Hlavní obsah

Brněnská ODS a ANO prosadily tajné hlasování a odpískaly obří zakázku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Brněnští zastupitelé ve středu na mimořádném jednání hlasovali o zakázce v hodnotě 4,6 miliardy korun pro městskou spalovnu.

Reklama

aktualizováno •

Brněnské zastupitelstvo má za sebou jedno z nejkontroverznějších jednání ve své historii. Politici po tajném hlasování zastavili obří zakázku za 5 miliard korun. Tendr na výstavbu třetího kotle městské spalovny znovu prověří.

Článek

V Brně se vrací vzpomínky na 17 let staré rozhodnutí, kdy tehdejší zastupitelé v tajném hlasování odklepli kontroverzní směny městského majetku, včetně paláce Jalta.

Ve středu brněnští zastupitelé poprvé od roku 2005 opět hlasovali tajně. A po více než čtyřech hodinách nakonec rozhodli o pozastavení zakázky městské odpadové společnosti SAKO Brno v ceně téměř 5 miliard korun. Dvě politická vedení města i klíčová městská firma zakázku sedm let chystaly.

V tajném hlasování rozhodlo o pozastavení zakázky 32 zastupitelů z 55.

„Projekt si zaslouží nějakou revizi,“ vysvětlila primátorka Markéta Vaňková, že má velké množství pochybností.

I z tajné volby a poměru hlasů vyplývá, že projekt dostal stopku hlasy ODS, ANO a také opoziční SPD.

Jejich zástupci zpochybnili vysoutěženou zakázku. Podle nich je suma, kterou by město platilo stavební firmě Metrostav, přemrštěná. „Byl to jeden z hlavních důvodů, proč mám pochybnosti,“ dodala primátorka s tím, že se na přípravě zakázky podílela firma Via Consult, jejíž vedení je obviněné z korupce v Moravskoslezském kraji.

„Nehorázný postup“

Na protest proti způsobu hlasování odešli ze sálu opoziční Piráti, Zelení a Žít Brno a nehlasovali.

„Považujeme to za nehorázný postup. Naposledy se aplikoval při prodeji Jalty. Víme, že to prošetřovala policie a právě kvůli tajnému hlasování se nemohla dopátrat viníků. Je to špatný výsledek pro Brno a jeho občany,“ řekl lídr Pirátů Marek Lahoda.

Stopku projektu ale kritizují i koaliční lidovci, jejichž lídr a nynější ministr životního prostředí Petr Hladík se na přípravě projektu podílel. „Pro tajné hlasování jsme opustili sál. Ekologicky je to velká prohra pro Brno. Nicméně koalici opouštět nebudeme, protože tam máme svou další roli, starat se o brněnské parky nebo o to, aby děcka měla kam chodit do školek a škol,“ sdělil lidovecký náměstek Jaroslav Suchý.

Podobně reagovala lídryně Zelených Jana Drápalová, podle níž Brno v blízké budoucnosti lepší postup v nakládání s odpady nevymyslí. „Dnešní výsledek zastupitelstva je pro Brňany jedna z nejhorších zpráv do budoucna, pro jejich energetickou a odpadovou bezpečnost. Zastupitelstvo plivlo do tváře celé řadě odborníků, kteří pracovali s přesvědčením, že dělají dobrou práci,“ uvedla.

Především opoziční zastupitelé upozorňovali, že stopnutím zakázky může městu vzniknout škoda mezi půl až dvěma miliardami korun. Podle primátorky to může být maximálně několik desítek milionů korun. „Počítáme, že SAKO vyčíslí, jaká újma vznikla. Pokud bude výše relevantně prokázaná, tak ji město firmě uhradí,“ reagovala Vaňková.

Projekt má potřebná povolení i slíbenou dotaci téměř tři miliardy korun od Ministerstva životního prostředí. Ta přijde vniveč.

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Primátorka Vaňková (vpravo) během středečního jednání zastupitelstva.

Brno v pekle

Hlasování předcházela bizarní právní hříčka. Část zastupitelů se totiž k jednání připojila na dálku online. Právní úsek jim sdělil, že jim technicky nedokáže zaručit možnost tajné volby jako zastupitelům v sále. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že je možné upravit jednací řád pro tuto příležitost. Městští právnicí také sdělili, že dostali zelenou od Ministerstva vnitra.

Vyjádření ministerstva redakce zjišťuje.

Primátorka jako právnička za postupem stojí. Na rozdíl od většiny kolegů z ODS či ANO nehlasovala pro tajnou volbu, přesto ji respektuje. „Základním argumentem bylo, že je to nejvíce demokratická možná volba. S tímto argumentem se naprosto ztotožňuji. Na druhu stranu vnímám, že jednání zastupitelstva jsou veřejná. Z toho důvodu jsem nebyla schopná se přiklonit ani z jedné variant,“ řekla.

Tajné hlasování navrhl zastupitel hnutí ANO René Novotný. „Dává to svobodu každému zastupiteli, aby nebyl pod žádným tlakem. Je to demokratičtější,“ vysvětlil náměstek primátorky a Novotného stranický kolega René Černý.

„Brno se právě propadlo do pekla,“ komentoval to na facebooku opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno), který patřil k politikům připojeným na dálku.

Obří zakázka na třetí kotel spalovny, kterou chystala dvě předchozí vedení města, určí energetickou budoucnost Brna. Má vyřešit likvidaci odpadů i pro řadu dalších obcí na Moravě.

Tendr měl umožnit masivnější likvidaci odpadků a navýšit energetickou soběstačnost města. Teplo vzniklé spalováním odpadů míří do brněnských domácností a nahrazuje část zemního plynu.

„Případ SAKO“ je citlivý i z vládní perspektivy. Z Brna kromě premiéra Petra Fialy (ODS) pochází i další důležité figury včetně ministra životního prostředí a místopředsedy lidovců Petra Hladíka. Ten ještě jako náměstek primátorky Markéty Vaňkové (ODS) projekt chystal. Jeho současný rezort má navíc Brnu na kotel poskytnout téměř třímiliardovou dotaci.

Hladík minulý týden přiznal, že otázka setrvání lidovců v koalici je na stole. „To je správný dotaz, ale asi jej nechme na zvážení až po tomto hlasování,“ nabádal.

Jak již bylo zmíněno výše, lidovci zatím v koalici zůstanou, nicméně město je po letech znovu na začátku zvažování, jak bude město s odpady nakládat. „Začnou debaty, jak projekt modifikovat a čeká nás rozhodnutí o tom, jak se bude odpadové hospodářství ve městě vyvíjet,“ řekla primátorka. Zároveň nevyloučila navyšování poplatků za odpad, což ale podle ní se středečním rozhodnutím nesouvisí.

Podle Drápalové je v oblasti odpadového hospodářství lobby a konkurence neuvěřitelně silná. Řekla, že aktéři už jednou oddálili zákaz skládkování v Česku. Termín je nyní určený na rok 2030. „Je velmi otevřená otázka, co se bude s komunálním odpadem dál dělat. Zařízení na energetické využívání odpadu jsou zatím jen čtyři a nejspíš jich bude do roku 2030 maximálně sedm. Není tak jasné, co se s odpadem na skládkách bude dělat. Tento projekt to mohl pomoci řešit a počítaly s ním i národní strategie,“ mrzí Drápalovou.

AKTUALIZACE: Rozšířili jsme v celém textu o reakce politiků.

Reklama

Doporučované