Článek
Příběh konopného derivátu, známého pod zkratkou HHC, který v posledních dvou letech prošel mnoha zvraty, přinejmenším na nějakou dobu končí. Vláda v pondělí rozhodla, že tato psychoaktivní látka bude zapsána na seznam zakázaných návykových látek. Ministr zdravotnictví, který návrh na zákaz předložil, se při tom opřel o stanovisko mezinárodních organizací, konkrétně Komise pro omamné látky OSN. Jejími rozhodnutími jsme vázáni, tudíž není dále nad čím bádat.
Není to ale úplně šťastný konec, a to z několika důvodů.
Česká drogová legislativa, platná od loňského roku, patří bez jakékoli ironie mezi těch několik málo zajímavých systémových změn, které tu zbyly po vládě Petra Fialy. A právě HHC se mohlo a mělo stát srozumitelnou ukázkou fungování nového zákona o návykových látkách.
Na začátku roku 2024 se média naplnila několika tragickými příběhy dětí, které se předávkovaly HHC po požití cukrovinek s obsahem této látky. Ty se českým potravinovým regulacím dokázaly vyhnout tím, že byly prezentovány například jako „sběratelské předměty“, což české regulační orgány přesvědčilo, že se jich to nijak netýká.
Tehdejší vláda v plné shodě s tehdejší opozicí zpanikařila, ignorovala jakákoli doporučení expertů a ze dne na den zapsala HHC, do té doby běžně dostupné v mnoha formách v různých obchodech, na seznam zakázaných látek.
Ze všech lidí, kteří měli doma pár pytlíků bonbonů z dřívějška nebo se jinak předzásobili a překročili blíže nedefinované „malé množství“, stejně jako z obchodníků s nakoupenými zásobami, tím v podstatě přes noc udělala kriminálníky. Zakázané látky je trestné nejen prodávat a šířit, ale také držet. Kdo by to uhrál na „malé množství“, možná by vyvázl v přestupkovém řízení s mnohatisícovou pokutou.
V té době už se ale rodila nová úprava, která měla dát státu možnost flexibilnějšího přístupu k problematickým látkám. Kromě seznamu zakázaných látek tak vznikl od roku 2025 také seznam „psychomodulačních látek“. Ty se mohou za velmi přísně regulovaných podmínek legálně prodávat.
Důležitý je také třetí seznam „zařazených psychoaktivních látek“. Ten představuje jakousi přestupní stanici. Objeví-li se v Česku nová látka, je zařazena právě na tento „čekací“ seznam. Látka je stažena z trhu, ale její držitelé či uživatelé nejsou kriminalizováni. „Jen“ se nesmí prodávat. Nastupují státní orgány a zkoumají, nakolik je látka nebezpečná. Pokud je vysoce návyková nebo nese velká zdravotní rizika, je po čase přeřazena mezi látky zakázané. Pokud je riziko vyhodnoceno jako menší, dostává se látka na nový seznam „psychomodulačních látek“ a lze ji za přísných regulatorních podmínek prodávat.
Když zákon začal platit, dostalo se HHC právě na onen přestupní seznam zařazených látek. Přes další noc se tak z kriminálníků stali zase počestní občané, držící zkoumanou látku. Probíhal výzkum a čekalo se, jak dopadne.
Nakonec ale vstoupila do hry zmíněná komise OSN a postup předpokládaný novým českým zákonem (který nám jinak i OSN pochválila) se plně neuplatnil. A případným držitelům, jestli ještě nějací zbyli, opět hrozí kriminál. Bizarní příběh.
Zatím jedinou látkou, která se z přestupní stanice přesunula do licencovaných obchodů, je kratom (a jeho extrakt). Absurdní je, že i ten chtěl premiér Andrej Babiš v pondělí na vládě úplně zakázat, a tím zcela popřít nový systém regulace. Zdůvodnil to tím, že navzdory mínění odborníků „já mám na to názor, že je to špatně“. Naštěstí v koalici zatím neuspěl.
Regulovaný trh s kratomem přitom funguje jen asi tři měsíce, takže vůbec nejde hodnotit, zda funguje dobře, či nikoliv.
Intuitivní hurá přístup, podle nějž je nebezpečnou či návykovou látku třeba zakázat, čímž se riziko vyřeší, je v odborné drogové debatě dávno překonaný. Leč mezi politiky i veřejností je stále oblíbený, a to přesto, že se ani po dekádách uplatňování prokazatelně neosvědčil.
Boom technologických možností (včetně umělé inteligence) dnes umožňuje vyrábět nové a nové molekuly, které okamžitě nahradí jakýkoli zrovna zakázaný produkt. Zapomeňte na jednoduché a představitelné věci, jako je THC nebo HHC. Na seznam zařazených látek čerstvě přibyly molekuly s názvy jako „EDMB-4en-PINACA“ nebo „ADB-5en-HEXINACA“. Jedná se o čistě syntetické kanabinoidy, které už s původní rostlinou konopí nemají nic společného. Jde čistě o produkty (převážně čínského) chemického průmyslu, které umožňují kličkovat mezi zákazy nespočtem variací.
Za takových okolností se českým uživatelům, ale i regulátorům možná bude ještě stýskat po HHC, což je dlouhodobě známý, částečně přírodní konopný derivát se solidně prozkoumanými účinky.
Přečtěte si od autora
Záplava inovativních drogových molekul a nový systém hodnocení rizik budou klást velké nároky na český stát. I touto úvahou by se měl ministr Adam Vojtěch řídit, až bude vymýšlet architekturu českého „Kochova institutu“, který by měl zastřešit české hygienické služby a zdravotní ústavy. Dohled nad přicházejícími umělými drogami a jejich efektivní vyhodnocení bude důležitou součástí budoucí práce této instituce, stejně jako potravinářské inspekce.
Je to ale smysluplný přístup, který na rozdíl od prohibice a líbivých zákazů může omezit černý trh a dát této citlivé oblasti udržitelná pravidla, k nimž mohou výhledově přibýt i pravidla daňová.
Když už má Česko zcela iracionálně tolerantní přístup k nejnebezpečnější droze s největšími ekonomickými a společenskými škodami, jíž je alkohol, mělo by si zachovat rozvážný přístup alespoň ke zbytku drogové scény.
