Češi na dobročinné účely přispívají čím dál více. Podporují nemocné i Ukrajinu

Ve středu skončila letošní tříkrálová sbírka a rozpečetěna byla zatím asi pětina pokladniček. V loňském roce se při ní ale podařilo vybrat rekordních 188 milionů korun, což bylo o 12,5 milionu více než v roce 2024. Češi však byli štědří i v dalších sbírkách.

Oslovené dobročinné organizace za loňský rok hlásí vysoké částky. Naprostou většinu tvoří individuální dárci u příspěvků pro Člověka v tísni, který loni vybral 620 milionů korun.

Charita Česká republika vybrala celkově 74,5 milionu korun, z toho tři čtvrtiny příspěvků pocházely od individuálních dárců.

Český červený kříž od nich loni vybral přes 10,5 milionu korun oproti sedmi milionům v předchozím roce. 

Zda byli Češi v loňském roce štědřejší než v předchozím, bude jasné během podzimu. V roce 2024 podle dat Fóra Dárců zveřejněných v Mapě dárcovství na dobročinné účely poslali 15,8 miliardy korun. Oproti předchozímu roku šlo o nárůst o více než miliardu.

Výrazně se do konečné částky promítly peníze od firem a nadací, které tvoří 75 procent. „Poměrně velký růst byl u nadací a nadačních fondů, začíná stoupat role těchto ‚velkých hráčů‘, kteří rozdělují více prostředků a mají možnosti operativně reagovat v případě jakékoliv potřeby,“ komentovala nárůst výkonná ředitelka Fóra Dárců Klára Šplíchalová.

Více ale přispívali i zmiňovaní individuální dárci. „Z dat loňského průzkumu veřejného mínění vidíme, že každoročně daruje téměř každý druhý Čech,“ uvedla Šplíchalová. Většina Čechů na charitu přispívá kvůli dobrému pocitu z darování.

Češi jsou podle Šplíchalové solidární v porovnání s jinými státy, například díky dostupným nástrojům, jakou jsou třeba dárcovské SMS. Podle Člověka v tísni jsou pak Češi štědřejší než jejich sousedé. „Když komunikuji s kolegy z okolních zemí, jako je Maďarsko, Slovensko nebo Polsko, tak Češi jsou ve srovnání významně štědřejší,“ uvedl ředitel fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Systém dárcovství a jeho trendy jsou v jednotlivých evropských zemích specifické, například kvůli různým daňovým podmínkám. Obecně však západní státy mají větší tendenci darovat opakovaně. Česko je i v tomto odvětví postupně dohání.

Větší míru opakovaných darů zaznamenal například Český červený kříž. „Dlouhodobě se opíráme o silnou podporu veřejnosti, zejména v krizových situacích,“ doplnila referentka komunikace Lenka Stříteská. Doplnila, že pravidelnost příspěvků posílila zejména v online prostředí.

Počet pravidelných dárců roste i u Člověka v tísni, který jich má momentálně přes 50 tisíc.

Průměrná částka, kterou Češi ročně na dobročinné účely přispějí, se pohybuje mezi dvěma sty až tisícem korun. Oslovené organizace dostávají nejčastěji dary v řádu stovek. Mírný meziroční nárůst průměrné výše daru pozoroval v loňském roce Český červený kříž, kterému lidé zasílají průměrně 571 korun skrze tištěné materiály a 522 korun u online darů.

Pravidelní dárci Člověka v tísni posílají měsíčně stovky, jednorázoví nejčastěji jeden nebo dva tisíce korun.

Více než čtvrtina dotázaných však uvedla, že na charitu přispívá menšími částkami, než tomu bylo dříve. Jako hlavní důvod uvádějí snížení příjmů nebo snížení životní úrovně a všeobecné zdražování.

To však nejsou jediné faktory, které Čechy od dárcovství odrazují, řada z nich se například neorientuje ve velkém množství sbírek. Svou roli hrají také falešné charity a rostoucí nedůvěra. S podvodnou sbírkou se v roce 2025 setkalo 24 procent dotázaných, špatná zkušenost je důvodem pro omezení darování pro každého desátého.

„Asi čtvrtina lidí se setkala s nedůvěryhodnou sbírkou, pamatuji si na falešný příběh holčičky sdílený na facebooku. Příspěvek byl doplněn fotkou z fotobanky a možností rychlé platby přes PayPal. Pokud se lidé s podobnými věcmi setkávají denně, důvěru to naruší,“ popsala Šplíchalová.

