Dlouhodobě nezaměstnaných je čím dál víc. Stát zachytil problémová místa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro Česko zvyklé na to, že se drží v mezinárodních srovnáních mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností, jde o překvapivý trend. Počet dlouhodobě nezaměstnaných roste, ti navíc zvyšují potenciál sociálního vyloučení ve svých lokalitách.

Na konci loňského roku bylo bez práce přes 144 tisíc lidí, v porovnání s předchozím rokem to byl nárůst o víc než 18 tisíc osob. Uvádí to nový Index sociálního vyloučení pro loňský rok. Jde o nástroj, který zpracovává Odbor pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho smyslem je dopředu rozpoznat lokality, které mohou sklouznout do problémů.

Nově představený index přitom ukazuje, že kvůli dlouhodobě nezaměstnaným se zvýšilo riziko sociálního vyloučení v 67 obcích. Nástroj vedle dlouhodobé nezaměstnanosti vychází i z příspěvků na bydlení a příspěvku na živobytí, exekucí a předčasných odchodů ze základních škol.

Podle ministra Petra Kulhánka (STAN) dlouhodobá nezaměstnanost ukazuje na strukturální problém, který se netýká jen velkých českých měst.

„Nezaměstnanost nám začíná jet v těch těžších průmyslových odvětvích,“ doplňuje Radka Vepřková, vedoucí oddělení výzkumů a evaluací na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jde podle ní o specializace, které složitě hledají jiné uplatnění.

„Šest nebo 12 měsíců v evidenci, to už člověk ztrácí pracovní návyky,“ říká dál vedoucí výzkumů, proč jde o klíčová data z pohledu sociálního vyloučení.

Redakce Seznam Zpráv analyzovala podrobná data z indexu na úrovni obcí a zaměřila se na osm z nich, kde mezi roky 2023 a 2024 nejvíce vzrostlo riziko na bodové škále. U všech přitom hrála rostoucí nezaměstnanost klíčovou roli společně se zvyšujícím se počtem dětí, které odcházejí předčasně ze základních škol.

Největší skok zažila obec Moldava u Duchcova na Teplicku a Nítkovice u Kroměříže. Riziko na třicetibodové škále u nich poskočilo o osm bodů. V případě Moldavy byl hlavním tahounem růst počtu dětí, které nedokončily základní školu, a následně růst nezaměstnaných a příjemců příspěvků na živobytí.

U Nítkovic pak rostlo riziko hlavně kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti společně s předčasnými ukončeními základních škol.

Radka Vepřková z ministerstva dodává, že Index sociálního vyloučení je nastavený tak, že na předčasné odchody ze škol je mimořádně citlivý.

Úřad práce sleduje podobný trend. Mluvčí Kateřina Pavlíková popisuje, že za posledních 12 měsíců se struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvávání v jejich evidenci mírně proměňuje.

Klesá podíl osob, které jsou bez práce méně než tři měsíce, a to o půl procentního bodu na 26,4 procenta. Celkově jde o 88 241 osob. Naopak roste podíl uchazečů, kteří jsou bez práce 12 a více měsíců, a to o desetinu procentního bodu (33,2 procenta osob v evidenci) na bezmála 111 tisíc osob.

„Při zprostředkování zaměstnání věnujeme i podle zákona zvýšenou péči uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Pracovníci na pobočkách úřadu práce přistupují k uchazečům individuálně, přičemž komplexně posuzují jejich schopnosti a možnosti uplatnění na trhu práce, a to zejména ve vztahu k jejich kvalifikaci, dosavadní délce doby zaměstnání, dovednostem, motivaci a výsledkům vyplývajícím z poskytnutého poradenství, ale také z pohledu lokality, kde pobývají,“ popisuje Kateřina Pavlíková z Úřadu práce, že se její kolegové cíleně zaměřují na osoby, u kterých vyhodnocují, že potřebují podporu.