Článek
Zbývá jen pár dní. Pak se nenápadná krychle o hraně zhruba deseti centimetrů vydá na cestu do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Družici KOSTKA přitom nenavrhla žádná velká kosmická agentura, ale studenti z brněnského Vysokého učení technického a po vypuštění ji budou řídit ze své stanice v Brně.
Po letech vývoje už je KOSTKA umístěna ve vypouštěcím zařízení rakety Falcon 9 společnosti SpaceX a podle plánu má začátkem července odstartovat na oběžnou dráhu. Po oddělení naváže spojení s řídicí stanicí v Brně, odkud budou studenti sledovat její stav a řídit experimenty.
Myšlenka projektu vznikla v roce 2022 na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně. Několik studentů chtělo dokázat, že vývoj vesmírných technologií nemusí být doménou velkých agentur nebo nadnárodních firem. Cílem nebylo postavit největší nebo nejsložitější družici, ale vytvořit vlastní funkční CubeSat a získat zkušenosti, které se v učebnicích naučit nedají. Projekt se postupně stal součástí širší snahy zapojit studenty do reálného výzkumu a přiblížit kosmické technologie českému prostředí.
Za úspěchem se přitom neskrývají jen hodiny strávené v laboratořích nebo nad technickými výkresy. Členové týmu museli řešit administrativní požadavky, shánět financování i koordinovat desítky lidí napříč různými obory. Výsledkem jejich práce je satelit typu 1U CubeSat, malá krychle o hmotnosti kolem jednoho kilogramu, která má ve vesmíru ověřit technologie vyvinuté přímo studenty.
Nejtěžší nebyla technika, ale lidé
Největší výzvou ale podle zakladatele týmu Dominika Klementa nebyla technika. „Horší bylo sehnat skupinku lidí, kteří budou ochotní pracovat na něčem, co je bude stát velké úsilí a má to nejistý výsledek,“ říká.
Z malé skupiny nadšenců se postupně stal rozsáhlý tým. K projektu se přidávali elektrotechnici, programátoři, strojní inženýři i další studenti, kteří řešili návrh jednotlivých subsystémů, mechanickou konstrukci, software nebo komunikaci se satelitem.
Právě hledání lidí se stejným odhodláním označuje zakladatel YSpace Dominik Klement za nejtěžší část celé cesty. Dodává, že právě vybudovaný kolektiv považuje za jednu z největších hodnot, které projekt přinesl. Bez něj by žádná družice nikdy nevznikla. Tým se navíc musel naučit fungovat podobně jako profesionální kosmické organizace, rozdělit si role, řídit projekt a komunikovat s partnery i institucemi. Postupně se před studenty začal rýsovat konkrétní cíl, tedy Kostka.
Družice má sice rozměry obyčejné kostky, její úkoly jsou ale podstatně složitější. Na oběžné dráze bude ověřovat vlastní řídicí počítač, experimentální anténu i rádiový přijímací modul a zároveň poslouží jako platforma pro sběr dat a testování technologií vyvinutých přímo členy týmu. Součástí mise je také ověření spolehlivosti jednotlivých komponent v reálném kosmickém prostředí, což je klíčové pro další projekty.
KOSTKA je první česká družice navržená a postavená výhradně studenty. Jejím cílem je otestovat technologie vyvinuté na VUT v Brně.
Samotná konstrukce však představovala jen část práce. Vývoj doprovázely dlouhé hodiny testování, hledání chyb i zdánlivě neřešitelných problémů. Nešlo přitom vždy o velké konstrukční chyby, ale často o drobné technické detaily, přes které se tým nedokázal posunout dál. „Nevím, jestli bych vyloženě řekl slepé uličky, ale spíš to jsou takové technické detaily, na které narazíte a přes které nemůžete pokračovat,“ popisuje Šimon Sloboda.
Jedna z nejkritičtějších situací nastala ve chvíli, kdy už byla většina elektroniky připravená a tým začal družici finálně skládat. Poslední částí byly solární panely, které bylo nutné instalovat až v čistých prostorách. Právě během jejich montáže a následného testování se ukázalo, že nefungují tak, jak by měly. „Zjistili jsme, že panely negenerují dostatek energie, což by byl na orbitě zásadní problém,“ vysvětluje Sloboda.
Následovalo několik dní intenzivního hledání příčiny. Pokud by se závadu nepodařilo odstranit, družice by neměla dostatek energie pro samostatný provoz. Nakonec se ukázalo, že za problémem stojí zdánlivá maličkost, mikroskopický kousek cínu, který nechtěně propojoval dvě části obvodu. „Byl to opravdu malinký kus cínu, který nám zkratoval jednu část obvodu,“ dodává Sloboda. Odhalení této drobnosti zabralo týmu téměř týden a patřilo k momentům, kdy byl kolektiv pod výrazným tlakem. Podobné situace ale podle členů týmu patřily k běžné realitě vývoje a byly důležitou součástí získávání zkušeností.
Ještě větší zlom ale přišel ve chvíli, kdy se podařilo získat letový slot. V tu chvíli se studentský projekt změnil v reálnou kosmickou misi. „Když se nám v létě 2025 podařilo získat letový slot, věděli jsme, že nás čeká nejnáročnější část projektu. Museli jsme splnit řadu technických i administrativních požadavků, dodat rozsáhlou dokumentaci a prokázat, že je družice připravena na let. To, že dnes stojíme jen krůček od startu, je výsledkem několikaleté práce celého týmu,“ říká vedoucí týmu YSpace Šimon Sloboda.
Součástí příprav byly také vibrační testy simulující zatížení během letu rakety, teplotní zkoušky i ověřování kompatibility s vypouštěcím zařízením.
Na oběžnou dráhu a dál
Jakmile bude družice vypuštěna z modulu, naváže spojení s řídící stanicí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Odtud budou studenti sledovat její zdravotní stav, přijímat telemetrii a postupně spouštět připravené experimenty. První signál z družice bude pro tým klíčovým okamžikem, který potvrdí, že mise skutečně začala.
Ani úspěšné vypuštění ale nebude znamenat konec práce. Kostka je pro tým YSpace především odrazovým můstkem. Už nyní připravuje navazující misi CIMER, která bude zkoumat možnosti využití mikrořas v prostředí mikrogravitace a jejich potenciál například pro budoucí dlouhodobé kosmické mise. Zkušenosti získané při stavbě první družice mají pomoci při vývoji podstatně ambicióznějšího projektu a otevřít cestu dalším českým studentským misím.
