005 začali majitelé na chatě s odkazem na zdejší známé zábavy z počátku 20. století pořádat veřejné akce. Na koncert kapely Mig 21 nebo country bál přišlo asi 150 lidí.

To se setkalo s kritikou ze strany národního parku. Nahoru účastníky vozily rolby, které podle tehdejšího vedení parku poničily kleč podél cest v nejcennější části parku. Správa tehdy přestupcům vyměřila pokutu 250 tisíc korun.

Veřejné akce ale na boudě pokračovaly, hrály zde i kapely Wohnout nebo Vypsaná fixa. V říjnu 2006 se na místo vrátili Mig 21, koncert opět provázelo výrazné zvýšení dopravy v první zóně ochrany. Národní park uvedl, že na akci, na kterou přijelo asi 250 lidí, neměla Luční bouda potřebné povolení. Vyměřil jí stotisícovou pokutu. „Tyto akce s sebou nesou precedens, že by se hory mohly stát jednou velkou diskotékou,“ řekl tehdy Radek Drahný.

Pořadatelé se bránili, že šlo o soukromou akci, konkrétně narozeninovou oslavu Kláry Sovové, určenou jen pro členy Klubu přátel Luční boudy. Nejvyšší správní soud ale v roce 2012 uvedl, že navzdory tomuto tvrzení Luční bouda inzerovala koncerty na plakátech i v televizi, a pokutu potvrdil.

Hromadné akce se na boudě konaly i nadále, se svou hrou Dobytí severního pólu zde třeba vystoupilo Divadlo Járy Cimrmana. KRNAP už je ale dále nerozporoval.

V roce 2008 pak začal stát uvažovat o odkoupení Luční boudy. Podle České televize chtěla Správa KRNAP mít větší přehled „o dění spojených s aktivitami v první zóně národního parku“. Z toho nakonec sešlo. Místo toho majitelé Luční boudy rozšířili své působiště - od roku 2012 jim patří také Labská bouda vzdálená vzdušnou čarou přes 11 kilometrů.

Další rozpaky vzbudilo, když se v roce 2014 po desetiletích vystěhovala z Luční boudy Horská služba poté, co odmítla přistoupit na zvýšení nájmu. Majitelé je nahradili svou vlastní Záchrannou službou vrcholky hor.

V květnu 2007 MF DNES informovala, že Klára Sovová, jejíž rodina předtím darovala šest milionů ODS na volební kampaň, kritizovala vládu a ČEZ kvůli cenám elektřiny. Později se vyslovovala vůči vládním nařízením za covidové epidemie nebo systému eTurista.

Sama se zkoušela do politiky dostat, v roce 2020 neúspěšně kandidovala za ODS do Senátu. Dnes už členkou strany podle svých slov není, jak ale informovaly Seznam Zprávy, uznala, že je v kontaktu s poslanci občanských demokratů, kteří se ve Sněmovně snaží prosadit zmírnění pravomocí národních parků.

Dosud poslední spor mezi Luční boudou a národním parkem se rozhořel minulý týden, když Sovová oznámila, že uzavře chatu pro neubytované turisty. Nejbližší zázemí pro lidi nabízí až Výrovka, která je při 160metrovém převýšení 2,5 kilometru daleko. Podle ní a spolumajitele Stanislava Beneše nemohou majitelé zajistit provoz boudy, protože dodavatelé a řemeslníci dostávají pokuty od národního parku za nepovolený vjezd. Ten navíc nově kontrolují kamery. Podle vlastníků se celková výše pokut za neoprávněné vjezdy vyšplhala už na 300 tisíc korun.

Jejich postoj přitom podpořili i další provozovatelé krkonošských chat.

Nicméně zástupci národního parku si stojí za tím, že pravidla je nutné dodržovat - Luční bouda leží uprostřed klidové zóny, tedy nejvzácnějšího území v národním parku. Majitelé mají vjezd povolený, ostatní si mohou o výjimku dopředu zažádat. Pro ty, kdo ji nemají, si podle ochránců mohou provozovatelé bud zajet.