Pro zakladatele sbírek je tak nutné více dbát na jejich transparentnost a komunikaci s dárci, pozor by si však měli dát i přispěvatelé. „Je důležité prověřit si organizaci, která sbírku pořádá, kdo za ní stojí, zda má historii, výroční zprávy či partnery. Dobré je také zkontrolovat historii webu, pokud jej někdo založil před pár hodinami a už sdílí výzvy, je to podezřelé,“ doporučila Šplíchalová.

Hlavním kritériem pro přispění je pro více než polovinu dotázaných zaměření sbírky. Za důležitou považují také transparentnost organizace, která ji pořádá, její reputaci či vlastní zkušenost z předchozího darování.

Na prvních příčkách v dárcovství se u Čechů drží pomoc osobám s handicapem nebo jinými zdravotními potížemi, populární jsou také sbírky pro lidi v obtížné sociální situaci. „U mladých lidí jsou zase důležitá témata klimatu a životního prostředí,“ doplnila Šplíchalová.

Pro dárce je pak důležité rozumět tématu sbírky a vědět, co jejich příspěvek může změnit. Obtížněji se proto vybírají peníze na složitá témata, jako jsou válečné konflikty či humanitární krize v geograficky vzdálených zemích. Složitě se vybírají také prostředky ve sbírkách zaměřených na muže.

I po téměř čtyřech letech války Češi i dále přispívají na pomoc Ukrajině. „Ačkoliv je toto téma v Česku politizováno a špatně interpretováno, mezi lidmi stále rezonuje,“ uvedla Šplíchalová. Téma si v Česku drží pozornost díky tomu, jak blízko od hranic se válka odehrává.

„Velmi silnou sbírkou je například Dárek pro Putina, což ukazuje, že populární nejsou výhradně ‚humanitární‘ témata, ale zájem je i o podporu obranyschopnosti Ukrajiny,“ popsala Šplíchalová. Dlouhodobou podporu sbírek pro oběti války na Ukrajině sleduje i Český červený kříž.

Podle Člověka v tísni jsou pak Češi směrem k Ukrajině štědří i ve světovém porovnání. „Když jsme srovnávali, jakou podporu lidé poslali na pomoc Ukrajině v roce 2022, v přepočtu na obyvatele Češi byli štědřejší než obyvatelé většiny států západní Evropy,“ doplnil Vyhnálek.

V roce 2025 se podařilo dosáhnout také zásadního milníku. V dubnu dosáhla částka vybraná skrze dárkové SMS miliardy korun. Na tuto částku se vyšplhala od doby svého založení v roce 2004. Zatímco dříve šlo touto formou darovat jen desítky korun, dnes lze tímto způsobem poslat až 490 korun.

Nejsilnějším projektem DMS byla sbírka Pomozte dětem!, která do dubna 2025 obdržela 35 567 DMS v celkové hodnotě přes 3,5 milionu korun.

Lidé skrze dárkové SMS ročně zašlou mezi 80 až 100 miliony korun. Tato technologie si popularitu drží i v době, kdy lze peníze na charitu darovat online. „Zjistili jsme, že řada lidí online platby odmítá a tento způsob je pro ně výhodnější a oblíbenější,“ vysvětlila Šplíchalová. Doplnila, že přispívání skrze SMS má dnes v Česku tradici.

Nejpopulárnější formou dárcovství se však v roce 2025 stal nákup sbírkového předmětu. Za nejoblíbenější způsob darování jej označilo 73 procent respondentů, druhá skončila internetová platba, kterou volí 70 procent dotázaných.

„V tomto jsme trochu specifičtí, sbírkový předmět je nejoblíbenější také ve Francii,“ uvedla Šplíchalová. Za charitativní předmět jsou Češi ochotní dát i o deset procent navíc.

Kromě přidané hodnoty k příspěvku Čechy podle Šplíchalové láká také vysoká kvalita a nápaditost předmětů, které české charity nabízejí. „Například organizace Debra, která pomáhá lidem s nemocí motýlích křídel, nabízela trička se švy na líci. Ty totiž osoby s touto nemocí dráždí na kůži,“ uvedla příklad.