Článek
Ve smíšených lesích nad řekou Svratkou na Žďársku, pod rukama dobrovolníků ze Spolku na ochranu památek Bystřicka vystupuje z letitých nánosů to, co zbylo ze středověkého sídelního hradu pánů z Pernštejna, zřícenina Pyšolec. Na konci středověku postihl hrad častý osud podobných sídel, která nebyla vhodná k přestavbě na zámek. Byl majiteli panství pobořen, aby nesloužil jako úkryt lapkům.
Pro všechny následující generace tak zůstal jen další z mnoha podobných zřícenin na našem území. A to až do roku 2017, kdy si trosky, z nichž nad terén vystupovalo jen torzo bergfritové věže a dva mohutné podpůrné pilíře bývalé hradební zdi, vybrali za cíl svého výzkumu badatelé Michaela a Miroslav Korbičkovi.
Začali nejprve prohledávat odpadiště, dnes bychom takové místo nazvali divokou skládkou, a počali hromadit drobné nálezy, mince, hroty šípů, keramiku, kování, včetně velmi unikátního nálezu vidličky se stříbrnými nýty. Pomocí geofyzikálního průzkumu byl pak potvrzen předpoklad, že je pod nánosem zeminy a suti v místě nádvoří zasypaná cisterna.
Do jejího odkrývání se pustili s partou dobrovolníků, která se kolem archeologů vytvořila. Dnes je již cisterna odkryta a prozkoumána. Dobrovolníci, kteří sem přicházejí, společně s Korbičkovými, postupně odkrývají další části hradu. Torzální architektura, která se pod jejich rukama otvírá, těší turisty, již se na nevysoký, ale strmý ostroh vypraví.
Skupina dobrovolníků ze Žďáru nad Sázavou je zde poprvé, klučí náletové dřeviny a odkopává torzo hradby. Prý se dohodli v hospodě. „Máme dovolenou, ale změnily se nám plány, tak jsme si řekli, že podnikneme něco jiného, smysluplného. O možnosti pomoci zde jsme se dočetli na internetu,“ ostatní dobrovolníci spolupracují s archeology již mnoho let.
Jakub z Bystřice sem společně se svým kamarádem ze skupiny historického šermu jezdí asi čtvrtým rokem. Přitáhla je láska k historii, ale to, co je tu udrželo, jsou prý skvělé pomazánky, které připravuje Michaela Korbičková, dodávají se smíchem.
V sedle pod zříceninou je hromada písku s několika kbelíky a u ní cedule žádající ochotné turisty o vynesení stavebního materiálu na hrad. Pod žádostí je podepsán starosta obce Vír Ladislav Stalmach. Ten podle svých slov rád podlehl vemlouvavým archeologům a pozemek s hradem, který patřil podniku Lesy ČR, s doplatkem vyměnil za jiné pozemky.
Od roku 2021 tak patří Pyšolec obci a díky vypisovaným dotačním programům bylo možné rozjet záchranné práce. Zvláště šlo o zabezpečení nestabilního bergfritu, na kterém práce dále pokračují, dozdění obrovské kaverny je již hotové. Trubky na stavbu lešení tahali lesem místní sportovci na provazech, skauti vynesli na hrad mříž na zakrytí cisterny.
Všichni tu prý cítí obrovskou podporu místních, a to i přesto, že turistický ruch v místě není na Pyšolci závislý. Lokalita je známá dalšími zříceninami v okolí, několika ferratami, včetně ledové a industriální, a obec se stala známou i díky Chudobínské borovici, evropskému stromu roku 2020.
Korbičkovi, kteří spolupracují s Národním památkovým ústavem Telč a jejichž výzkum zaštiťuje Archaia Brno, na Pyšolci nedávno objevili hypocaustum, systém teplovzdušného vytápění, který je na našich hradech velmi unikátní. I na jeho zakonzervování budou potřebovat peníze od obce a ta se podle dobrovolníků pomáhat opravdu snaží.
