Článek
Zemětřesení o síle okolo tří stupňů pocítili ve čtvrtek krátce po 16:30 a následně znovu zhruba o hodinu později lidé v okolí Kraslic na Sokolovsku. Otřesy byly podle reakcí obyvatel na sociálních sítích cítit také na Chebsku, výjimečně i na Karlovarsku. Výstupy z monitorovacích stanic a konkrétní sílu otřesů lze sledovat na stránkách Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, zjistila ČTK.
„To, že je magnituda i přes tři, to v západních Čechách bývá, jsou to již otřesy, které jsou pocítěny poměrně daleko. Je to zajímavější než obvykle, ale zase je to i docela překvapivé, neboť předtím jsme žádnou aktivitu přes svátky neměli, byl klid a obnovilo se to rovnou těmi velkými otřesy. Je to věštění z koule, protože každý roj nebo každá aktivita, která vznikne, se chová úplně jinak. Někdy to je za pár dní pryč a někdy to pokračuje několik týdnů, takže to se vůbec nedá předvídat. Může to také zesílit, protože ta zemětřesení jsme v západních Čechách měli i nad magnitudou 4, i když je to teda hodně hodně řídký jev, ale také to může přestat,“ řekla ve čtvrtek večer Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu.
Na Chebsku byl monitorován zemětřesný roj již v listopadu a také začátkem prosince loňského roku. Podle Doubravové se tehdy naměřené hodnoty pohybovaly asi u dvacítky otřesů právě okolo 2,5 stupně. Nejde však o otřesy takové síly, že by mohly způsobit větší škody na povrchu. „Lidé někdy popisují, že pocítili lehké zhoupnutí, ale většinou jde o hukot, který otřesy doprovází,“ popsala seizmoložka.
Hluk a otřesy ve čtvrtek popisovali lidé na sociálních sítích z více částí regionu, přičemž lze zaregistrovat již otřesy o síle zhruba od dvou stupňů síly (magnitudo). „Otřesy jsou tady cítit poměrně pravidelně, ale u toho dnešního druhého nejsilnějšího drnčely i tabulky v oknech domu, což normálně nebývá,“ popsal ČTK například jeden z obyvatelů Sokolovska.
Zemětřesná oblast na hranici Chebska a Sokolovska je dlouhodobě cílem výzkumu vědců, zdejší otřesy proto monitoruje skupina automatických stanic, jejichž výstupy může sledovat i veřejnost. Údaje z automatických stanic musí ale následně odborníci ověřit a upřesnit. Obvykle pak skutečnou sílu otřesu proti odhadu automatických stanic sníží.
Více k tématu:
Počátkem minulého roku zaznamenala podle informací Geofyzikálního ústavu západočeská seizmická síť WEBNET několik významnějších zemětřesných sérií. Hned v prvních lednových dnech došlo k seizmickému roji mezi městy Klinghental (Německo) a Kraslice. Maximální magnitudo bylo tehdy 2,8. Tato oblast nebyla aktivní několik desetiletí. Hned o několik dní později došlo k dalším pocítěným otřesům u Vojtanova s maximálním magnitudem 2,2, přičemž ani tato oblast není pro výskyt zemětřesení obvyklá.
Chebská zemětřesná oblast je charakteristická tím, že v ní seizmická aktivita neprobíhá ve formě jednoho silného otřesu, ale napětí v podloží se uvolňuje po malých otřesech delší dobu. Jde tak o zemětřesné roje.
Zemětřesení se ve své smrtící a ničící podobě v Česku takřka nevyskytuje. To nejsilnější za posledních 100 let o síle 4,6 stupně Richterovy škály postihlo západ Čech 21. prosince 1985. Otřes způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů.
Podobně silné byly otřesy, které postihly Chebsko v květnu 2014. Údaje Evropského a středomořského seizmologického centra tehdy uváděly sílu 4,5 až 4,6 stupně.
