Během deseti let vzroste průměrný důchod o 10 tisíc, slibuje Jurečkova reforma

Když vláda Petra Fialy (ODS) letos v květnu představovala konsolidaci veřejných financí, odhalila i plán na důchodovou reformu.

První část, která se týkala úpravy valorizací a zpřísnění předčasného odchodu do důchodu, od té doby stihla prosadit.

Další změny, označované jako velká důchodová reforma, si politici nechávali na podzim. Nyní je ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé veřejně ukázal.

„Tato chvíle je svým způsobem výjimečná. Nikdo nedošel do momentu, ve kterém jsme teď. Je tady návrh důchodové reformy, který zajistí důstojné a férové důchody i pro děti a vnoučata,“ řekl ve středu na tiskové konferenci s tím, že ho ve čtvrtek odešlou do meziresortního připomínkového řízení.

„Rodí se nám méně dětí a zároveň se dožíváme i vyššího věku. Roste nám počet lidí, kteří jsou v důchodu,“ vysvětloval Jurečka.

Další změna je podle něj v tom, že mladí lidé přichází na trh práce později. V roce 1993 bylo ve věku 15 až 19 let aktivních 36 procent lidí, letos je to šest procent. „Je to důležitý parametr, když mluvíme o dopadech na důchodový systém,“ uvedl ministr.

Záznam najdete zde:

Na tiskové konferenci Marian Jurečka ujistil, že lidí nad 65 let se reforma nijak nedotkne. Těch nad 55 let už se bude dotýkat pozvolná výše odchodu do penze, a to o několik měsíců. Ti, kteří nyní mají 45 let, by měli odcházet do důchodu ve věku zhruba 66 let.

„V návrhu zákona bude přímo tabulka, jak se upraví důchodový věk pro rok narození od roku 1966 do roku 1972. Pro ročník 1972 to bude 65 let a sedm měsíců,“ uvedl jako příklad ředitel odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec.

Opět zaznělo, že důchodový věk bude navázaný na průměrnou dobu dožití padesátníků. Když tato doba vzroste, vzroste i odchodový věk. Ovšem mezi jednotlivými ročníky maximálně o dva měsíce. Sledovat se má to, aby v průměru byl důchod vyplácený 21 let.

Jurečka také nastínil podobu takzvaného fiktivního vyměřovacího základu, o kterém raději mluvil jako o „rodinném“. Ten by měl nahradit výchovné, tedy 500 korun měsíčně za každé dítě, o které rodič pečoval.

„Výchovné řeší důsledky. Zavedení rodinného vyměřovacího základu odstraňuje příčinu,“ řekl Jurečka. „Počítáme s tím, že by postupně v budoucnu bylo výchovné nahrazené tímto rodinným vyměřovacím základem,“ dodal s tím, že v budoucnu bude výchovné ponecháno jen u třetího a dalšího dítěte jako ocenění od státu.

Tato změna má nastat s rokem 2027, jak vysvětluje ředitel Tomáš Machanec: „Rozhodující bude datum žádosti o důchod. Kdo bude žádat do roku 2026, bude mít započítané výchovné. Od roku 2027 dál pak bude výchovné přiznané až za třetí a další dítě a na první dvě děti bude rodinný vyměřovací základ.“

Doplnil, že v návrhu zákona je přechodné období tří let, kdy v roce 2027 bude výchovné na první dvě děti sníženo z 500 na 300 korun, o rok později na 200 korun a v roce 2029 půjde o 100 korun.

V praxi jde u rodinného vyměřovacího základu o to, že během péče o děti nebo osobu blízkou se bude pro potřeby důchodového systému počítat s tím, že daný pojištěnec odvádí na pojistném průměrnou mzdu.

Společný vyměřovací základ pro partnery má zase představovat dobrovolnou možnost rozdělit si důchod s partnerem na dvě stejné poloviny. Pomoci má především lidem, kteří pečují o děti nebo osoby blízké.

O společný vyměřovací základ budou moci žádat jak manželé, tak registrovaní partneři. Už dříve ale ministerstvo ujišťovalo, že pokud se jeden z partnerů rozhodne a zažádá, bude možné důchody zase rozdělit. Pokud ovšem dojde k rozvodu, bude to předmětem případného řízení.

U samotného výpočtu nových penzí se má změnit krácení pod takzvanou první redukční hranicí. Redukční hranice přitom fungují jako systémová záklopka proti nadměrně vysokým penzím.

Pro připomenutí: aktuálně platí, že se důchod vypočítává z osobního vyměřovacího základu, který si zjednodušeně lze představit jako zprůměrovaný měsíční příjem pojištěnce. A tento základ je následně krácen právě podle redukčních hranic.

První hranicí je 44 procent průměrné mzdy. Do této částky se osobní vyměřovací základ nekrátí vůbec. Nad ni se počítá jen 26 procent z částky. Druhou redukční hranicí je pak čtyřnásobek průměrné mzdy. Pokud má někdo vyšší osobní vyměřovací základ, tak nad tuto hranici se už nepřihlíží vůbec.

Nově se nemá od roku 2026 u nových penzí propisovat 100 procent částky do 44 procent průměrné mzdy. Cílem je dojít postupným ukrajováním na 90 procent. Každý rok se tedy bude snižovat o jedno procento, uvedla vrchní ředitelka Iva Merhautová. Zpomalení má být postupné – u každého ročníku bude znamenat snížení zhruba o 180 korun.

„V průměru za deset let to bude snížení zhruba o 2000 korun,“ uvedl v květnu Jurečka. Portál ministerstva zatím popisuje, že jde o zkrácení o „několik procent“.

Stejně tak se má postupně snižovat zápočet za každý rok pojištění. Aktuálně platí, že do výsledné penze se ze zredukovaného osobního základu za každý rok pojištění počítá 1,5 procenta. Nově se má o několik setin procenta tento zápočet snížit, cílem je podle Ivy Merhautové dojít na hladinu 1,45 procenta.

K základní výměře, která představuje deset procent průměrné mzdy, má přibýt i druhá pojistka v podobě minimální procentní výměry. I ta se má z pevné částky 770 korun změnit na deset procent průměrné mzdy.

Nově by tak měl být garantovaný nejnižší důchod v podobě 20 procent průměrné mzdy. Zatímco aktuálně je 4810 korun, tak podle nových pravidel by minimální důchod byl 8080 korun.

Ministr Jurečka také dodal, že se aktuálně pracuje na parametrech a výčtu náročných profesí, které budou moci odcházet o pět let dříve do důchodu. Tento bod by měl být dopracovaný zhruba do konce letošního roku a připojen do balíčku změn v rámci projednávání.

Vláda už prosadila zpřísnění předčasných důchodů: