Článek
Změna, která už platila. Do roku 1990 muselo každé dítě v Československu absolvovat 8 tříd základní školy a 2 ročníky středoškolského studia. Takový model by se mohl nyní vrátit, debatuje se o něm uvnitř vládní koalice.
„Ukazuje se, že naše regionální školství se zastavilo v 90. letech. Je nutný jeho zásadní ‚redesign‘. Zrušení devátého ročníku je jedním z mnoha kroků. Hlavním bodem ale je prodloužení povinné školní docházky o rok, tedy osm let na základní škole a dva na střední,“ popisuje autorka návrhu, poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Většina žáků sice přestupuje na střední školy automaticky, část ročníku – zvlášť v strukturálně postižených regionech – ovšem dosahuje jen základního vzdělávání.
V Karlovarském a Ústeckém kraji končí bez středního vzdělání 14 procent mladé generace. Tyhle děti by měl nový návrh ve vzdělávání udržet.
„Je potřeba nejen reforma obsahu, která právě probíhá, ale i formy, to znamená architektury, na které regionální školství stojí,“ dodává Zajíčková.
Vládní koalice o návrhu aktuálně diskutuje. Proti změně se nestaví ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
„Vypadá to zajímavě, ale nejprve to musíme probrat na odborné úrovni, a teprve potom se rozhodnout. Samozřejmě je nutné přesvědčit veřejnost, že jde o dobrý krok,“ říká ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Jak zvládnout kapacity a obsah
Právě revize vzdělávacího obsahu může být první překážkou. Momentálně se připravují konkrétní změny ve výuce jednotlivých vzdělávacích oborů, samozřejmě se počítá s devítiletou školní docházkou.
Dalším problémem může být kapacita středních škol. Nejen v jednom přechodovém roce, ale i výhledově. Pro aktuální ročníky je daleko těžší se dostat na žádané obory třeba oproti generaci před 10 lety, která nebyla tak početná. Do budoucna sice takový nápor jako letos na středních školách nebude, k úrovni slabých ročníků druhé poloviny 90. let se už nicméně nevrátíme.
„Právě proto je třeba vyřešit celou řadu dalších detailů. I to, jakým způsobem by změna zatížila střední školy,“ podotýká Balaš.
Krok podporuje i analytik Člověka v tísni Daniel Hůle, podle něhož by prodloužení povinné školní docházky až na střední školu pomohlo právě dětem, které ze vzdělávání vypadávají předčasně.
„Vidíme to v kariérním poradenství. Pokud se děti už dostanou na střední školu, tak je mnohem jednodušší je tam udržet. I pravděpodobnost, že školu také dodělají, je pak mnohem vyšší.“
Školské asociace jsou proti
Školské asociace a organizace jsou proti zrušení devátých tříd na základních školách. V podpoře povinného dvouletého studia na středních školách (SŠ) nejsou jednotné. Podle Jiřího Zajíčka, předsedy Unie CZESHA, která sdružuje asociace předškolní výchovy a asociace ZŠ a SŠ různého zaměření, by zrušení deváté třídy vedlo k redukci učiva v základním vzdělávání. Potřebná učební látka by se musela přesunout na SŠ.
Podobně se vyslovil i prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Zajíček s odkazem na vyjádření některých odborníků uvedl, že v případě schválení zvažované změny by si děti volily střední školu ve 14 letech, kdy ještě mnohé nejsou zralé pro volbu budoucího povolání.
Ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký míní, že zkrácení docházky na ZŠ by nevedlo ke zlepšení situace v českém školství. Prodloužení povinné docházky by ale uvítal. „Souhlasili bychom se zavedením povinné dvanáctileté docházky – jeden rok předškolního vzdělávání plus devět let na ZŠ plus dva roky povinné středoškolské docházky. Tento návrh prodloužení povinné školní docházky jde ruku v ruce s tím, jaké jsou aktuální světové trendy,“ řekl.
Zdroj: ČTK
Česko má oproti EU kratší docházku
Podle Hůleho by zároveň bylo potřeba vyřešit nejen kapacity středních škol, ale také například podporu dopravy dětí z rodin, které si jízdné nemohou dovolit.
„Devátý ročník se postupně stává spíše čekáním na další vzdělávání. Problémem je vyřešit technické a logistické aspekty takové změny, která v kapacitách zejména Prahy a okolí větších měst může činit potíže,“ popisuje bývalý ministr školství a poslanec Petr Gazdík (STAN).
Stejně tak bude nezbytné revidovat středoškolské vzdělávání, aby se v úvodu daleko více zaměřovalo na všeobecný základ. I proto, že například učňům by zrušení deváté třídy naopak „sebralo“ jeden důležitý rok v dnešní době tolik potřebného všeobecného vzdělávání. S takovou reformou Ministerstvo školství ale počítá v rámci svého nového dlouhodobého záměru.
„Chci tohle téma otevřít, abychom mohli třeba do deseti let takovou reformu zrealizovat,“ říká Zajíčková. V tomto volební období by se tak změna podle podporovatelů návrhu měla připravit, aby se v tom dalším mohla případně spustit.
V zemích Evropské unie trvá povinná školní docházky průměrně 11 let. Česko tak patří k zhruba polovině zemí, která nechává děti ve vzdělávání kratší dobu, tedy 10 a méně let. Zároveň jen jako jedna z osmi zemí nemáme nyní povinný ani jeden rok středoškolského studia.
