Hlavní obsah

Bez maturity kvůli jednomu písmenu, odvolání nepomohlo. Uspěli jen tři žáci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

4. 8. 8:20

Přezkoumat svůj maturitní test letos nechalo 1 462 žáků. Třinácti z nich sice dalo ministerstvo školství za pravdu, ale jen u tří žáků to znamenalo, že zpětně maturitu získali.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úloze 24 maturitního testu z češtiny měli letos žáci za úkol najít ve výchozím textu tři podstatná jména s dvěma kořeny. Maturantka Veronika Žáčková všechna tři slova objevila, ale ve stresu přepsala do řešení jedno z nich s chybou – místo novověku uvedla do řešení nověku. Požádala proto o přezkoumání řešení svého testu v naději, že zpětně její odpověď ministerstvo školství jako správnou uzná.

„Do žádosti jsem uvedla, že jsem se jen přepsala. Prostě mi vypadla slabika a z mé odpovědi je evidentní, že jsem odpověděla správně, protože žádné jiné podobné slovo v textu nebylo,“ vysvětluje maturantka, jak se pokoušela zpětně hájit.

Ministerstvo ale její vysvětlení nepřijalo a žádost zamítlo. Úřad to zdůvodnil ve vyrozumění následovně:

„V záznamovém archu žadatele je uvedena odpověď: nověku, ranhojiči, knihtisku. Pod zadáním úlohy byla uvedena následující instrukce: ‚Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu.‘ V případě slova novověk tato instrukce dodržena nebyla, proto za chybně zapsané slovo nemůže být přidělen bod.“

Zvládli byste letošní maturitu?

V následujícím odkazu si můžete zkusit zodpovědět nejtěžší otázky letošních maturit.

Je logické, že hodnotitel testů, státní organizace Cermat, i ministerstvo školství dbají na dodržování zadání v didaktických testech. To nerozporuje ani Žáčková.

„Jsem ale zklamaná, že po dvou letech, jež jsme prakticky strávili doma, nemám maturitu kvůli dvěma písmenům,“ dodává neúspěšná maturantka.

Cermat totiž zároveň v klíči letošních maturit přiznává, že tak striktní, jak tvrdí ministerstvo v odpovědi na žádost Žáčkové, rozhodně hodnocení úlohy 24 nebylo. Tolerovaly se totiž nakonec „všechny tvary hledaných slov“, a dokonce i „zápis hledaných slov s chybnou diakritikou“.

Za chybu tak bylo považováno pouze „nenalezení hledaného slova“ nebo „zápis jakéhokoli jiného než hledaného slova“. Pohledem Cermatu tak Žáčkové pravděpodobně k úspěšně složené maturitě scházelo jedno písmeno. Kdyby napsala novvěku, šlo by sice také o neexistující slovo, ale v odpovědi by byly oba kořeny hledaného výrazu, a úkol by tak maturantka splnila.

Některé chyby uznány, jiné ne

Letos se podobně jako zmíněná maturantka snažilo výsledek svého neúspěšného maturitního testu přezkumem zvrátit celkem 1 462 žáků. Tuto možnost mají každý rok všichni maturanti, kteří do třiceti dnů zašlou žádost o přezkoumání písemně ministerstvu školství.

„Co se týče nejčastějšího důvodu, pak je to situace, kdy žadateli chybí k hranici úspěšnosti 1 nebo 2 body a ten věří, že se tyto body v rámci přezkumu podaří nalézt,“ vysvětlila ředitelka tiskového odboru ministerstva Lubomíra Černá.

Přezkoumání výsledků maturit

Jarní termín

Počet žádostíVyřízeno kladně
20211 46213
2020*2 82114
20194 4429
20184 03821

*covidový rok s uzpůsobeným modelem maturitní zkoušky

Zdroj: MŠMT

Může to sice vypadat jako nějaký rozmar žáků, kteří se snaží za každou cenu bránit, i když zkrátka chybovali. Jenže Cermat v řadě případů uznává i odpovědi, jež by podle zadání bodovat neměly. Žáci tak logicky přezkumem zkouší, jestli se na ně také ještě neusměje štěstí.

Příkladem může být už zmíněná úloha 24, kdy Cermat nakonec bral i slova s chybnou diakritikou. Stejně tak v úloze 28 měli žáci psát pouze příjmení francouzského spisovatele Zoly – pokud tedy maturanti uvedli i křestní jméno, mělo to být považováno za chybu. Jenže Cermat u této úlohy polevil a toleroval nejen odpověď včetně křestního jména, ale i různě zfušované verze, pokud alespoň trochu připomínaly správný zápis – tedy Zolla, Zóla nebo kupříkladu Emil Zolá.

Nelze se tak divit, že se tolik maturantů pokusilo přezkumem proti svému neúspěchu bránit. Podařilo se to ale nakonec jen 13, ne u všech to navíc znamenalo, že maturitu zpětně získali.

„Ve třech případech se výsledek změnil z neuspěl/a na uspěl/a, v jednom případě pak připsání jednoho bodu k takové změně nestačilo. V ostatních devíti případech pak byla žádost částečně důvodná. V případech, kdy jde o průběh konání didaktického testu, umožňuje se opakování zkoušky,“ dodala Černá.

Oproti loňsku ale počet žádostí o přezkoumání maturit ubylo. V roce 2020 se odvolalo 2 821 žáků a kladně ministerstvo vyřídilo 14 žádostí. Loňské maturity byly ale kvůli covidu mimořádné. Přesto i v letech předchozích se zpětně hájilo více maturantů, vždy přes čtyři tisíce. Za pravdu dal ale úřad pouze jednotkám z nich – devíti v roce 2019 a 21 o rok dříve.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované