Hlavní obsah

Knihu ne, radši mobil. Čtenářská gramotnost dětí kvůli tomu pokulhává

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Tištěná kniha není pro mnohé žáky zajímavá, texty dnes konzumují jinde - především na internetu. Ilustrační obrázek.

Reklama

Schopnost kritického myšlení a správného rozhodování, rozvoj kreativity a představivosti nebo posilování sebedůvěry v komunikaci a sociálních vztazích. K tomu všemu pomáhá čtenářská gramotnost, v níž však má část žáků nedostatky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České děti nečtou. A když, knihy to zpravidla nejsou, říká Česká školní inspekce (ČŠI), přičemž vychází ze závěrů svého šetření na základních a středních školách. Negativním důsledkem toho je pokles čtenářské gramotnosti.

„Vyšší úroveň čtenářské gramotnosti je spojována s lepší schopností kritického myšlení a správného rozhodování, s vyšší citlivostí k přijímanému informačnímu obsahu, s rozvojem kreativity a představivosti či s posilováním sebedůvěry v komunikaci a sociálních vztazích,“ cituje inspekce závěry různých odborných studií na toto téma.

Šetření probíhalo ve školním roce 2022/2023 a zapojilo se do něj přes 130 000 žáků na téměř 4000 základních a středních školách. A žáci podle autorů tematické zprávy nezaznamenali uspokojivé výsledky.

Přibližně pětina z nich – konkrétně 24 % v páté třídě, 17 % v deváté třídě a 21 % ve druhém ročníku střední školy – dosáhla nedostačující úrovně.

Na druhou stranu, v mezinárodním srovnání dosáhli čeští žáci nadprůměrného výsledku v porovnání se zeměmi OECD. Z dlouhodobějšího hlediska lze pak pozorovat víceméně stabilní vývoj.

Vliv na výsledky mělo pohlaví žáků – v nejhorší úrovni je nezanedbatelně větší zastoupení chlapců než dívek – a dále jejich socioekonomické prostředí nebo s ním související kraj, v němž se škola nachází. Nejlepší výsledky zaznamenali žáci v hlavním městě nebo na jižní Moravě, naopak nejhůře v testování obstáli ti z Ústeckého a Královéhradeckého kraje.

Bez ohledu na tyto faktory ale šetření ukázalo, že významně lepších výsledků v testech čtenářské gramotnosti dosáhli žáci, kteří se ve výuce častěji setkávali s autentickými texty. To ukazuje, že učitelé by se měli snažit přimět své žáky číst a pracovat s textem alespoň v průběhu vyučování.

„Přístup učitelů k cílenému zařazování autentických textů v jejich hodinách je různý - poměrně vysoký podíl z nich však zařazuje práci s těmito texty jen ojediněle, případně ji nezařazuje vůbec,“ uvádí tematická zpráva.

Práce s textem je potřeba nejen v češtině

Učitelka češtiny na Střední škole stavební v Třebíči Jana Kopečková říká, že ona se snaží zařazovat práci s textem do téměř každé hodiny. „Odhadem bych řekla, že minimálně v osmdesáti procentech. Jde o texty literární i odborné. Žáci musí např. odpovídat na otázky, formulovat hlavní myšlenky textu, vyhledávat informace, zaujmout vlastní názor na text nebo předvídat jeho pokračování,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

„Velmi zajímavým typem práce s texty je pak třeba i zadávání tzv. open book testů, kdy žáci mohou využívat učebnici nebo třeba i volně dostupné internetové zdroje. Toho taky občas využívám,“ doplňuje ji Iva Klozíková, češtinářka z Gymnázia Nový Jičín.

Podle obou učitelek ale nemá být práce s texty úlohou pouze češtinářů, žádoucí je i zapojení jejich kolegů, kteří vyučují ostatní předměty. „To téma se diskutuje již několik let, ale přesto mám stále pocit, že obzvlášť v odborných předmětech se stále preferuje frontální způsob výuky a kolegové moc s texty nepracují,“ říká k problematice Kopečková.

Tento názor podporují i data ČŠI. Zatímco češtináři práci s texty do hodin zařazují přibližně v polovině hodin, a na gymnáziích dokonce v sedmdesáti procentech, u učitelů jiných předmětů je situace horší. U odborných předmětů na středních školách s maturitou se žáci s touto formou výuky průměrně setkají jen přibližně v deseti procentech hodin, na nematuritních oborech dokonce ještě méně.

