Článek
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková oznámila začátkem října, že je připravená ve funkci s příchodem nového kabinetu skončit. Přesto otevřeně pro Seznam Zprávy popisuje, že klíčová témata spojená zejména se začleňováním ukrajinských uprchlíků je potřeba dál rozvíjet.
Podle zmocněnkyně jde o potírání pracovního vykořisťování, odstraňování jazykové bariéry a zachování koordinační struktury na krajské i národní úrovni.
„Chci o tom v nejbližší době jednat s panem premiérem a příslušnými ministry, pokud mi tu schůzku dají,“ deklaruje zmocněnkyně Laurenčíková. Zároveň mluví o tom, že bude hledat záruku v pokračování nastavené práce s válečnými uprchlíky i u prezidenta Petra Pavla. Zdroj z Hradu Seznam Zprávám potvrdil, že zmocněnkyně má schůzku naplánovanou.
„Téma z mého úhlu pohledu souvisí s celým zodpovědným a statečným přístupem České republiky k Ukrajině. Pokud se snažíme Ukrajině pomáhat v boji s Ruskem a byli jsme solidární a přijali jsme obrovské množství lidí, kteří to potřebovali, což je dobře, tak jsme zodpovědní za to jim nabídnout důstojný život. A jsme zodpovědní za řízení rizik, které logicky jakákoliv integrace většího počtu lidí nese,“ vysvětluje svůj postoj zmocněnkyně.
Zmocněnkyně a bývalá koordinátorka uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková usiluje o to, aby podpora uprchlíkům neskončila.
„Je to ústřední téma, o kterém bych se chtěla s prezidentem bavit,“ doplnila s tím, že si nemůžeme dovolit zrušit koordinační struktury, které na národní i krajské úrovni řeší problematiku začleňování uprchlíků. Ta se rozprostírá na pomezí ministerstev práce a sociálních věcí, vnitra, zdravotnictví, zahraničních věcí i resortu financí.
Neumíme efektivně řešit pracovní vykořisťování
Klára Šimáčková Laurenčíková vyzdvihuje, že prvotní výzvy uprchlické vlny Česko zvládlo. Většinu dětí se podařilo zapojit do vzdělávání a až na výjimky přitom nedochází v rámci školství k segregování. Stejně tak se většinu lidí podařilo vyvést z nouzového ubytování do běžných forem bydlení. A velké procento příchozích začalo pracovat.
„Zároveň je poctivé si přiznat, kde jsou problémy. Ty nevznikly s příchodem lidí z Ukrajiny, byly tady i dřív. Třeba naše schopnost čelit efektivně pracovnímu vykořisťování vůči cizincům,“ zdůrazňuje zmocněnkyně.
Závažnost problému se podle ní ukázala na nedávném tragickém smrtelném úrazu 15letého Ivana z Ukrajiny.
„Je to potřeba vzít jako neskutečně vážnou zprávu o tom, jak málo dokážeme nejvíce zranitelné skupiny cizinců chránit,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková a mluví o tom, že je potřeba v následujícím volebním období provést nutné změny v legislativě, aby stát dokázal účinněji bránit nárůstu vykořisťování a lépe kontrolovat a trestat ty, kteří zneužívají zranitelné.
„Máme identifikované bariéry, které brání tomu, abychom dokázali nelegální zaměstnávání a vykořisťování potírat,“ doplňuje zmocněnkyně.
Dalším klíčovým tématem je zajistit uprchlíkům jazykové vzdělání. S vykořisťováním to podle zmocněnkyně úzce souvisí.
„Pokud je naučíme česky, tak spíše je šance, že získají uplatnění, a sníží se šance, že propadnou do šedé ekonomiky,“ říká Šimáčková Laurenčíková.
Informace o průměrných výdělcích celou situaci dokládají. V polovině letošního roku podle šetření lidé s ukrajinským občanstvím dostávali průměrnou výplatu 33 796 korun. Češi pak 42 477 korun. Lidé z Ukrajiny v průměru vydělávají výrazně méně i oproti pracovníkům s bulharským občanstvím (40 455 korun). Je tedy patrné, že váleční uprchlíci jsou ve zranitelnějším postavení než jiní ekonomičtí migranti.
