Článek
Některých pražských ulic se v posledních měsících dotkla drobná, ale i tak pro některé velmi patrná změna. Zatímco dříve se po setmění zbarvovaly spíše do oranžova, dnes dominuje bílé světlo.
A to kvůli velké výměně, kterou na zadání vedení Prahy podniká městská firma Technologie hlavního města Prahy. Původní tradiční sodíkové výbojky, jejichž výroba dle záměru Evropské unie příští rok skončí, nahrazují za nová LED světla. Z celkem 138 tisíc svítidel pražského veřejného osvětlení se výměny zatím dočkalo asi 12 procent.
Jenže to vzbuzuje odpor. Přes pět tisíc lidí v posledních dnech podepsalo petici s názvem „Chraňme pražskou noc! Nechceme škodlivé bílé světlo v ulicích“. Popularitě se i díky videu s hercem Josefem Trojanem těší i na sociálních sítích.
„Žádáme o projednání problému světelného znečištění a rušivého světla v Praze a o přijetí opatření, která zajistí ochranu zdraví obyvatel, životního prostředí a kvality nočního prostředí v souladu s dlouhodobě akceptovaným stavem vědeckého poznání a platnou legislativou,“ stojí v úvodu textu.
Městské zastupitelstvo se peticí bude muset zabývat - požadované hranice tisíce podpisů už autoři dosáhli. Z dosavadních vyjádření zodpovědných orgánů ale vyplývá, že si za výměnou stojí.
„Příliš bílé, silné, špatně zaměřené“
Mezi iniciátory petice patří světelný expert a podnikatel Hynek Medřický nebo zastupitelka Prahy Sobě Kristýna Drápalová. Podle nich je výměna nevhodná a potenciálně nebezpečná. Argumentují zejména tím, že nové bílé světlo, není pro svícení v noci na rozdíl od typického oranžového vhodné. A může ještě zhoršit problém se světelným znečištěním Prahy.
Bílé světlo obsahuje i kratší vlnové délky, které dobře slouží přes den například v zářivkách, pro veřejné osvětlení je ale nevhodné, míní autoři petice.
„Bílé světlo večer a v noci desynchronizuje (rozlaďuje) naše přirozené fungování, naše cirkadiánní hodiny. Kvůli tomu nejsme schopni konzistentního a kvalitního spánku,“ popisuje na stránkách iniciativy Medřický. Zdůvodňuje to tím, že na rozdíl od oranžového světla sodíkových výbojek obsahuje modrou složku.
„Výměna osvětlení je prováděná způsobem, který neodpovídá tomu, jak by mělo veřejné osvětlení v moderním velkoměstě mělo vypadat. Světlo je příliš bílé, příliš silné, špatně namířené lidem do oken a tak dále. Chtěli bychom, aby se tendr v tuto chvíli pozastavil a vedla se odborná debata o tom, jak se má ve městě svítit,“ dodává Drápalová.
„Beze zbytku splňujeme normu“
Zodpovědné orgány Prahy se brání tím, že jednají podle plánu obnovy veřejného osvětlení, který Rada hlavního města schválila v dubnu 2022.
„Tento dokument zcela obsahuje parametry, které následně specifikovala norma pro omezení negativních vlivů venkovního osvětlení. Já bych mohl celou tu debatu ukončit tím, že vám tady řeknu, že beze zbytku splňujeme platnou normu,“ uvedl v úterý na debatě Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Tomáš Jílek, šéf Technologií hlavního města.
„Nejlepší by bylo nesvítit v noci vůbec. Jediné zdravé světlo v noci je tma. Bohužel konflikt veřejných zájmů vede k tomu, že musíme v noci svítit,“ dodal.
Stojí si za tím, že se Technologie hlavního města Prahy snaží svítit tak, aby do okolí vyzařovalo co nejméně nevyžádaného světla. Více než městské osvětlení podle něj ke světelnému znečištění přispívá svícení obchodních center či benzinových pump.
Podle orgánů města nové LED světla problému se světelným znečištěním naopak pomohou, protože podle nich oproti sodíkovým výbojkám umožňují svítit cíleněji jen tam, kde je to skutečně potřeba.
„Součástí systému je také noční regulace intenzity osvětlení, kdy se v obytných oblastech mezi 22:00 a 6:00 snižuje výkon až o 60 procent, což původní sodíkové lampy technicky neumožňovaly,“ napsal Seznam Zprávám Michal Hroza (TOP 09), pražský radní pro oblast infrastruktury.
Seznam Zprávy se radního také zeptaly, z jakého důvodu nebyla pro světla zvolena „oranžovější“ barva.
„Barva nebyla zvolena, ‚barvy‘, respektive náhradní teploty chromatičnosti, jsou stanoveny platnou normou ČSN 34 0569. Teplejší odstíny (než doporučuje norma) mají špatný index podání barev, a zejména na komunikacích mohou vést k ohrožení chodců, dětí a menších účastníků silničního provozu. Mají ale také nižší energetickou účinnost, což zvyšuje uhlíkovou stopu, a tu se Praha v rámci klimatického plánu zavázala snižovat,“ uvedl Hroza.
Podle Jílka navíc přinášejí nová světla asi 30 až 40procentní energetickou úsporu. „Pro roční rozpočet města to znamená úsporu 100 milionů korun za rok,“ dodal.
Vědkyně: Křivoklátsko i Brdy mohou přijít o tmu
Za petici se nyní postavili i někteří vědci. „Absolutně s ní souhlasím,“ uvedla pro Seznam Zprávy Zdeňka Bendová, vedoucí skupiny Fyziologických adaptací a biorytmů na katedře fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Už dnes podle ní může nadměrné svícení ve městech mít důsledky na lidské zdraví. U citlivých jedinců může dlouhodobé spaní v nezatemněné ložnici narušit strukturu spánku a tím i regeneraci těla a mozku.
„Existují studie, které měří korelace mezi mírou světelné zátěže ve městech a procentem vzniku výskytu civilizačních, metabolických a nádorových onemocnění či poruch nálad v těchto oblastech. Tyto výsledky samy o sobě neprokazují kauzalitu, ale opakovaně naznačují, že světelné prostředí může být jedním z faktorů, které se na těchto zdravotních rizicích podílejí,“ vysvětluje Bendová.
A to podle ní může výměna oranžového světla za bílé ještě zhoršit. Sodíkové výbojky, které dosud tvořily většinu osvětlení v českých městech, byly podle ní dobrým kompromisem - je díky nim dobře vidět a zároveň je lidé i další živočichové či zeleň dobře snáší. „Bílé světlo má nesouměrně větší biologickou účinnost při stejné intenzitě. Lidem, kterým nevadilo sodíkové světlo, to bílé už vadit bude,“ vysvětluje.
Bendová navíc varuje před dopadem nejen na zdraví lidí, ale také na přírodu. „Pokud se Praha plošně přeinstaluje do bílého světla, tak také zvýší emisi světelného znečištění, které jde do okolí. Praha zvýší svítivost tak, že například CHKO Křivoklátsko či Brdy přijdou i o zbytky noční tmy, které tam dnes jsou. To má důsledky pro faunu i floru a v širších souvislostech se může projevit i v zemědělství,“ říká.
„Raději počkejme“
Autoři petice by rádi téma dostali na únorové jednání zastupitelstva. Pirátská náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková na úterní besedě uvedla, že se záležitostí ještě bude zabývat městská rada. „Za sekci životního prostředí budu požadovat, aby koncepce minimalizovala vlivy na životní prostředí,“ uvedla na úterní besedě.
„Na tu výměnu dává Praha nemalé prostředky. Budu ráda, když se tam skloubí zdravý rozum, přístup k životnímu prostředí, ke zdraví, a efektivita vynaložených prostředků,“ doplnila.
Podle vědkyně Bendové by měla Praha staré osvětlení nahradit místo bílých světel oranžovými. Nebo nejlépe ještě s výměnou nějaký čas počkat. Odborníci totiž v současnosti diskutují o možné změně metriky měření spektra světla, aby lépe zohlednila obsah modrého světla. V budoucnu by se tedy mohla změnit pravidla pro to, jaké osvětlení do ulic umisťovat.
„Město jako Praha by mělo zohlednit technický pokrok a u zásadních zásahů do nočního prostředí by bylo namístě postupovat pomaleji a dát přednost testování a vyhodnocování dopadů před plošnými a obtížně vratnými kroky,“ říká vědkyně.
Doplnili jsme dodatečné vyjádření radního Michala Hrozy o zbarvení světla.
