Dům obklíčen domy. Spor o třípatrovou „přístavbu“ ve vnitrobloku na Vinohradech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Na tom dvoře jsem strávil dětství,“ vypráví pětasedmdesátiletý Igor Piňos, vystudovaný gynekolog, právník, mořeplavec a také celoživotní obyvatel domu v Italské ulici na pražských Vinohradech.

Hovoří o vnitrobloku, který se rozkládá mezi ulicemi Italská, Balbínova, Vinohradská a Římská. Jde o klidný prostor se stromy, zahrádkou či drobným parkovištěm, které zde zbylo po nedávné demolici garáží. Skrývají se zde i jesle či zahrádka kavárny.

Už v blízké budoucnosti by se ale mezi činžáky mohlo skrývat ještě více. Podle aktuálních plánů zde má vyrůst čtyřpatrová „přístavba“. Investiční akci ve vnitrobloku plánuje firma Elmic ve spolupráci se studiem SAMarchitekti, které sídlí pár bloků odsud v Balbínově ulici. Za společností stojí maltský podnikatel Michael Harold Talbot Wann, dříve vedený jako občan Irska, který vlastní dům s adresou Italská 13. Před lety dům odkoupil od lidí, kteří ho dostali z restitucí.

Jenže většina zástavby má vzniknout na dvoře u vedlejšího domu číslo 15. Ten vznikl až v padesátých letech a po sametové revoluci jej tak zprivatizovali jeho obyvatelé. Dvůr ale koupil podnikatel. A stavbu plánuje jen pár metrů od jejich vchodu.

A to se lidem z domu, které zastupuje právě pan Piňos, nelíbí. „Byl to klidný vnitroblok. Byla tam zeleň a parkoviště pro pár aut. Teď tam má vyrůst obrovská masa domu,“ zlobí se.

Dosud byly protesty obyvatel marné. Stavební úřad Prahy 2 výstavbu povolil. Místní se nyní ptají, jak je to možné, když městská část na svých stránkách uvádí, že vnitrobloky jsou „klenoty“ a je třeba je chránit - třeba kvůli zhoršujícím se klimatickým podmínkám ve městě.

Jejich odvolání proti rozhodnutí nyní řeší magistrát. Ten by následně mohl stanovit precedent pro další výstavbu ve vnitroblocích.

Ve stavebním povolení, které úřad městské části vydal v březnu, se lze nejprve dočíst o tom, že radnice udělila firmě souhlas pro nakládání s povrchovými a podzemními vodami, aby zde mohla vybudovat retenční a akumulační nádrž a jímku, a také pro navýšení střechy a vybudování vikýře u domu ve vlastnictví firmy. Až poté se zde objevuje „dvorní přístavba se dvěma podzemními podlažími, čtyřmi nadzemními podlažími“.

Investor plánuje v návaznosti na svůj dům vybudovat „přístavbu“ o výměře 34 krát 22 metrů. „Stavební záměr spočívá v provedení vestavby a nástavby stávajícího domu č. p. 211 s hlavním vstupem z ulice Italská, s bytovými jednotkami, kancelářemi, nájemními jednotkami, a dvorní přístavbě ve vnitrobloku, která je provozně propojena se stávajícím domem č.p. 211 v úrovni prvního nadzemního a prvního podzemního podlaží. Hlavní vstup do dvorního objektu bude přes polokrytou pasáž a střešní zahradu,“ stojí ve stavebním povolení.

„Tvarové řešení přístavby vychází z prostorových možností daného půdorysu a pozemku a z architektonického stylu lokality při respektování blízkosti okolní zástavby bytových domů a městských vil. Barevné a materiálové řešení vychází z kontextu okolních staveb a je pojato soudobě,“ lze se dále dočíst v dokumentu.

To ale místní nepřesvědčilo. Podle nich nejde o „přístavbu“, ale o plnohodnotný čtyřpatrový dům. Obávají se kácení zeleně, zvýšení hluku či narušení architektonické hodnoty.

„Všichni, kdo mají balkony, se budou dívat do zdi. Nemluvě o tom, že může výstavba zablokovat nouzový výlez protiatomového krytu,“ tvrdí Igor Piňos. Navíc se obává, že přístavbu bude chtít investor využít ke krátkodobým pronájmům. „Takže místo nočního klidu tam budou na terasách probíhat bujaré mejdany,“ dodává.

Proti povolení projektu, který je podle místních „na hraně norem“, tedy podali námitky. „Já si myslím, že tady v Praze není možné, aby si každý postavil kde co, jenom proto, že mu to patří,“ dodává Piňos.

Odvolání proti stavebnímu povolení podali i majitelé jednoho z domů v ulici Balbínova. „Problém není v tom, že tam chce investor něco postavit. Nejsem nějaký NIMBY aktivista, jak se to dnes říká. Investor ale úplně porušuje pravidla pro zástavbu vnitrobloků. Ty mají sloužit pro odpočinek,“ míní jejich zástupce Martin Brodský.

„Máme tam vzrostlé stromy, je tam kavárna, budovy maximálně s jedním podlažím. Teď nám tam ale má vyrůst šestnáctimetrová zeď. Investor se chová, jako by to byla klasická proluka, tedy parcela určená k zástavbě,“ říká Brodský.

Seznam Zprávy se spojily s firmou SAMarchitekti, která zahraničního investora zastupuje, s dotazy, co vše má na místě vzniknout a za jakým účelem. Její zástupci redakci napsali, že dotazy předali podnikateli. Ten ale do vydání textu neodpověděl.

Praha 2 letos v únoru vyhlásila výzvu na ochranu vnitrobloků. „Vnitrobloky jsou skrytým klenotem Prahy 2 a mají obrovský potenciál zlepšit nejen kvalitu života v naší městské části, ale přispět také ke zlepšení mikroklimatu,“ uvedl místostarosta městské části Jan Recman (ODS).

Přesto Praha 2 tuto výstavbu povolila. „Praha 2 vypsala program na rekultivaci vnitrobloků. A sama to povolením tohoto záměru popírá. Hlavní město Praha a potažmo Praha 2 si musí ujasnit, jaký přístup obecně zvolí do budoucna k vnitroblokům - jestli to i nadále budou oázy klidu a zeleně, tvořící zejména v létě ostrovy klidu a příjemného klimatu, nebo dá zelenou jejich likvidaci a živelné zástavbě,“ dodává Brodský.

Praha 2 přitom v roce 2017 už jednou záměr na zástavbu zamítla. To ale investor plánoval stavbu osmipodlažního domu. „Konstatovala tehdy, že novostavba je navržena ve stabilizovaném území, kde z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Na základě připomínek Prahy 2 tak došlo opakovaně k úpravám projektu a snížení celkového objemu zástavby vnitrobloku,“ uvedla mluvčí radnice Andrea Zoulová.

Současná zástavba ale už prošla. „Aktuální projektová dokumentace počítá s rekonstrukcí stávajících objektů (garáže, parkovací stání a jednopodlažní budova) a čtyřpodlažní přístavbou. Stavební úřad Prahy 2 vydal na základě vyjádření dotčených orgánů státní správy příslušné stavební povolení, proti němuž se značná část účastníků řízení odvolala,“ dodala mluvčí.

Odvolání v současnosti projednává Magistrát hlavního města Prahy. „Odvolací řízení stále pokračuje. Vzhledem k množství přezkumů bude řízení ještě jistě nějakou dobu pokračovat,“ dodal mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Seznam Zprávy požádaly o vyjádření také náměstka primátora pro územní rozvoj a územní plán Petra Hlaváčka. Ten uvedl, že sice aktuální návrh na zástavbu vnitrobloku neviděl, považuje ale za vhodné, aby si stavební úřad vyžádal stanovisko pražského Institutu plánování a rozvoje, což je expertní organizace podřízená magistrátu.

Dodal, že podle něj by se možnost zastavení vnitrobloků měla posuzovat na základě charakterů jednotlivých čtvrtí. „Například v genetické struktuře Karlína jsou ve vnitroblocích postavené domy, v jiných částech Prahy jsou vnitrobloky zase před zástavbou chráněné,“ uvedl.