Hlavní obsah

Chudší Česko bude čelit epidemii infarktů, varují data. Vliv má i covid

Foto: Profimedia.cz

Se srdečním selháním se nyní v Česku léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů.

Reklama

7. 5. 18:43

Zhoršení socioekonomické situace a propad lidí do chudoby provází tichá hrozba. Data ze zahraničí totiž ukazují, že právě tento faktor může spustit boom srdečních chorob a infarktů. Rizik je přitom víc než před pandemií.

Článek

„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií přitom víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce,“ vysvětluje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

Odkazuje například na data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010. Ta v souvislosti s krizí potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání a podobné příčiny o více než 10 procent.

O tom, že se ekonomická situace a s ní spojené zhoršení životního stylu či stres odráží na zdraví populace a výskytu některých chorob, mluvili kardiologové i na začátku pandemie covidu.

„Jak ischemická choroba srdeční a infarkty, tak cévní mozkové příhody souvisí s tím, jaká je socioekonomická situace ve společnosti. Víme například, že mezi chudšími a bohatšími regiony v České republice jsou opravdu velké rozdíly ve výskytu těchto příhod – v okamžiku, kdy celá země zchudne, není vyloučeno, že uvidíme, že obě diagnózy budou přibývat,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Aleš Linhart.

Například pokud jde o chronickou ischemickou chorobu srdeční, nejvíc případů měly ještě nedávno v přepočtu na obyvatele Karlovarský, Moravskoslezský či Středočeský kraj, nejméně Jihočeský.

Varovné signály

Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu. (ČKS)

Válka i covid

Se srdečním selháním se nyní v Česku léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o 50 procent. Ještě nedávno eskalující pandemie přitom situaci výrazně ovlivnila.

„Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky,“ popsal Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie ČKS.

Není to přitom jen pokles v preventivních vyšetřeních. Rozvoj nemocí srdce může mimo jiné ovlivnit i životní styl, strava a stres. A právě tyto faktory umocnila nejen pandemie, ale i úzkost spojená s nedalekou válkou na Ukrajině. Odborníci proto v tomto ohledu apelují na dlouhodobě platná doporučení.

„Zásadní je, aby si pacienti hlídali hladinu svého cholesterolu, chodili na pravidelné kontroly, užívali správně léky a měli zdravý životní styl – tedy aby nekouřili, pravidelně se hýbali a jedli zdravě,“ říká k věci Miloš Táborský, přednosta kardiologické interní FN Olomouc.

Covid a srdce

Zcela samostatnou kapitolou je potom dopad covidu samotného. Například rozsáhlá studie na datech 11 milionů amerických veteránů prokázala, že lidé po covidu mají o 70 procent vyšší riziko vzniku srdečního selhání. Dopad nemoci na zdraví pacientů pozorují i kardiologové v Česku, přestože výsledky obdobné studie k dispozici nejsou.

„Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu. Údaje ze zahraničí ale ukazují, že stoupá výskyt všech kardiovaskulárních nemocí,“ říká šéf kardiologů Aleš Linhart.

Postcovidový syndrom si podle lékařů nevybírá a postihnout může všechny, kteří infekci v minulosti prodělali. Většinou ale platí, že čím hůře pacient covid snášel, tím delší a závažnější postcovid jej čeká. Nejohroženější jsou ti, kteří byli kvůli covidu hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče.

„Následné komplikace po prodělaném covidu často provází pacienty s těžkými chronickými onemocněními. Ať už se jedná o srdeční selhání, plicní onemocnění nebo diabetes,“ vysvětluje Miloš Táborský.

Prodělání covidu nyní kardiologové počítají mezi rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění podobně jako genetické predispozice nebo vysoký cholesterol.

Pacienti, kteří přicházejí do ordinací kardiologů, si nejčastěji stěžují na velkou únavu a otoky končetin. Příznaky postcovidu se mohou lišit, někdy mohou dokonce napodobit infarkt, nebo jej i vyvolat. Při bolesti na hrudi, dušnosti a celkovém zhoršení stavu by proto měli lidé vždy raději volat rychlou záchrannou službu.

„To, jak se postcovid promítne do léčby srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních nemocí, ukáže čas. S růstem onemocnění srdce ale musíme do budoucna počítat, a to nejen v rámci měsíců, ale i let,“ uzavírá kardiolog Linhart. Česká kardiologická společnost se bude dopadům covidu i otázkám moderní léčby srdečních nemocí věnovat během 30. výročního sjezdu, který začíná v neděli v Brně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované