Hlavní obsah

Silné ročníky zamávaly českým školstvím. Plno je i na dříve nechtěných školách

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

30. 5. 11:15

Na střední školy přicházejí silné ročníky. Letos zájemce odmítali i tam, kde dříve běžně vypisovali druhá i třetí kola přijímacího řízení. Na některých středních odborných školách.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Syn Jarmily se chtěl vyučit automechanikem nebo opravářem motocyklů. Na Integrovanou střední školu automobilní Brno (ISŠA) se ale nedostal. Po prvním kole přijímacího řízení skončil pod čarou.

„Bohužel byl velký přetlak. Snad se ale ještě někam dostane,“ říká Jarmila pro Seznam Zprávy.

Letos je to ale pro uchazeče složitější než kdy jindy, a to včetně učebních oborů. Mnoho škol, které v minulých letech vyhlašovaly pravidelně druhá kola přijímaček, letos naplnilo třídy hned napoprvé.

„V posledních letech se navyšuje počet přihlášek. Takovým špičkovým oborem, kde byl největší rozdíl mezi počtem přijatých žáků a přihlášek, byl právě obor automechanik. Měli jsme téměř 300 přihlášek na 72 míst,“ potvrzuje zmiňovaný přetlak ředitel ISŠA Milan Chylík.

Druhé kolo na několik málo zbývajících míst tak škola vypíše jen ve dvou oborech, oproti minulým letům tedy úplně obráceně. Dříve škola běžně vyhlašovala druhé a třetí kolo přijímacího řízení ve všech oborech vyjma autotronika a automechanika.

Zvýšil se i nárok na uchazeče. „Do učebních oborů jsme běžně přijímali žáky s průměrem 2,5 ze základní školy. Letos se ale hranice zastavila na 2,0,“ dodává Chylík.

Moc žáků, málo učitelů

Největší přetlak hlásí střední školy ve velkých městech, vůbec nejvíc pak v Praze. Ani tady nemusela řada z nich vyhlašovat druhé kolo, ačkoliv na to byly zvyklé.

„Počet přihlášek se navyšuje poslední tři roky. Letos jsme měli skoro dvojnásobný převis. Díky tomu jsme druhé kolo vyhlašovat nemuseli,“ říká zástupkyně ředitele pražské Střední průmyslové školy strojnické Jitka Keharová. Ještě loni se přitom mohli ve druhém kole žáci dostat na strojírenství i technické lyceum.

Potvrzují to i celková data o počtech uchazečů. Ačkoliv plošné statistiky má organizace Cermat jen za maturitní obory, vypovídající jsou.

Počet zájemců o střední školy se za poslední tři roky celorepublikově zvedl o 15 tisíc na téměř 80 tisíc žáků. V každém kraji tedy alespoň o pětinu. Nejstrměji vzrostl počet zájemců ve Středočeském kraji a Praze, a to o více než 30 procent.

„Snažíme se navyšovat, co to jde. Dáváme výjimky na 34 žáků a také přidáváme gymnaziální třídy na odborných školách. Zároveň ale naše školy už prostě nemají fyzické prostory ani dostatek učitelů,“ vysvětluje pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti).

To potvrzuje také ředitelka pražské Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky Marcela Davídková Antošová. Škola měla možnost otevřít ještě jednu třídu informačních technologií, ale nemá učitele.

„Naplněnost je maximální, ale nejsou pedagogové. Učíme programování, virtuální realitu a právě programátor mi chybí. Když ale zkouším někoho sehnat, tak mi řekne, ať radši ani nepokračuji. Možná kdybych mu nabídla třikrát takový plat, tak o tom začne teprve přemýšlet,“ vysvětluje ředitelka, že zvlášť v oblasti informačních technologiích je takřka nereálné shánět nové vyučující.

Sexy Praha láká Středočechy

Hlavní město je navíc ve specifické situaci, protože je přirozenou spádovou oblastí dvou krajů – tedy jak pro vlastní žáky, tak pro zájemce ze Středočeského kraje.

„Faktem stále je, že se nám přihlásilo 9 500 pražských dětí na celkových 15 tisíc míst na středních školách. Zbytek, který se dohlásil, jsou Středočeši. Přiznám se, že to nezvládneme, aniž by nenavyšovali kapacity ve Středočeském kraji. S panem radním Váchou proto hovoříme o vzniku gymnázií v Praze-západ a Praze-východ,“ pokračuje radní pro školství Šimral.

„Máme dostavbu gymnázia v Hostivici, popřípadě uvažujeme o Praze-západ,“ potvrzuje zmíněný radní Středočeského kraje pro oblast školství Milan Vácha (STAN). „Problém ale obecně ve středních Čechách je, že žáci do hlavního města chtějí třeba na prestižní gymnázium nebo jim přijde prostě pražská nabídka lákavější než třeba škola v jejich městě.“

Regionální paradoxy

Přitom na příkladu Středočeského kraje se ukazuje, že problém není s kapacitami na středních školách plošně, ale v některých místech a speciálně na žádanějších školách a oborech.

„Máme školy v periferních oblastech kraje, o které by zájem nebyl, ani kdybychom tam udělali zlaté kliky,“ říká v nadsázce Vácha.

To ukazují také celková statistická data. Devátou třídu letos končilo 94 tisíc dětí, podle ministerstva školství ale byla nabídka středních škol téměř dvojnásobná – tedy zhruba 180 tisíc míst. Výsledkem pak jsou různé regionální paradoxy.

Zatímco ve Vlašimi na Benešovsku museli vyhlásit druhé kolo přijímaček na čtyřleté gymnázium, protože do naplnění kapacity chybí ještě 11 žáků, na automechanika bez maturity v Brně se dostal jen každý čtvrtý. Již zmíněný syn Jarmily tak musel dva týdny nervózně čekat, jestli vyjde odvolání.

„Bylo to jako na houpačce. Nejprve nás požádali, abychom vzali odvolání zpět a tři dny nato volali, jestli syn nepodal přihlášku jinde, že by ho nakonec vzali. Takže se povedlo,“ je ráda Jarmila.

Boj o místa na středních školách nicméně bude v následujících letech běžnou realitou. Zatímco letos končí devátou třídu 94 tisíc žáků, příští rok jich bude 105 tisíc a za čtyři roky dokonce 112 tisíc.

Některé kraje sice přidávají třídy na žádaných gymnáziích, nebo dokonce staví nová, přetlak to ale nevyřeší.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované