Putin má problém. Německo se probudilo, říká expert

Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.

V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.

Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravena během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy.

„Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svou existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.

Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou.

Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev.

„Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.

V rozhovoru také upozornil, v jakých problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek.

„Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘ Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svou obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“

Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 V posledních dnech a týdnech přibývají zprávy o tom, že se Ukrajině relativně daří ve válečném konfliktu s Ruskem. Jaká je ale podle vašich informací ta reálná situace na frontě? - To, co vidím, nebo mám z nějakých zdrojů, je, že se situace na frontě v zásadě příliš nemění, je v zásadě stabilní. Změny jsou na taktické úrovni, nikoli na operační nebo strategické. Ale Ukrajincům se skutečně daří zasahovat cíle na území okupovaném Ruskem anebo na vnitřním území Ruska. Daří se jim více s drony, abych to řekl v lidové rovině. A tam nejde jenom o to, že osvobodili nějaké kilometry čtvereční. To důležitější je, že výrazně prodloužili dosah doletu svých dronů a účinné zásahy. A tím pádem Rusové nemají pod kontrolou poměrně široké pásmo podél frontové linie, nebo nemají ho pod plnou kontrolou. A to je pro ně velký problém. Ať už co se týče třeba zásobování Krymu, což se projevuje například nedostatkem benzinu na Krymu. Ale projevuje se to i přímo na frontě. Protože když někde Ukrajinci zaútočí, zatlačí, tak tam Rusové potřebují přesunout své zálohy. To je úplný element vojenského umění. A vzhledem k tomu, že několik desítek kilometrů toho území je pod hrozbou útoku ukrajinskými drony, tak s tím mají Rusové problémy.

3:00 A dronový útok na Petrohrad před začátkem konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, což je takový ruský Davos? Je hodně symbolické to, že jednak Ukrajinci zrovna v tuto dobu na Petrohrad zaútočí, pak že některé drony i proniknou přes protidronovou obranu? - Zcela nepochybně. Ty sloupy dýmu z hořící rafinérie musel vidět každý z účastníků petrohradského fóra. Tím pádem jim připomněli, že ruská situace není tak růžová, jak se snaží Vladimir Putin malovat. Takže ano, je to vysoce symbolické. Má to i svůj konkrétní ekonomický dopad tím, že na několik dnů nebo na týden vyřadili tu rafinérii z provozu. Ale dokud nezničí krakovací věže tím, že zapálí jenom zásobníky, tak to ještě není úplně největší škoda pro Rusko, která by mohla být.

5:00 Dnes by měl na ekonomickém fóru vystoupit se svým projevem Vladimir Putin. Včera mluvil se zahraničními novináři, k tomu se ještě dostaneme. Nicméně před tím vystoupením Vladimira Putina do dění tak trochu zasáhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poslal otevřený dopis Putinovi, ve kterém ho vyzývá k tomu, aby usedl k jednacímu stolu a aby obě země začaly jednat o ukončení války. Jak tohle číst? - Myslím, že prezident Zelenskyj si uvědomuje, že pozice Ukrajiny je teď silnější, než byla před měsícem, před rokem. A doufá, že by mohlo dojít k uzavření míru tak, aby přestaly obě strany trpět. A myslí si, že by to nemuselo být za těch takzvaných istanbulských podmínek. To je v podstatě zástěrka pro kapitulaci Ukrajiny. Nicméně Putin i na tom posledním jednání se zahraničními novináři v podstatě jasně naznačil, že se chce držet té kapitulační podmínky.

7:00 Zelenskyj mu nabízí, aby skutečně uzavřeli rozumný mír za rozumných podmínek. Já se obávám, že Putin zatím k tomu ochoten nebude. Protože si nemyslí, že jeho situace je tak vážná, aby na to musel přistoupit. Teď mu válka v Zálivu přihrála desítky miliard dolarů do státní pokladny, on je samozřejmě obratem utratí za válku. Čína potvrdila svou pomoc, na které je Rusko naprosto existenčně závislé. Takže elity se mu taky zatím nebouří, nebo ne příliš. Zatím je dokáže držet pod tlakem represivních orgánů. Takže Putin individuálně, anebo Kreml jako jakási kolektivní entita, zatím nehodnotí tu situaci jako kritickou pro sebe. Pokud by se podařilo, že se dostanou do většího tlaku, tak potom na ten mír přistoupí. Ale zatím platí to, co platilo od začátku, že oni tu válku začali právě proto, aby upevnili své pozice v čele Moskvy, v čele Ruska, aby Rusové neměli špatný příklad z úspěšné Ukrajiny. Proto tam už více než čtyři roky válčí, zabíjejí, páchají válečné zločiny.

7:30 Ale chápu to tak, že nejste optimista, pokud jde o to, že by Zelenského dopis mohl být nějakým zlomem, že by na základě toho dopisu mohlo skutečně dojít k setkání obou hlav států? - Myslím, že pouze na základě toho dopisu určitě ne. Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: „Míč je na tvé straně.“ Putin říká přesně to opačné: „Rusko je přece vždycky připraveno k jednání. Pokud tedy Ukrajina se vzdá, dá nám všechno, co chceme, tak my jsme připraveni uzavřít mír.“ Takže chce z Ukrajiny udělat takový protektorát, jako je Bělorusko. Pokud to Ukrajina nechce, tak válka bude pokračovat.

8:00 K tomu se po delší době vyjádřil i Donald Trump. Včera večer v Bílém domě naznačil, že je lehce optimistický. Očekáváte, že se do toho teď pokusí Donald Trump opět nějak výrazněji zasáhnout, nebo je příliš zaměstnán svými vlastními válečnými poli, která si otevřel po světě? - Obávám se, že se v tom prezident Trump příliš angažovat nebude. Jim se už podařil takový propagandistický krok, že vystoupili z jednání a teď do něj výrazně vstoupí, připomenou svou tradiční roli pouze v době, kdy si budou hodně jistí nebo budou mít velkou naději, že to k něčemu povede. Trump ještě v předvolební kampani, poté, co se dostal do úřadu, tvrdil, že dokáže tu válku ukončit poměrně rychle. Teď nebudeme mluvit o tom, že druhý den to byly samozřejmě hyperboly. Ale on se projevil jako naprosto neschopný vyjednavač. Nedosáhl vůbec ničeho, spíše jenom podporoval pozici Putina a válečného agresora Ruska. Ukrajině v rámci toho jednání příliš nepomohl. Druhá věc je, že Ukrajině poskytují Američané informace a některé zbraně, to je v pořádku. Ale jako vyjednavač Trump naprosto vyhořel a teď se mu z toho podařilo mediálně trošku ustoupit. Samozřejmě za cenu toho, že spadl do krize v Perském zálivu, což je pro něj, myslím, ještě více zraňující než rusko-ukrajinská válka. Nicméně, aby se do toho vrátil… Já si nemyslím, že se to stane. Marco Rubio jasně řekl, že z toho vystoupili a ti vyjednavači teď mají jiné starosti.

10:00 Jak byste mi popsal z toho, co víte ze zdrojů, ze kterých čerpáte a které sledujete, co nejblíže i vnitřní situaci Ruska? Protože jste na to už trošku narazil, že Vladimir Putin na setkání s mezinárodními novináři tvrdil, jak se Rusku výborně daří, že postupuje a má úspěchy v podstatě po celé délce fronty, že je všechno v naprostém pořádku. Z druhé strany ale jsou informace jednak o nedostatku pohonných hmot na řadě míst Ruska, množící se informace o možných ekonomických problémech Ruska, a pak také vidíme dramaticky přibývající útoky Ruska na civilní obyvatele. Rusko by tím mohlo zkoušet zakrývat kdeco. - Ano, Rusové zesílili své zločinné teroristické útoky proti obyvatelstvu Ukrajiny, proti civilní infrastruktuře. A ano, z mého pohledu to je jednoznačný pokus zakrýt to, že se jim na frontě v boji, tedy v souboji armád, příliš nedaří. Nedokáží prolomit ukrajinskou frontu, nejsou schopni udělat nějaký silný úder proti Ukrajincům, nějak výrazně uškodit armádě. A proto terorizují zázemí, protože samozřejmě doufají, že tím zlomí odhodlání Ukrajiny pokračovat ve válce. Ten kalkul je hrozně jednoduchý. Oni si navíc nashromáždili poměrně velké zásoby raket i dronů v předchozím období. Protože tak trochu čekali, že Ukrajinci je pozlobí v době takzvané Vítězné přehlídky 9. května, tak jako je pozlobili teď v rámci petrohradského fóra. A v tom případě na to chtěli odpovědět opravdu zdrcujícím masivním útokem na civilní cíle na Ukrajině. Zelenskyj měl dost rozumu na to, aby tu provokaci neudělal. Nicméně Putin teď ty rakety a drony potřebuje vystřílet, tak teď začal terorizovat obyvatelstvo.

12:00 Co se týče situace uvnitř Ruska, tak ruská ekonomika nepochybně dostala přívod kyslíku teď díky krizi v Perském zálivu. Mají mnohem menší problémy s tím, aby prodávali své energetické suroviny, dostávají za ně mnohem více peněz. Ukrajina se sice snaží implementovat sankce tím způsobem, že jim likviduje jejich průmysl ropný nebo plynárenský, ale účinnost je jenom omezená. Mimo jiné proto, že celý průmysl v Rusku byl budován v době studené války a má obrovské redundantní kapacity. To, že jim rozstřelíte jednu rafinérii, neznamená mnoho. Protože Rusové mají mnoho záložních kapacit. A navíc, jak už jsem zmínil, Ukrajincům se většinou podaří zasáhnout jenom zásobník, a ne krakovací věž, což je to centrum složité technologie, která by se Ruskům velmi špatně obnovovala. Na to Ukrajinci potřebují nějaké přesné naváděné rakety typu amerických raket, které ovšem bohužel nedostávají.

15:00 Takže ruská ekonomika dýchá. Ten sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Není na tom tak špatně, nicméně špatně na tom je. Je tam obrovská inflace, nedostatek pracovních sil, investice veškeré žádné, pouze do obranného průmyslu. Ekonomika se skutečně zhoršuje a všichni ekonomové, kteří v Rusku jsou, to Putinovi říkají. Navíc si tu situaci v ekonomice Rusové sami zhoršují třeba tím, že tlačí na podnikatele. V rámci toho zmenšujícího se koláče, který si mezi sebou elity mohou přerozdělovat, začal velký boj o samotnou podstatu. A na denním pořádku jsou zprávy o tom, že nějakému podnikateli zabavili podniky, jinému zabavili hotel a podobně. Dochází tam jakoby k druhé vlně privatizace, ale už z privatizovaného majetku. To samozřejmě v normálním právním státě není možné a samozřejmě takový postup znepokojuje podnikatele. Takže to je další faktor, který ohrožuje ruskou ekonomiku.

16:00 Vladimir Putin mezinárodním novinářům včera vyprávěl také příběhy o tom, jak Ukrajině zoufale dochází vojenské síly, že přichází o 40 tisíc vojáků každý měsíc, že musejí chytat Ukrajince na ulicích, aby je donutili narukovat do armády. Z druhé strany zase ale slyšíme o personální nouzi i na ruské straně. A vstupují do toho velké inovace na straně ukrajinské armády, zejména v otázce dronů. Tak jak podle vás situace na frontě vyvíjí? - Myslím, že už bychom si mohli zvyknout na to, že Putin nebo ruská propaganda, a už od sovětských dob, v podstatě to, co je její problém, vydává za problém Západu nebo té druhé strany. Když chce něco udělat, tak z toho obviní druhou stranu. Když chce zaútočit na Západ, tak obviňuje Západ z toho, že chce zaútočit na Rusko. To znamená, pokud Putin říká, že Ukrajina má ztrátu 40 tisíc mužů za měsíc, tak bych řekl, že to může být poměrně přesné číslo ruských ztrát. Ukrajinské ztráty jsou nepochybně násobně menší. Tím nepopírám, že i na ukrajinské straně lidé umírají, jsou mrzačeni a zraňováni ruskými zbraněmi. To nepochybně ano a vůbec nechci bagatelizovat situaci toho, že je složité dostat mladé muže na frontu. Takže Ukrajinci nepochybně mají také problémy, ale myslím si, že mnohem větší problémy má Rusko. Především díky setrvalému tlaku obrovských desetitisícových ztrát každý měsíc.

18:00 A máte pravdu, naprostou většinu těch ztrát dnes už způsobují drony. To znamená, už to není tak, že na sebe střílejí vojáci ze zákopu do zákopu nebo proti útočícímu nepříteli. Většina těch ztrát je právě při tom, když se stahují na frontu. Když jede náklaďák, tam má četu vojáků, tak oni se do něj trefují dronem a můžou si rovnou odškrtnout 20 ruských vojáků ze seznamu. Což je samozřejmě velmi efektivní způsob válčení. Takže bych ta slova Vladimíra Putina vůbec nebral vážně.

18:30 Já jsem si tedy dal tu práci a poslechl jsem si setkání s novináři. A můžu říct, že to vedli v tradičním propagandistickém duchu. Ale z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: „Proboha, berte od nás plyn.“ - Ano, Německu se to teď pokouší znovu nabízet. - On zdůraznil, že jedna z větví Nord Streamu 2 je stále funkční. Takže říká: „Třeba zítra vám ten plyn pošleme, jenom, proboha, už zrušte sankce a berte si od nás plyn.“ Protože mimochodem v rámci toho plynu je Rusko skutečně v nepříjemné situaci. Když to neprodá do Evropy, tak to musí prodat do Číny a Čína už víc nechce. Čína si naplnila svých 20 procent potřeby plynu z ruských zdrojů a víc prostě nechce. Oni na to mají své principy, že nechtějí být závislí na jednom zdroji, takže Rusku říká: „Klidně si postavte Sílu Sibiře a až to přivedete na naše hranice, tak my se rozmyslíme, jestli to od vás budeme kupovat a hlavně za jaké peníze.“ Což je ekonomický nesmysl, protože z Jamalu k čínským hranicím stavět plynovod přes Mongolsko, to je tak obrovská investice, že vy musíte mít dopředu jasně domluvené, z čeho to zaplatíte. Nemůžete ji postavit a pak říkat: „Tak vezmete si od nás ten plyn, nebo nevezmete?“

19:30 Takže jedna z věcí, na které vyloženě (Putin) tlačil v tom rozhovoru, a to bylo i vidět, jak mají postavený scénář, kdo se koho ptá, jak dokonce ten řídící diskuze se začal vyptávat toho novináře: „Tak řekněte teda, jak na tom německá strana je, jestli chcete válčit s Ruskem, nebo ne?“ Aby ho dostal pod tlak. A Putin jako ten hodný vyšetřovatel řekne: „Ne, ne, ne, nemusíte odpovídat, nejste tady u výslechu.“ Takže se snažil vytvářet pozitivní dojem. Ale co se týče Německa, tak oni (Rusko) opravdu mají problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svou obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu, a mají velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.

20:00 Slova podobná těm, která říkáte, že zazněla na setkání se zahraničními novináři, lze asi čekat od Vladimíra Putina i při jeho vystoupení na ekonomickém fóru? - Uvidíme. Nepochybně tady bude asi více ekonomický, bude mluvit o tom, jak se Rusku daří, jak všechno roste a podobně. - A až tohle budeme poslouchat, tak ve skutečnosti si to máme překládat jak? - Máme si to překládat, že je to přesně naopak.

21:00 A jak je na tom Ukrajina samotná, pokud jde o vnitřek země, pokud jde o lidi na Ukrajině? Protože je samozřejmě v posledních týdnech trochu stranou celosvětového zájmu. - Únava mezi ukrajinským obyvatelstvem je nepochybně veliká. Ale Ukrajinci v mých očích jsou superhrdinové. Dokázali hned na začátku války to, co my bychom pravděpodobně nedokázali nebo co jsme nejméně dvakrát během dvacátého století nedokázali - začít se bránit. I když věděli, že ten tlak na ně bude obrovský, a měli jasně spočítané, že to může dojít do takového ozbrojeného konfliktu. Takže nejenže se nevzdali na začátku, nejenže odrazili ruský útok, nejenže stabilizovali frontu, a tím vlastně brání celou Evropu, ale oni to vydrželi čtyři roky. Já nevidím žádný rozhodující faktor, který by měl vést k tomu, že se ukrajinská obrana nebo vůle obyvatelstva bránit se proti ruské válce zhroutí, že se zásadně změní.

