Hlavní obsah

Babišova „pokladní“ na hraně. Mohla by si i přivodit stíhání, míní advokát

Foto: ČTK / Vondrouš Roman, ČTK

Finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková je na pondělí opět pozvána k soudu. Z první výpovědi v kauze Čapí hnízdo se v září kvůli nemoci omluvila.

Reklama

15. 10. 2022 5:00

Podpis finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové byl nejen na žádosti o úvěr pro Čapí hnízdo. Pro banku, která peníze poskytla, byla také kontaktní osobou ve smlouvě k bankovnímu účtu firmy Farma Čapí hnízdo.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když před dvěma týdny vypovídali u soudu v kauze Čapí hnízdo svědci, opakovaně zmiňovali jméno manažerky, která je pro bývalého premiéra Andreje Babiše - nejen v tomto případě - klíčová.

Finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková sháněla na stavbu středočeského multifunkčního centra peníze a schvalovala firmám z holdingu také faktury za reklamu, kterou si na Čapím hnízdě zaplatily.

U soudu v kauze Čapí hnízdo, kde je Andrej Babiš obžalován z napomáhání dotačnímu podvodu, by Petra Procházková měla vypovídat v pondělí. Očekává se, že jí budou položeny otázky směřující k objasnění, zda za projektem stál Andrej Babiš, nebo co vše pro projekt vydávající se za malou či střední firmu zajišťoval holding Agrofert.

Petra Procházková již vypovídala na policii, takže její výpověď popsal žalobce do obžaloby, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. Z toho, co Procházková při policejní výpovědi uvedla, vyplývá, že ačkoliv měla v prvních letech projektu Čapí hnízdo bezpochyby zásadní roli, při výslechu působila dojmem, že zpočátku nebyla do celé věci příliš zapojená. A některé důležité otázky, alespoň podle textu obžaloby, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, nevysvětlila.

Je například známo, že banka HSBC poskytla společnosti Farma Čapí hnízdo tři úvěry v celkové výši 455 milionů korun. A firma je podle svědectví bankéřů, která zazněla už u soudu, získala jen díky tomu, že za ně ručil Babišův holding Agrofert.

Procházková však odmítla, že by právě Babiš tyto úvěry jakkoliv řešil. „Že by dojednával něco v bance, je nesmysl,“ zaznamenal v obžalobě slova Procházkové na policii státní zástupce Jaroslav Šaroch.

Policistům také letitá manažerka Agrofertu řekla, že neznala akcionářskou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo a podle ní ani nebyla tato firma v době žádosti o téměř padesátimilionovou dotaci z Evropské unie součástí holdingu.

U soudu však také vypovídal syn bývalého premiéra Andrej Babiš mladší a mimo jiné řekl, že právě manažerka Procházková mu nechala někdy kolem roku 2011 podepsat několik dokumentů, které se projektu Čapí hnízdo týkaly. Babišův syn měl totiž mezi 31. prosincem 2007 a 16. únorem 2008 vlastnit podle některých dokumentů pět akcií firmy Farma Čapí hnízdo. Jenže na policii i u soudu Babiš mladší řekl, že je nikdy neměl k dispozici, a jsou tak pochybnosti, jaké smlouvy vlastně podepsal.

Jak uvedl advokát Jiří Kučera, který případ Čapí hnízdo sleduje, role manažerky Procházkové je tak v této souvislosti klíčová. A zároveň podle něj existuje pro manažerku riziko, že by si svým svědectvím mohla přivodit trestní stíhání.

„Zajišťovala úvěry od banky HSBC a také zajištění ze strany Agrofertu. Ona věděla o tom, že Farma Čapí hnízdo není malý a střední podnik, a neměla tak na dotaci nárok. Očekávám, že nebude u soudu vypovídat,“ řekl advokát Kučera.

Kariéra Petry Procházkové

Po vysoké škole měla práci ve veřejném sektoru. První čtyři roky, až do roku 1992, tato absolventka oboru automatizované systémy řízení na pražské VŠCHT pracovala u hasičů v Kladně. Poté nějakou dobu dle vlastních vzpomínek vypomáhala své tetě – daňové poradkyni. V roce 1993 získala zaměstnání v pražské firmě Toepfer Agropol. A následně po roce 1998 začala pracovat v holdingu Agrofert. Dnes Procházková zná Agrofert do posledního šroubku. A má také pověst ženy, která finanční oblasti vládne poměrně tvrdou rukou a dokáže si zjednat respekt.

Manažerka pracuje v Agrofertu od roku 1998 a na policii podle obžaloby uvedla, že o projektu Čapí hnízdo se dozvěděla prvně v roce 2007. Tehdy se v dubnu stala místopředsedkyní společnosti IMOBA, která dokupovala pozemky pro zmíněnou stavbu. Původně se přitom plánovalo, že tam bude uzavřené školicí středisko jen pro holding Agrofert.

„Projekt by pouze pro skupinu Agrofert nebyl efektivní. Muselo se to otevřít veřejnosti,“ řekla podle obžaloby Procházková. Proč si však tento projekt poté převzala společnost Farma Čapí hnízdo ani to, že chce tato firma získat dotaci z Evropské unie, to v té době podle svých slov Procházková nevěděla.

Situace se podle ní změnila rok poté. To se prý dozvěděla o budoucí spolupráci mezi Agrofertem a Čapí hnízdem a podle jejích slov se na ni tehdy obrátila Jana Nagyová, která od ní chtěla pomoc se zajištěním peněz na projekt.

Na žádost Jany Nagyové, která je obžalována v kauze spolu s Babišem, a to z činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, se manažerka Procházková, jak podle obžaloby uvedla, obrátila na dlouholetého známého a také pracovníka banky HSBC Marka Gestingera. Policistům Procházková podle obžaloby řekla, že pak bance představila projekt Čapího hnízda a poté podle ní s touto bankou jednala jen Nagyová.

Farmě Čapí hnízdo se následně otevřely dveře k úvěrům v objemu stovek milionů korun.

Žádala o úvěr pro Čapí hnízdo

Role Petry Procházkové však mohla být významnější, než sama uvádí. V policejním spise jsou uloženy smlouvy k běžnému účtu mezi Farmou Čapí hnízdo a bankou HSBC ze srpna 2008. V nich byla Procházková uvedena jako kontaktní osoba pro tuto banku. A stejně tomu tak je i u další smlouvy z prosince 2009.

Procházková policistům řekla, že to mohlo být tím, že právě ona společnost Farma Čapí hnízdo na banku nakontaktovala a Agrofert za úvěry ručil.

Od dubna 2010 měl však Agrofert na starosti účetnictví Farmy Čapí hnízdo. A z toho důvodu Procházková žádala v říjnu tohoto roku banku HSBC o poslední úvěr ve výši 80 milionů. To už bylo tedy zhruba čtyři měsíce poté, co bylo Čapí hnízdo otevřeno.

Také bankéři z HSBC Procházkovou u soudu vykreslili jako klíčovou figuru, která zastřešovala jednání o úvěrech a působila jako prodloužená Babišova ruka pro financování projektu.

Například bývalý vedoucí manažer oddělení finančních trhů v pražské pobočce HSBC Filip Koutný uvedl, že Procházková před ním označila Čapí hnízdo za „privátní investici“ nebo „srdeční záležitost pana generálního“, čímž měla na mysli Babiše coby tehdejšího šéfa Agrofertu.

+5

Někdejší obchodní zástupkyně v pražské HSBC Karolína Slancová, která připravovala dokumentaci pro schválení úvěru pro Čapí hnízdo, si pak vzpomněla, že byla na farmě na „inspekci“ v roce 2009, kdy v areálu probíhaly rekonstrukční práce.

„Byl tam pan Babiš i paní Procházková,“ řekla Slancová, která nyní pracuje v téže bance v Londýně. Už dříve během výpovědi na policii také uvedla, že s Procházkovou jednala i v roce 2010, když se jednalo o navýšení úvěru pro Čapí hnízdo.

Petra Procházková pak hrála jako manažerka Agrofertu významnou roli i v případě reklamy, které si firmy z holdingu Agrofert na Čapím hnízdě objednaly. Také tuto kauzu šetřila policie, nakonec ale nikoho neobvinila a letos na konci června prověřování - zatím nepravomocně - odložila.

Jak už dříve uvedl žalobce Jaroslav Šaroch, faktury za tuto reklamu se proplácely až po odsouhlasení právě Petrou Procházkovou. Za reklamní služby na Čapím hnízdě přitom mimo jiné platily i německé společnosti Agrofertu, které v Česku jinak neinzerují. Holding navíc platil farmě za reklamu ještě před tím, než byla dokončena její rekonstrukce a otevřela se veřejnosti.

Detektivům Procházková řekla, že Agrofert a další firmy z holdingu platily za reklamu od roku 2010 desítky milionů korun. Tvrdí, že konkrétní bannery viděla a reklama jí přišla adekvátní tomu, co za ni společnosti zaplatily.

Fakta k prověřování reklamy na Čapím hnízdě

Podívejme se pro zajímavost i na další větev rozsáhlé kauzy – reklamní.

Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.

Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.

Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě před tím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.

Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované