Hlavní obsah

Data: Státní pomoc prohloubila propast mezi nejchudšími a střední třídou

Petr Holub
reportér

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Krize nejtvrději dopadla na desetinu domácností s nejnižšími příjmy, k nejchudším přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani Petra Fialy. Ilustrační snímek.

Reklama

ANALÝZA. Obavy, že zdražení energií a potravin uvrhne značnou část Čechů do chudoby, vedly experty k výzvám, ať stát pomůže těm potřebným. Jenže unikátní data ukazují, že státní intervence potíže nízkopříjmových ještě prohloubily.

Článek

Každoroční šetření Českého statistického ústavu (ČSÚ) s názvem SILC přineslo detailní zprávu o finančních poměrech domácností za rok 2022. Čisté příjmy vyrostly o necelých osm procent, což ovšem při patnáctiprocentní inflaci znamenalo, že si lidé mohli koupit oproti roku 2021 o sedm procent méně.

Krize nejvíc zasáhla desetinu domácností s nejnižšími příjmy, jinými slovy ty nejchudší. Jejich příjmy se reálně snížily skoro o desetinu, proto tyto domácnosti musely v roce 2022 vyjít každý měsíc s částkou na osobu o 750 korun nižší než rok předtím.

Tak špatně na tom nebyly středostavovské domácnosti, které vinou inflace přišly „jen“ o dvacetinu reálných příjmů. V jejich případě to sice znamená, že měly měsíčně na osobu o 900–1000 korun méně, vzhledem k vyššímu životnímu standardu je to však tolik nebolí, případně mohou využít úspory.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček na tiskové konferenci hlubší propad příjmů u nejchudších nekomentoval. Místo toho uvedl, že počet lidí ohrožených „příjmovou chudobou“ v roce 2022 poklesl a nadále patří k nejmenším v EU.

K tak uklidňujícímu výsledku však lze dojít pouze při pohledu z rychlíku, tedy při využití metody italského sociologa Corrada Giniho, která v zásadě jen srovnává příjmy bohatší a chudší poloviny domácností. Proto některé rozměry podrobného šetření SILC nepostihuje.

Výzkumníci ČSÚ při něm totiž zjistili, že od roku 2019 se průběžně zhoršuje finanční situace dvou milionů Čechů z nižších tříd – jak ve srovnání s pěti miliony příslušníků střední třídy, tak i se třemi miliony členů bohatších domácností. To odpovídá dlouholetým zkušenostem expertů ze Sociologického ústavu Akademie věd, podle kterých se příjmové nůžky mezi chudými a bohatšími otevírají v časech krizí, například v letech 2008–2013, a zavírají se v období prosperity, konkrétně v období let 2013–2019.

Například rodiny, které patří k nejchudšímu milionu, měly v roce 2022 k dispozici 28,2 procenta příjmů druhého nejbohatšího milionu. Přitom v časech před krizí vydělávaly či dostávaly ve srovnání s druhým nejbohatším milionem 30–31 procent. Nejde o maličkost. Pokud by se poměr z let 2017–2019 udržel, měly by nízkopříjmové rodiny na osobu měsíčně příjem až o 1000 korun vyšší.

K prohloubení propasti mezi chudšími a střední třídou přispěly v krizových letech nepromyšlené vládní intervence. Průzkum SILC ukazuje, že v letech 2020 i 2022 nejvíc rostly příjmy nižší střední třídy. Zásluhu na tom mají mimořádné valorizace důchodů a plošné dávky na podporu rodin s dětmi a na bydlení. Díky tomu se jen málo penzistů propadlo mezi nejchudší, zároveň dávky pomohly udržet standard středostavovským rodinám s dětmi. Zrušení superhrubé mzdy v roce 2021 a s tím spojený pokles daně z příjmů zase nejvíc pomohly vyšší střední třídě.

Na nejchudší pětinu domácností, do níž patří především rodiny nezaměstnaných, samoživitelek, případně zaměstnanců s minimální mzdou, přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani posléze Petra Fialy.

Šetření SILC tak dalo za pravdu kritikům, například sociologům z vědecké skupiny IDEA nebo agentury PAQ Research, kteří už dříve upozorňovali, že zrušení superhrubé mzdy či plošné rozdělování dávek pomohou hlavně těm, kdo to nepotřebují.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

Reklama

Doporučované