23:00 Takže ani zintenzivněné útoky na civilní infrastrukturu je nedokáží zlomit? - Zatím tam nevidím nějakou skutečnou rupturu, že by se něco stalo. A navíc jsem si jistý, že Rusové v tom nemohou pokračovat dlouho. Já jsem už naznačil, že si udělali jistou zásobu během jarních měsíců, takže teď to všechno vystřílí na Ukrajinu, spáchají další a další válečné zločiny. A je dobře, že to svět zapisuje, že to ukrajinská strana zapisuje a po válce si to s Rusy potom prodiskutujeme, co udělali všechno za zločiny. Oni skutečně používají všechno, co mohou. Třeba takzvaný Orešnik. Rusové se tváří, že je to nějaká nová ruská superzbraň. A mimochodem, teď při tom rozhovoru se zahraničními novináři to bylo až komické. Protože k tomu, jak se jim nepodařilo vůbec zasáhnout Ukrajinu a tím jedním Orešnikem si střelili na vlastní území, Putin říkal: „My jsme to udělali proto, abychom mohli přesně změřit dopad Orešniku. My jsme to poslali do oblastí, kde to vlastně nevadilo. Ale potom jsme na milimetr přesně změřili, jak se nám ty bojové hlavice rozdělily.“ To je takový blábol. To jsou samozřejmě bojové hlavice, které mají nést jadernou zbraň. Oni vědí, že si nemohou dovolit použít jadernou zbraň, navíc proto, že by mohli zasáhnout vlastní území. Tak tam prostě dávají beton. Do těch hlavic nalijí beton a kinetickou energií se to rozžhaví. Na obrázcích to vypadá efektně, protože je to vlastně jakási hořící koule, která dopadne na zem. Ale z vojenského hlediska je to strašně málo účinné. Vyhodit tolik milionů dolarů za to, že někam hodím rozžhavenou hromadu betonu, to je prostě absurdní. A Rusové se to snaží navíc ještě vydávat za nějaký důkaz pokročilosti ruských technologií. Přitom jsou to staré ukrajinské, lehce modernizované rakety.

26:00 A co teď opět nastavení zrcadla Západu, respektive tomu, jak západní země, koalice ochotných, Evropská unie, kdokoli další pomáhá Ukrajině ve válčení? - Nemůžu si pomoct, čím dál tím víc jsem přesvědčený, že válka v Perském zálivu, útok na Írán byl chybný, byl zbytečný. Odvedl pozornost od klíčového konfliktu, alespoň z našeho pohledu. Chápu, že Izrael může mít jiné priority a pokud se skutečně ajatolláhové blížili k vybudování atomové zbraně, tak chápu, že je to hluboce znepokojovalo. Je to pro ně životní záležitost. Mimochodem pro Evropu taky, protože Írán má raketu, která dostřelí do Evropy. Nicméně, tak jak je to v managementu nebo ve vojenství, nejdřív vyřeš jeden problém a potom řeš druhý. Takže kdyby tyto zbraně Spojené státy nebo Západ obecně dal Ukrajině a kdyby jim především dal několik set Tomahawků, které tam byly také vystřeleny, tak touto dobou už je ruský ropný průmysl a plynárenský průmysl zlikvidován a Putin může sedět u jednacího stolu, protože mu nic jiného nezbyde, a jednat skutečně o míru. Vyřešili bychom to. A potom bychom mohli společně tlačit třeba i na Írán.

27:00 Západ jako už tradičně částečně selhává. Ale na druhou stranu zase vidím pozitivní vývoj, především v Evropě, v Kanadě. V Evropě se vytváří jakési jádro nové obranné koalice. A není vůbec důležité, jestli to bude na formátu staré NATO, nové NATO nebo jiné aliance. Důležité je, že tady se jasně formuje koalice zemí, které svou obranu berou vážně, které vědí, že musíme ubránit Ukrajinu, protože to je naše linie obrany. Koalice, která ví, že to případně musíme dokázat i bez Spojených států. A hluboce mě znepokojuje to, že v této koalici není Česká republika. Díky chaotické zahraniční politice premiéra Babiše prostě nepatříme do jádra nové obranné koalice. A to může významně ohrozit naše národní bezpečnostní zájmy.

32:00 Je toho mnoho, co může Evropa udělat. To nejdůležitější zatím děláme. Teď byla poskytnuta pomoc ve výši nějakých 90 miliard eur, což vyřešilo pro nejbližší dobu financování ukrajinského státu a především jeho obrany. Část zbraní jim dodáváme a musíme naši výrobu zvyšovat tak, abychom ubránili Ukrajinu a sami sebe. A rozhodně bych byl rád, kdyby to vlády braly vážně. V Německu je vidět, že ano. U nás vidíme signály spíše opačné. Když pan premiér říká, že je ochoten prodat Explosii, tak v době válečného konfliktu je to krok, který nechápu. - Ale i vláda Andreje Babiše se už staví k závazkům ohledně zvyšování výdajů na obranu tak, že nějakým způsobem je dodržovat chce. - Ano, registrujeme několik prohlášení v tomto smyslu. Pan premiér tvrdí, že to splní. Ale zatím se vydal opačným směrem.