Hlavní obsah

Na nádraží v Praze stále nocují Ukrajinci. Často řeší peníze na cestu domů

Foto: Iniciativa Hlavák

Na hlavním nádraží stále přespávají lidé, zpravidla ráno odjíždějí vlakem do Evropy nebo na Ukrajinu.

Reklama

9. 8. 14:19

Uprchlíci spící na hlavním nádraží v Praze byli dlouho sledovaným tématem, během posledních dvou měsíců ale zájem opadl. Dvě organizace, které na místě stále pomáhají, přitom tvrdí, že situace „není pod kontrolou“.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I uprostřed týdne po poledni je na pražském hlavním nádraží rušno. Po celém vestibulu se hemží stovky lidí. Mezi nimi se pohybuje i několik postav v nápadně růžových vestách s nápisem ‚Iniciativa Hlavák, Refugee help‘, které značí, že pomáhají migrantům.

„Počítáme, kolika uprchlíkům tady pomůžeme. Za dnešek je jich 118, což je poměrně dost na to, že je teprve dvanáct hodin. Někdy máme 250 lidí za den, jindy jich je až 500,“ popisuje mi koordinátorka jedné z pěti směn a studentka indologie Vendula Fořtová.

Sama ale říká, že nových Ukrajinců už tolik nepřijíždí. „Spíše jsou to lidé, kteří přes nás tranzitují, nebo potřebují zpět na Ukrajinu. Někteří ale jen vědí, že tu jsme, a chodí si požádat o pomoc,“ vysvětluje mi.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Kolem poledne už dobrovolníci pomohli 118 ukrajinským uprchlíkům.

Chtějí třeba vědět, jak najít dlouhodobé ubytování, kde si koupit lístek nebo vyměnit peníze. Denně ale dobrovolníci řeší i desítky uprchlíků, kteří chtějí na nádraží přespat. Nejčastěji však potřebují poradit, jak koupit jízdenky na cestu do zahraničí, často zpátky na Ukrajinu.

‚Spí před budovou a čekají na vlak‘

S dobrovolnicemi se procházím po nádraží asi dvě hodiny, převážně ale stojíme u tabulí ukazujících odjezdy a příjezdy vlaků. Za tu dobu je osloví zhruba deset uprchlíků a nejméně dalších deset turistů, kteří se nedokážou zorientovat. Další skupina pomáhá u pokladen Českých drah.

„Včera to bylo náročné, ale dneska je klid,“ říká mi paní Olena, která se z Ukrajiny přestěhovala do Česka zhruba před dvaceti lety.

Kdo je typický uprchlík v Česku?

Věděli jste, že 35 % příchozích z Ukrajiny jsou vysokoškoláci? Další zajímavosti o uprchlících najdete v tomto článku našeho datového týmu:

A ve volné chvíli mi vysvětluje, co musela za první hodinu směny řešit. „Paní třeba chtěla vysvětlit, jak se dostane na nástupiště. To je časté, lidé nechápou, že S je sever a J jih. Navíc nevědí, kde to je. A dole u pokladen jim to nevysvětlí, protože nerozumí.“

Najednou zazvoní koordinátorce Fořtové telefon a odběhne. Musí o patro níž vyřešit větší problém. „Je tu malá holčička, která spadla a poranila si ruku, zatím nevíme jak vážně. A tahle rodina má lístky na vlak do Berlína, holčička by potřebovala ošetřit, ale nemají pojištění,“ vysvětluje mi, když se o dvacet minut později vrací.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Lístky do Berlína, které propadly, protože si holčička poranila ruku.

A ještě než odejdu, podaří se pro ni domluvit vyšetření v UA pointu. „Půjde tam s ní její matka, táta a další děti pojedou do Německa. Neměli by dost peněz, aby mohli koupit další lístky všichni. A tyhle vrátit nelze,“ vysvětluje.

‚Spí tu nižší desítky uprchlíků‘

Složitější problémy prý ale vždycky přicházejí až s večerem, kdy se na nádraží objeví uprchlíci, kteří nemají kde přespat. „Stává se to, jsou to většinou nižší desítky lidí,“ říká mi Fořtová. Zpravidla už to ale podle dobrovolnic není kvůli tomu, že by dlouhodobě neměli kde bydlet.

„Jsou to lidé, kteří potřebují hned v pět ráno na vlak na Ukrajinu. Když je to větší skupina, rodina, tak se nám pro ně většinou nepodaří najít ubytování. A taky buď nechtějí do stanového městečka v Tróji, nebo tam mají plno a nebo je prostě nevezmou,“ popisuje Fořtová.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Dobrovolnice pomáhají ženě z Ukrajiny se špatně zakoupenou jízdenkou.

Třeba v noci z úterý na středu spalo na nádraží podle dat iniciativy Hlavák 45 lidí. „Nešlo domluvit, aby tu zůstali, ostraha je vyhodila,“ vypráví mi Olena, která měla té noci službu. Nakonec si tedy ustlali u autobusové zastávky nad nádražím vedle pražské magistrály.

