Hlavní obsah

Čtenáři a „šmírování“ úředníků: Ministr má právo na kontrolu vs. Nejsme roboti

Foto: Seznam Zprávy

Informace o využití pracovní doby – a tedy efektivita – jsou podle některých čtenářů důležitou zpětnou vazbou. Ilustrační fotografie.

Měl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch právo objednat si u specializované firmy sledování toho, co dělají úředníci v pracovní době? Většina čtenářů je přesvědčena, že ano.

Článek

Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO) si objednalo analýzu, jak jeho zaměstnanci využívají počítače.

„Zneužití fondu pracovní doby strávené prací na PC je na ministerstvu zdravotnictví nadprůměrné. Největší problém představuje využívání internetu pro soukromé účely. Doba strávená na internetu je z více než 42 procent věnována soukromým aktivitám,“ shrnuje analýza.

Zaměstnanci kvůli skrytému sledování sepsali petici, v níž tvrdí, že specializovaná firma tajně viděla i jejich bankovní účty, informace o zdravotním stavu a další citlivé údaje. Opoziční politici rovnou mluví o nepokrytém „šmírování“ úředníků.

Čtenáři, kteří se zapojili do diskuze pod článkem, z větší části stojí za ministrem. Nejčastěji připomínají, že lidé pracující na ministerstvech jsou placeni z veřejných prostředků, a z výsledků analýzy vyvozují, že úředníků je prostě moc.

„Podobné kontroly využívání pracovní doby jsou úplně v pořádku. Možná by při plném využití pracovní doby bylo možné na některých úřadech snížit zásadně počet úředníků placených státem,“ píše například Karel Škvor.

Nejzajímavější příspěvky z diskuze zpracovala redakce Seznam Zpráv do Fóra čtenářů.

Petr Hančar: Zajímalo by mne, jak by vyhodnotili to, že v pozadí mám puštěné písně na YouTube a zároveň normálně makám.

Radim Lindovský: A úředníci se bouří. Toto je oprávněný zájem zaměstnavatele a ten má právo kontrolovat, zda zaměstnanci pracují, či nikoliv. O efektivitě úředníků netřeba mluvit, je potřeba počty zredukovat, zrušit odměny, protože to jsou odměny jen za chození do zaměstnání, nikoliv za odvedenou práci navíc.

  • Roman Pilař (reaguje): Zkuste si o tom něco zjistit, než začnete debatovat. Monitorovat něčí počítač je sice jednoduché po technické stránce, ale po právní už ne.

Martin Holouš: Kvalita a termín odvedené práce by měla být tím zásadním. Pokud zaměstnanec vše stíhá a odvádí 100% výsledek, tak ať si se zbytkem času nakládá po svém…

  • Martina Sýkorová (reaguje): Pokud vše stíhají za polovinu pracovní doby, je jich tam zbytečně moc.

Marcela Jezberová: Netřeba se rozčilovat nad kontrolou. Je v pořádku, když zaměstnavatel kontroluje zaměstnance. Ovšem hoďte kamenem, kdo jste nikdy zaměstnavatelův počítač nevyužil třeba tak, že jste si přečetl zprávy - to by na diskusích nebyl skoro nikdo. V seznamu nápravných opatření mi chybí změny v organizaci práce a náplni práce dotčených úředníků. Neměli co dělat? Nemají termíny? Nebo je jen nikdo nekontroluje? Potřebujeme nutně úředníky na té pozici? To je podle mě důležitější než zavádět restrikce. Pokud ti lidé nemají v práci co dělat, tak jsou jejich místa zbytná. Takže první, kdo by měl dostat držkovou, nejsou líní úředníci, ale neschopný management.

Vladimír Tichý: Každý občan očekává, že když řádně platí daně, tak že za ně státní úředníci odvedou odpovídající práci dle pracovní náplně. Jejich pracovněprávní ochrana je nadprůměrná, platy nepatří rovněž k těm podprůměrným, tak jaké ohledy na úředníky, kteří část pracovní doby stráví lelkováním, vyřizováním soukromých záležitostí a různým typem zábavy na počítačích. To, co provedl Vojtěch, je hodno následování, a nikoliv kritizování ze strany premiéra nebo odborů. (redakčně kráceno)

Jan Härting: U kancelářského pracovníka bych za velmi slušný reálný výkon považoval třeba 4–6 hodin skutečně produktivní mentální práce během osmihodinového dne, přičemž zbytek tvoří komunikace, rutinní úkoly, přemýšlení, přechody mezi úkoly a přirozené výkyvy pozornosti. Pokud někdo tvrdí, že úředník má být celých 8 hodin nepřetržitě maximálně výkonný, pak psychologicky je to velmi problematické očekávání.

Tomáš Tapik: Potrefená husa se vždycky ozve. Z průzkumu je jasné, že 40 % úředníků je zbytečných. A stále se přibírají a přidávají se jim peníze. Zde je cesta k úspoře státních financí. Bohužel to nikdo nechce udělat a jen přihlížíme nárazu do zdi. A ten se rychle blíží. A pak nás to bude bolet všechny. Viz Řecko. Snížení platů, důchodů, horší dostupnost státních služeb.

Anna Pavlů: Zajímavé, že tento článek vyšel v době, kdy se mj. má i úředníkům od ledna 2027 přidat v platových tabulkách. Nenávist vůči všem úředníkům v této zemi je do očí bijící. Co říká zákoník práce na šmírování úředníků? Je to protiprávní. Jak často vidíme 6 dělníků např. u výkopu, 1 jakoby pracuje a 5 se jich opírá o lopatu. Ve všech sférách si lidé odlehčují, protože 8 hodin v kuse nikdo současný záběr nedá. Každý úředník a každá práce má stanovenou náplň práce, pokud je někdo rychlejší, odvede precizní výkon, proč by si nemohl dovolit odpočinout, copak jsme roboti?

Pavla Šímová: V minulém zaměstnání jsme měli jasně stanoveno, že PC není určen pro soukromé využití a že je každý PC a účet sledován, na jaké stránky člověk kouká. Některé stránky byly přímo zablokovány. A také to šlo a nikdo s tím neměl problém. Když jsem si potřebovala něco na webu vyřešit, buď jsem počkala domů, nebo mám mobil.

Soňa Benešová: Kdyby dokázali měřit práci, tak by nemuseli šmírovat. Pokud úředník stihne svou práci za půlku pracovní doby, tak co by tu druhou půlku dělal? Taky je možné, že co jeden dělá hodinu, jiný udělá za půl hodiny. Ale jelikož v úřadech, a nejenom tam, nedokážou zjistit, co kdo dělá a v jaké kvalitě, tak může dostat za uši právě ten výkonnější.

Libor Saďa: Nejsem volič Babiše, ale informace o využití pracovní doby a tedy efektivita je důležitá zpětná vazba pro řízení pracovní jednotky. Alespoň se dozvěděli, kolik úředníků na tom ministerstvu nepotřebují. Kdybych proflákal já 1/3 pracovní doby, tak mám problém. Neměl bych hotovou stanovenou práci a zřejmě ani prémie. To ale bude tím, že nepracuji pro stát. Z vybraných daní se platí i ti zaměstnanci, kteří se flákají. Něco je špatně, když se těchto flákačů zastáváme.

Smrkovsky Jan: Je přece naprosto běžné, že pokud něco řešíte, hledáte pomoc či zdroje na internetových stránkách, které můžou – z pohledu nezasvěceného pozorovatele – působit jako lelkování. Například pokud se u nás hlásí někdo o práci, projedu si jeho Facebook, který o některých lidech napoví mnoho. Pokud jsou věci, se kterými si nevím rady, zeptám se Googlu a pokud se při své pauze podívám na svůj účet, tak tím ohrožuji maximálně sám sebe. Myslím, že v dnešní době je důležitý výsledek práce, za kterou člověka platím, a ne jeho 8 hodin trvající soustředění na excelové tabulky… Čeho se tímto špehováním docílí? Vůbec ničeho, nemůžu na počítač, kouknu na mobil nebo si vezmu z domova tablet…

Ladislav Feierfeil: Mně to přijde naprosto v pořádku. Je to služební počítač - pracovní nástroj. Zaměstnavatel, tedy stát, si kontroluje, jak je jeho pracovní nástroj využíván. Ve fabrice si také dělník nemůže vyrábět za pomoci nástrojů atd. osobní věci a ještě na úkor pracovní doby. Jistě každý tento úředník má doma soukromý počítač a tam ať si s ním hraje, pracuje! Za mě ještě jednou. Dobře, že se kontrolovalo. To není šmírování!!!

Jan Schlixbier: Je trochu vtipné, kolik lidí tu píše, jaká je to nehoráznost koukat na internet v práci. Přitom je aktuálně období běžné pracovní doby a vsadil bych se, že alespoň polovina z vás píše z práce.

Doporučované