Kdo chodí preventivně k lékaři, dostane peníze, plánuje vláda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen 6 z 10 dospělých chodí pravidelně na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. Přitom je to naprostý základ při péči o vlastní zdraví.

Nová vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chce lidi motivovat, aby chodili nejen k praktikovi, ale také zubaři nebo na screeningová vyšetření. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) teď představil další detaily, jak by taková motivace mohla vypadat.

„Chtěl bych to otevřít v rámci revize legislativy o roli pojišťoven, kterou připravujeme. Jeden z našich cílů je i finanční motivace lidí k prevenci,“ popsal ministr zdravotnictví po jednání v Poslanecké sněmovně, které se věnovalo zdravotní péči pro onkologické pacienty.

Vláda si tenhle návrh vepsala i do svého programového prohlášení. Tedy že chce odměnit pojištěnce, kteří myslí na své zdraví. A ne jen tak jako dnes, kdy pojišťovny přispívají třeba na pohybovou aktivitu nebo dentální hygienu, jak upřesňuje ministr Vojtěch.

„Pokud se člověk zúčastní všech preventivních prohlídek a screeningů, na které má nárok, tak by mu zdravotní pojišťovna dala určitý finanční bonus, který by dostal na účet, a poznal by tak přímo ve své peněžence, že se stará o své zdraví,“ vysvětlil ministr zdravotnictví, jak by to mohlo prakticky fungovat.

Konkrétní částka zatím určená není.

Vezměme si jako příklad 55letého muže. Měl by jednou za dva roky absolvovat preventivní prohlídku u praktika a jednou za rok u zubaře. Aby dostal finanční bonus musí si ale nechat také jedenkrát za dva roky vyšetřit okultní krvácení ve stolici kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku, podstoupit odběr krve pro prevenci rakoviny prostaty a v případě aktivního nebo bývalého kuřáka si rovněž zajít na vyšetření plic.

Všechny stanovené a z pojištění hrazené kontroly si můžete projít na obrázku níže, a to podle pohlaví a věku.

„Cílem by mělo být, aby lidé co nejvíce využívali screeningy, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Stále na datech ale vidíme, že prostor pro zlepšení existuje i u těch dlouhotrvajících programů, například karcinomu prsu, kde je účast kolem 60 procent,“ doplňuje Vojtěch.

Stávající screeningové programy tak Ministerstvo zdravotnictví rozšiřovat nehodlá, protože i z pohledu mezinárodních srovnání je v tomto ohledu Česko na špičce. Chce se ale zaměřit na to, aby je skutečně pacienti využívali, a to ve větší míře než dnes.

Nejde jen o rakovinu prsu, ale také o relativně nově spuštěné vyšetření plic u kuřáků. Jak Seznam Zprávy před nedávnem popsaly, tuhle preventivní kontrolu ale polovina nejrizikovějších pacientů ignoruje. Přitom vyšetření nízkodávkovým CT trvá několik minut a je bezbolestné.

„Finanční motivace je podle mě nejsilnější, samozřejmě spolu s osvětou,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy vedoucí pneumo-onkologické ambulance Fakultní nemocnice Brno Bohdan Kadlec.

Podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Koziar Vašáková je proto potřeba, aby se do komplexní zdravotní péče o pacienta z pohledu prevence zapojili všichni lékaři.

„Jsme ve screeninzích dobří, jenom musíme být pečliví a u každého pacienta vnímat, které vyšetření nebo třeba očkovaní potřebuje. Nejen praktik, ale každý lékař, kterého pacient navštíví,“ uvedla během sněmovního jednání o onkologii Koziar Vašáková.

Na to se chce Ministerstvo zdravotnictví také zaměřit. Tedy kromě finanční motivace hledat problematická místa, která odrazují pacienty od prevence. Mimo obav může jít třeba i problémy s dostupností péče nebo nedostatkem informací.

„Připravujeme teď revizi legislativy. Mám za cíl, abychom to měli dokončené v tomto roce. Pak to předložíme do legislativního procesu, který je samozřejmě trochu nevyzpytatelný, to víme. Ale věřím, že do dvou let jsme schopní tuto novou změnu zákona připravit,“ dodává Vojtěch.