Foto: Seznam Zprávy

Podíl vyučovacích hodin, v nichž žáci pracují s texty rozvíjejícími čtenářskou gramotnost

Nejenže ale žáci pracují s texty nedostatečně ve výuce. Průzkum ukazuje, že i málo a neradi čtou. Jejich chuť vzít do ruky knihu navíc upadá s postupem věku. Žáků v páté třídě, kteří v dotazníku uvedli, že jim čtení nedělá potíže a čtou rádi, bylo 44 %, deváťáků takto odpovědělo už jen 29 %. Rozdílná čísla byla pouze v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií.

Jitka Pokorná z dětského oddělení Knihovny města Hradce Králové říká, že ale spíše než v kvantitě čtenářů vnímá změnu v jejich kvalitě – ve smyslu žánru půjčovaných titulů. „Pořádáme programy pro školy a ten trend je stále podobný. Dejme tomu, že ze třídy o 25 žácích se pravidelnými čtenáři stane přibližně pět až sedm z nich.“

V poslední době prý ale mají žáci menší a menší zájem o beletrii. „Po covidu se např. rozmohl trend mangy – zejména chlapci ve věku osmé či deváté třídy si vesměs nepůjčují nic jiného. Přizpůsobili jsme tomu i svou nabídku. Před pár lety jsme měli přibližně pět svazků, teď jich máme více než dvacet,“ dodává knihovnice. „Komiksové knihy také samozřejmě děti nějak rozvíjí, ale je pravda, že po delší četbě už moc nesáhnou.“

Více jsme psali v analýze:

K tomu, aby se člověk do beletrie ponořil, je podle odborníků potřeba zhruba 15 minut. Tak dlouho s knížkou nevydrží zdaleka každý. Průměrný Čech tak loni přečetl poprvé v historii méně než deset titulů za rok.

O tištěné knihy děti v roce 2024 skutečně velký zájem nemají. Vůbec nejpopulárnější jsou na nižším stupni víceletých gymnázií, kde je necelá pětina dětí bere do ruky denně a více než dvě pětiny alespoň několikrát za týden.

„Jsem teď třídní učitelka v prvním ročníku šestiletého gymnázia a některé žáky musím vyloženě od čtení knih pod lavicí odtrhávat,“ potvrzuje trend Klozíková, „když jsem ale dřív učila na odborné střední škole, bylo to přesně naopak - většině žáků se do čtení nechtělo vůbec“.

Na negymnazijních středních školách skutečně četba není nejpopulárnější volnočasovou aktivitou. Na oborech zakončených maturitní zkouškou v dotazníku více než 40 % žáků uvedlo, že „nečte nikdy nebo téměř nikdy“, na nematuritních oborech pak ještě o 20 % více. „To můžu z vlastních zkušeností potvrdit,“ komentuje výsledky šetření Kopečková, „obvykle jsem ráda, když si přečtou alespoň 20 děl k maturitě“.

Foto: Seznam Zprávy

Četnost četby knih

Dnešní děti zkrátka konzumují texty jinde – zejména v online prostředí. Příspěvky na sociálních sítích čte denně přes 70 % dětí ve všech kategoriích. Naopak delší texty ani na internetu nejsou pro děti trhákem. Články nebo blogy denně ve všech kategoriích žáků čte jen asi pětina z nich.

Foto: Seznam Zprávy

Konzumace textů v online prostředí

Z toho může plynout skutečnost, že v testu čtenářské gramotnosti ČŠI dělalo testovaným největší problémy řešení těch úloh, které vyžadovaly uplatnění vyššího počtu čtenářských dovedností a které byly uvozeny delším úvodním textem. Problém však nedělal dětem, které jej označily jako zajímavý.

„Takový poznatek jistě opodstatňuje úvahy o příležitostech pro rozvíjení čtenářské gramotnosti žáků prostřednictvím volby vhodně zaměřených textů během výuky. To může působit pozitivně na motivaci žáků nejen k okamžitému čtení, ale i ke čtenářství v širším pojetí,“ uvádí šetření ČŠI.

Reklama

Doporučované