Hlavní obsah

Komentář: Vystupovat! Éra automobilů ve městech končí

Jan Stránský
editor analýz a publicistiky
Foto: Profimedia.cz

Podle dat Světové zdravotnické organizace je polovina jízd autem v Evropě do pěti kilometrů snadno nahraditelná chůzí nebo kolem.

Reklama

17. 5. 13:00

Magistráty musí najmout experty z řad urbanistů, sociologů, dopravních inženýrů, architektů, projektantů, techniků, kteří začnou bezodkladně řešit dopravní kolapsy tuzemských měst.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Navzdory snahám politiků o propagaci autobusové a železniční dopravy jezdí velká většina Němců i nadále nejraději automobilem. Vyplývá to podle agentury DPA z výsledků průzkumu institutu YouGov. Zhruba 70 procent respondentů označilo automobil za dopravní prostředek, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám.“

Tolik aktuální průzkum. Docela bych se vsadil, že v Česku to bude stejné. Také rád řídím. Tohle potěšení ovšem s každým rokem řídne. Abyste si vy, Pražané, nemysleli, že jste v tom, například aktuálně s Barrandovským mostem, sami: cestování autem i menšími městy, jako je můj domovský Jablonec nad Nisou, přestává být únosné.

Polovina města je rozkopaná. Na několika místech řídí kyvadlovou dopravu semafory. Začíná platit, že je rychlejší projít město pěšky než projet autem. A bohužel i v mimořádných týdnech, kdy se hlavní tahy náhodou neopravují, řidiči (a spolucestující) stejně dřepí v kolonách. Budu se v tomto textu opakovat, ale aut je zkrátka moc. Jako třeba odpoledne na příjezdu do města z Prahy. Nebo na hlavní Palackého třídě, kudy lidé jezdí na největší jablonecké sídliště, ale i nakupovat, vozí tudy děti ze škol a na kroužky, dodávky dopravců přivážejí lidem balíčky s čímkoli.

Toto, pěkně prosím, není expertní analýza. Je to, řekněme, úvaha odborníka na dopravní zácpy, jímž jsem se nedobrovolně stal. I laikům už začíná být zřejmé, že česká města nejsou na tak masivní automobilovou dopravu stavěná. Jak by také mohla být. Že se zkrátka tolik aut do ulic, jež byly budované pro úplně jiné účely, nevejde. A že se s tím, až na výjimky, které ovšem neřeší celek, nedá za současného „ideologického“ nastavení státního i samosprávního aparátu nic moc dělat.

Stejně špatně jako Jablonec je na tom sousední větší Liberec. Náměstek pro dopravu Jiří Šolc mi už někdy před čtyřmi lety říkal, že bude nutné zavést mýto, až k tomu tedy někdo z politiků sebere odvahu. Protože tím jeho kariéra skončí. Mluvil také o zvýhodnění elektromobilů pro vjezd do centra, a zamezení přístupu vozům starým, s vysokými emisemi, a to kvůli zlepšení kvality ovzduší. Na což jsem mu už tehdy namítal, že takový krok jen zvýší už tak vyhrocenou atmosféru, kdy nevraživost mezi lidmi méně majetnými a těmi bohatými roste.

Přičemž pozor, náš rozhovor se odehrával v době, kdy si nikdo válku na Ukrajině, energetickou krizi a zdražování všeho, co zdražit lze, nedokázal ani představit. Navíc elektromobil je také auto, takže ulicím od přeplněnosti nepomůže.

Jedno z řešení máme přitom hned třicet kilometrů za Libercem. Jmenuje se německé příměstské a městské vlaky. Kdo někdy cestoval vlakem do Drážďan a po Drážďanech, ví, jaká je to krása. Moderní čisté soupravy, wi-fi a zásuvky jako pomůcka pro práci na počítači v základní výbavě, ceny příznivé, speciálně porovnáno s dnešními položkami za naftu a benzin.

Zdálo by se to jako koncept snadno přenositelný do Česka. Jenže není. Nádraží u nás jsou často kilometry daleko od historických center. V Jablonci se z hlavního nádraží pěšky dostanete například k radnici, kde potřebujete vyřídit nějaké formality, jistě ne rychleji než půlhodinovou chůzí. Zde je potřeba ocenit relativně nedávno vybudovanou zastávku nad autobusovým nádražím, která tuto trasu zásadně zkracuje. V Liberci to bude z nádraží k magistrátu patnáct, dvacet minut. A v takovém Harrachově, kde je nádraží schované vysoko v lesích, vede do centra cesta dlouhá plných čtyři a půl kilometru.

Bylo by skvělé, kdyby teď někdo z nebe shodil městům do pokladen miliardy na kompletní přebudování dopravní infrastruktury, přestavění ulic a zavedení kolejové dopravy do center, ale nejen tam, také třeba na sídliště, k nákupním centrům. Což se samozřejmě nestane. A tak v Liberci často není řešením ani MHD. Autobusy bývají ve špičkách tak narvané, že putovat jimi denně do zaměstnání musí člověka nevyhnutelně přivádět k nenávisti vůči lidstvu. Navíc mračna valící se z výfuků některých starších strojů mohou občany, kteří citlivěji vnímají klimatickou krizi, uvrhnout do environmentálního žalu.

Pěkné jsou výzvy typu do práce na kole. V horských městech, o nichž mluvím, donedávna tuto myšlenku brzdila právě jejich kopcovitost. Přijet do kanceláře nebo za bankovní přepážku opocený jak vrata od chléva, nebo dokonce podobně páchnoucí, to byl pochopitelně problém. V posledních letech jej do značné míry řeší elektrokola. Jenže se točíme v kruhu. Vydejte se do ulic na bicyklu. Možná budete mít štěstí a přečkáte bez úhony. Anebo taky ne. Liberec ani Jablonec nemají až na výjimky skutečně jakostní cyklotrasy. O městských komunikacích, vedených sice městem, ale určených jen kolům, ani nemluvě. Tečovat řidítky zrcátka projíždějících vozů smýkajíce sebou v absurdních půlmetrových pruzích na hlavních třídách, k tomu najdou odvahu jen ti nejsrdnatější z nás.

Takže zbývá chůze. Zacitujme v této souvislosti z článku portálu zdopravy.cz: Podle dat Světové zdravotnické organizace je polovina jízd autem v Evropě do pěti kilometrů snadno nahraditelná chůzí nebo kolem. Připomíná i to, že ani přechodem na elektromobilitu neskončí problémy způsobené auty: zácpy. Každý člověk podle automobilky Ford stráví 36 hodin za rok stáním v kolonách nebo hledáním parkovacího místa (článek pojednává o tom, že automobilka v nové kampani vyzývá, aby lidé omezili používání jejích produktů a namísto jízdy autem šli pěšky, nebo jeli na kole – pozn. red.). „Víme, že pro řadu lidí je cesta autem i na krátkou vzdálenost nutnost. Ale pro řadu lidí včetně mě zvyk, který musíme změnit,“ uvedl šéf Ford Europe Stuart Rowley. Připomíná i přínosy aktivního pohybu pro zdraví. Kampaň Park the Car bude součástí edukačního programu Fordu pro mladé řidiče.

Vyzývat k přemýšlení o jiném způsobu dopravy než autem musejí v reklamách už více než dva měsíce automobilky a prodejci aut ve Francii. „Na krátké cesty upřednostňujte chůzi nebo jízdu na kole. Jezděte každý den veřejnou dopravou. Přemýšlejte o spolujízdě.“ Takové slogany se objevují povinně u všech reklam na nová auta.

Našel bych samozřejmě tisíc důvodů, proč to „nejde“. Ale proč bych to dělal, když se chůze zkrátka jeví v tuto chvíli jako nejmoudřejší, nejekologičtější a nejzdravější varianta. Leč přesto, nebuďme naivní. Takovéto apely vyslyší nízká procenta řidičů.

Dopravní problémy měst je nutné řešit koncepčně. Úplně – nebál bych se termínu revolučně – obrátit přemýšlení o funkci města. Magistráty měst o velikosti Jablonce by měly okamžitě přehodnotit priority, bezodkladně najmout a pořádně zaplatit deset špičkových, zcestovalých odborníků z řad urbanistů, sociologů, dopravních inženýrů, architektů, projektantů, techniků a vytvořit týmy, jak se dnes módně říká laboratoře, jež se budou věnovat čistě tomu, jak postupně řešit dopravní krizi.

Politici rádi o dopravě říkají, že jde o dlouhodobě neudržitelný stav. Není to pravda. Co se děje v ulicích už není stav udržitelný ani krátkodobě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované