Článek
Tom Schrecker byl jedním z 669 židovských dětí, které zachránil sir Nicholas Winton v roce 1939. Díky němu odjel do Anglie pátým vlakem z osmi a mohl začít nový a velmi zajímavý život. O tři čtvrtě století později se v roce 2014 přestěhoval zpět do Prahy, tři sta metrů od svého rodného domu. „Kruh se uzavřel,“ poznamenal tehdy podle České filharmonie. Když v roce 2024 zemřel, ve své závěti nezapomněl kromě Oxfordské univerzity ani na třeboňské gymnázium, Českou filharmonii a English College in Prague - instituce, ke kterým měl v České republice blízko.
Ředitelka třeboňského gymnázia Anna Koktavá vzpomíná, že se s Tomem Schreckerem seznámila zcela náhodně díky školníkovi, který tehdy pracoval i jako taxikář. Vozil ho často z Prahy na jih, protože měl v Třeboni přátele, a také je seznámil.
Krátce poté, zhruba v letech 2010 nebo 2011, ho jako tehdejší učitelka na gymnáziu pozvala do školy. „Besedoval tu o Wintonových dětech a o svém příběhu, který je velmi zajímavý a inspirativní,“ vypráví Koktavá.
Tom Schrecker s Annou Koktavou.
S dnešní ředitelkou třeboňského gymnázia se pak Tom Schrecker scházel pravidelně, když město navštěvoval. Miloval tamní přírodu a chodil i na houby. Škola ho zaujala. Nejen, že ho její rozvoj zajímal, i do něj občas investoval. „Máme nádherný historický objekt, který je špičkově a moderně vybavený. Po všech stránkách tu mají děti neuvěřitelné zázemí, ale to není to nejdůležitější. Vždycky byli nejdůležitější lidé, kteří tu školu tvoří, a to pana Schreckera vždycky nesmírně zajímalo,“ říká Anna Koktavá.
Tom Schrecker zemřel v květnu v roce 2024 v Praze a poslední rozloučení s ním se konalo v kruhu přátel v pražských Strašnicích. „Byl to nádherný komorní obřad,“ vzpomíná Koktavá.
Adventní zázrak pro třeboňské gymnázium
Tentýž rok na Mikuláše, když byla škola plná dětí převlečených za čerty a anděly, obdržela ředitelka gymnázia zprávu o štědrém daru Toma Schreckera: „Na Mikuláše mi volal jeho advokát, že pan Schrecker na naši školu pamatoval ve své závěti. Odkázal nám více než 600 000 švýcarských franků (téměř 16 milionů korun). To byla skutečně mikulášská nadílka, adventní zázrak.“
V lednu šli všichni žáci gymnázia do kina, aby zhlédli Jeden život, životopisný film o Nicholasi Wintonovi, který Toma Schreckera jako jedno ze stovek dětí zachránil před holokaustem. „Na konci jsem našim studentům řekla, že i oni jsou pokračovateli tohoto příběhu a že i oni budou moci díky tomuto daru nést odkaz dál,“ říká Anna Koktavá.
Přijetí daru však nebylo jednoduché. Protože gymnázium není právním subjektem, muselo vedení školy několik měsíců jednat s Jihočeským krajem, svým zřizovatelem. Nakonec se podařilo dosáhnout zajímavého řešení. Prostředky z odkazu Toma Schreckera byly přímo zakotveny ve zřizovací listině školy, což je v českém školství zcela ojedinělé. „Gymnázium v Třeboni je tak jedinou školou, která díky této závěti mohla získat majetek do svého vlastnictví prostřednictvím inovace své zřizovací listiny,“ vysvětluje Hana Šímová, vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Jihočeského kraje.
Peníze, které jim Schrecker odkázal, hodlají využít například na podporu ambiciózních studentů. Budou sloužit třeba pro financování studia v zahraničí, kulturní a sportovní aktivity a přednášky s experty. „Projekt jsme nazvali Fotos – Filantropický odkaz Toma Schreckera. Jako symbol světla na cestu ke vzdělání. Líbí se mi, že to je šance motivovat děti ještě k intenzivnějšímu studiu.“
Tom Schrecker odkázal peníze i dalším institucím – České filharmonii, Oxfordské univerzitě a English College in Prague. „Všechny tyto instituce jsme už oslovili a plánujeme společnou spolupráci,“ uvádí Anna Koktavá.
Díky Schreckerovi dostane několik studentů stipendium
V English College in Prague Schreckerův dar zanechá také výraznou stopu. „Byli jsme nadšeni, když jsme od pana Schreckera obdrželi tak štědrý dar! Jeho jméno již nese naše nejprestižnější hudební cena, která se každoročně uděluje při slavnostním předávání maturitních vysvědčení,“ uvedla škola.
Jeho odkaz se zde stane základem nové nadační iniciativy na podporu talentovaných studentů: „Doufáme, že štědrost pana Schreckera inspiruje i ostatní a pomůže nám tento fond vybudovat tak, abychom mohli podpořit talentované studenty, kteří by si jinak nemohli dovolit studovat na naší škole.“
První fáze fundraisingové kampaně začne na začátku roku 2026. Cílem školy je umožnit vzdělávání nejlepším studentům bez ohledu na jejich finanční možnosti, k čemuž významně přispěje i dar Toma Schreckera.
Milovník klasické hudby a mecenáš České filharmonie
Pro Českou filharmonii byl Tom Schrecker nejen mecenášem, ale i inspirací. Podpořil zrod Dynamického klubu přátel České filharmonie, který sdružuje dárce a přibližuje orchestr jeho příznivcům. Dynamický klub začínal od nuly a dnes sdružuje kolem 350 dárců. Od drobných přispěvatelů po významné mecenáše.
„Tom Schrecker byl naším prvním významným dárcem. Svůj dar podmínil tím, že se klub založí. Byl tedy katalyzátorem, inspirátorem pro tuto myšlenku. Vyrostl v anglosaském prostředí, kde je filantropie běžná – nejenom pro lidi, kteří mají spoustu prostředků, ale úplně pro každého,“ říká Dagmar Caspe, výkonná ředitelka Nadace pro rozvoj České filharmonie.
V Austrálii se Tom Schrecker učil hrát na klavír u sestřenice manželky dirigenta Jiřího Bělohlávka, s nímž ho později pojilo dlouholeté přátelství, které se později přeneslo i na Českou filharmonii, jejímž byl častým návštěvníkem. Několik let financoval činnost koncertního mistra violoncellové sekce. Po své smrti odkázal České filharmonii 15,6 milionu korun.
„Krátce jsme se setkali s představitelkou Třeboňského gymnázia a začali jsme mluvit o tom, jak by se mohla filharmonie a gymnázium nějak přiblížit, alespoň symbolicky. Ale je to v úplných začátcích,“ říká Dagmar Caspe o možné budoucí spolupráci s gymnáziem.
Dar, který Česká filharmonie obdržela z jeho závěti, má sloužit k podpoře mladých talentovaných hudebníků. Pomůže rozvíjet vzdělávací programy orchestru – Českou studentskou filharmonii a Orchestrální akademii, která dává šanci studentům konzervatoří a mladým hudebníkům stát se součástí života orchestru, získat mentoring, účastnit se kurzů či získat zahraniční zkušenosti.
Dalším projektem pod záštitou filharmonie je projekt společného orchestru členů filharmonie a ZUŠ, pořádají se ve spolupráci s asociací základních uměleckých škol. „Tyto projekty existovaly už dříve, vznikly za fungování pana Bělohlávka, ale díky darům můžeme jejich fungování rozvíjet dlouhodobě a kvalitativně je posouvat dál,“ říká Caspe.
„Jsme nesmírně vděční, že nám to Tom pomohl takto podpořit, “ dodala.
Kdo byl Tom Schrecker
V Británii vyrůstal u šlechtičny a mecenášky se skotským původem (některé zdroje uvádějí, že mezi jejími předky byl i královský rod Stuartovců), se kterou se několikrát stěhoval a navštěvoval různé školy. „Nebyla vdaná a adoptovala a vychovala ještě tři děti. Byla to báječná a zajímavá žena,“ vzpomínal pro Paměť národa na Jean Barbour, aneb Marnie, jak jí říkali. V Británii byl vychován jako katolík, jeho otec byl agnostik a Schreckerovi samotnému vadila netolerance mnoha náboženských systémů.
Tom Schrecker na archivním snímku.
Tom začal studovat historii na Oxfordu a během studia odjel v rámci vojenské služby do okupovaného Německa. Na jeho fakultě v Oxfordu stál u vzniku tradice, díky které se studenti všech ročníků fakulty scházejí na každoroční večeři. Přišlo mu prý smutné, že se „lidé stále méně potkávají, nemají příležitost jen tak posedět, popovídat si“.
Pak začal pracovat, nejprve v nakladatelství a vydavatelství Reader’s Digest. Díky tomu mohl navštívit mnoho zemí, ve kterých zakládal pobočky. „Lidé se mě ptají, kde se cítím doma? Cítím se doma, kde zrovna spím. Má to své výhody i nevýhody. Cítím se všude dobře, ale nemám žádné kořeny,“ řekl kdysi pro Paměť národa.
Po více než deseti letech ve firmě si založil vlastní nakladatelství, to později prodal a odešel ještě před padesátkou do předčasného důchodu. Ale ne na dlouho, na to byl Schrecker příliš aktivní. Bavil ho mimo jiné heliskiing a přežil čtyři laviny, uvedl v rozhovoru pro Redbull. „S lyžemi mimo sjezdovky jsem se cítil úplně svobodný. Je to velká součást mého života.“ Tom také podnikal s kosmetikou, organizoval její zásilkový prodej. Děti nikdy neměl, ani se neoženil.
