Článek
Uprostřed osmi set šedesáti šesti hektarů světového dědictví UNESCO se od 22. června vypínal obří nafukovací kýč. Vítejte v historickém centru města Prahy!
Protože streamovací platforma Netfllix uvádí třetí sérii globálního korejského fenoménu Hra na oliheň, vznášely se řadu dní na Vltavě pod panoramatem Hradčan pontony s několikametrovými panenkami Jong-hí a Čol-su.
Není těžké rozpoznat, že tahle kulturní vložka na tohle místo nepatří. A není těžké se nad tím pohoršovat. Disneylandizace kdysi magické Prahy má mnoho podob, ale taková pěst na oko je přece jen výjimečná. Takže vzbudila - i kritickou - pozornost.
Tisíci objektivů zachycený a sdílený komerční objekt byl přísně legální. Jestli se někdo divil „kdo tohle mohl povolit“, tak se ukázalo, že je výhodné, když „tohle“ stojí na vodě. Potom jde úředně o plavidlo a stačí razítko Státní plavební správy. Ta se zabývá jenom tím, jestli je loď bezpečná a nepřekáží, slovy paní ředitelky SPS Kláry Němcové: „Nemáme zákonnou pravomoc řešit, jak to vypadá, jde nám jen o to, aby to bylo stabilní nebo se to nepotopilo, ne jestli to má tvar labutě či nafukovacího panáčka.“
Radnice, památkáři a další potenciální kverulanti tím pádem nekazí zábavu a mohou se jít klouzat. I se všemi svými suchozemskými předpisy typu „pravidla venkovní reklamy“. Vizuální smog najednou neexistuje, smí se cokoli.
Ještě lepší je, že na vodě je taková instalace nejen hodně nápadná a dobře viditelná z nábřeží, ale navíc stojí jen správní poplatek 500 korun - žádný nájem, žádný zábor veřejného prostranství jako na chodníku. Pchá!
Dobrá otázka tím pádem zní, kdo z toho co má. Odpovědi se dají odhadnout asi takhle:
Ti, kdo za reklamou a seriálem stojí: všechno. Ti, kdo přijeli obdivovat krásy města: smíšené pocity. Někoho to potěší jako atraktivní zajímavost, speciálně když má nakoukanou Hru na oliheň. Někoho to nepotěší, protože by si domů raději odvážel fotky staré Prahy bez panenek-obryň. Ti, kdo v Praze bydlí: prakticky nic. V krajních případech radost (fanoušci seriálu), respektive estetickou a citovou újmu (z toho, jak nehorázně se dá s ikonickou národní scenerií zacházet).
Vzhledem k ohlasu a úspěchu operace loď je namístě obava, co na řece tímto způsobem zaparkuje příště. Jestli bude opravdu jediným měřítkem technická způsobilost, mohli bychom se dočkat ošklivých překvapení. Nejen ve zbytku stále intenzivnější a stále vynalézavější volební kampaně. Stát se součástí pohledu na Karlův most a majestátné Hradčany - k nezaplacení.
Na některých fotkách nicméně nafukovací panenky působí trochu tak, jako by je tam dodala AI. Záběry mohou budit pochybnosti, jestli jsou pravé. Protože o nic jiného než o obrázky koneckonců nejde, nebylo by praktičtější podobné tvůrčí nápady odebrat z reality a rovnou je svěřit umělé inteligenci? Ať zas neutrpíme estetickou a citovou újmu.