„Dvě rodiny chtěly jet zpět na Ukrajinu, ale chybělo jim asi 50 eur a tak řešili, jestli nekoupí lístky na autobus. Byla mezi nimi těhotná holka, i tak je ale vyhodili,“ říká. Jestli se jim ale nakonec povedlo odjet, Olena neví.

Nemůže tam být nikdo

Mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda vysvětluje, že po půlnoci nemůže zůstávat v nádražní budově nikdo. Probíhá „údržba a dezinfekce“.

Noclehárna, ve které by mohli uprchlíci přečkat noc, se na hlavním nádraží znovu otevírat neplánuje. „K nadstandardnímu kroku přistoupila v krizovém období, kdy byla humanitární situace velmi složitá a možnosti umístění uprchlíků omezené. Současný stav se podstatně liší,“ popisuje Gavenda.

Jak to na nádraží vypadalo během května

Až 500 uprchlíků denně přespávalo na hlavním nádraží v Praze v květnu. Jak to tam vypadalo, si můžete připomenout ve starších textech na serveru Seznam Zprávy.

Magistrát navíc upozorňuje, že ve večerních hodinách na nádraží docházejí pracovníci pražského Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině a převážejí uprchlíky do krizového ubytování. „Každý uprchlík má možnost přespání ve stanovém městečku. Pokud zůstává na nádraží, je to z jeho vůle,“ uvádí.

V Praze v současnosti funguje pouze jedno stanové městečko, a to v Troji. Druhé, malešické, Praha kvůli nízkému počtu uprchlíků zakonzervovala. Do Prahy 8 mají migranty převážet hasiči, ti se ale podle dobrovolnic nedostavují sami, musejí je zavolat.

„Navíc ne vždycky vezmou všechny. Pokud nemají doklady nebo když se vzdají ubytování, které tu měli, tak jim řeknou, že na vstup do městečka už nemají nárok. A ti lidé tu potřebují přespat jen jeden den. Navíc je nedovezou na ranní vlak zpátky na nádraží,“ popisuje dobrovolnice Olena.

Jízdenka za víc jak tisíc korun

Uprchlíci, kteří nemají peníze nejen na to, aby mohli žít v Česku, ale ani na cestu zpátky do vlasti, se podle dobrovolnic na nádraží objevují každý den. „Když jim chybí pár korun, tak už se domů nedostanou,“ říká Olena.

I do Lvova, tedy první zastávky vlaků z Česka za ukrajinskými hranicemi, stojí lístek pro dospělého více jak tisíc korun. Jízdenky na autobus jsou o něco levnější.

A nepomůže jim ani Česko. Vlaky, které by je zadarmo dovezly zpět na Ukrajinu, se zatím podle mluvčího Ministerstva dopravy Františka Jemelky neplánují.

„V současné době jsme zatím nezaznamenali výraznější poptávku po takovéto službě státu. Pokud by se tak stalo, nebo pokud by s podobným tématem přišla ukrajinská ambasáda v Praze, jsme připraveni situaci spolu s dopravci řešit.“

Oficiální pomoc? ‚Není‘

Přímo na nádraží kromě iniciativy Hlavák pomáhá v menší míře organizace Romodrom, potažmo RomPraha. Podle mluvčí organizace Xénie Gubekové tam její zástupci jsou každý den od pěti do půlnoci. Podobně jako dobrovolníci z iniciativy Hlavák pomáhají s nákupem jízdenek nebo nákupem jídla a pití.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Vývěska s informacemi pro ukrajinské uprchlíky na hlavním nádraží.

Pravidelnou oficiální pomoc od státu tady uprchlíci pět měsíců po začátku války nenajdou. „Žádný oficiální stánek tady není. Pražské KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) to vyřešilo informačním panelem, na kterém jsou informace, kde najít letáčky s dalšími informacemi,“ říká Fořtová.

Samotné prospekty ale okolo nebyly a nenašly jsme je ani během dalších dvou hodin.

Dobrovolníci se přitom shodují, že oficiální místo, kam by si lidé mohli přijít pro radu, chybí. „Je to potřeba. My to nemůžeme suplovat, snažíme se, ale ty informace se k nám taky nedostávají systematicky. Je v tom chaos,“ upozorňuje.

Pražský magistrát ale podle mluvčího Víta Hoffmana, nechce „poskytovat poradenství ve stoje a na veřejnosti“. „Přes den jsou zde zástupci iniciativy Hlavák a Romodromu a v případě potřeby sem povolávají právě pracovníky KACPU, OSPOD nebo sociální služby,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Praha ale podle Hoffmana plánuje otevřít „centrum následné péče, které by zahrnovalo služby sociální, zdravotní, úřadu práce a další“. O podrobnějších informacích prý hlavní město ještě jedná.

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, dostalo vízum dočasné ochrany 406 725 běženců. Na hlavním nádraží situace eskalovala v polovině května, kdy ve vestibulu v nevyhovujících podmínkách nocovalo i 500 lidí denně, část byla romského původu.

Migrační krize mezitím zpomalila. Podle údajů Ministerstva vnitra například v neděli stejně jako v sobotu nevydali ukrajinským uprchlíkům žádné vízum dočasné ochrany. Je to první víkend od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se tak stalo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované