Tip meteorologů, kde čekat největší horko, vyšel. A ohlásili stovku rekordů

Teploty v Česku vyšplhaly na rekordní hodnoty. Meteorologové předpovídali, že nejtepleji by dnes mohlo být v Plzni či někde ve středních Čechách. A odpoledne se jejich předpovědi naplnily.

V sobotu odpoledne se totiž v Plzni-Bolevci teplota dostala na 38,6 stupňů Celsia a stejnou teplotu zaznamenali také ve středočeské Řeži u Prahy. Jde o historické teplotní rekordy pro 15. červenec.

V podvečer pak vydali meteorologové zprávu, že Česko má za sebou nejteplejší den roku a že rekordy v teplotách padly na stovce měřících stanic.

Kromě toho už v sobotu dopoledne zpřísnil ČHMÚ varování kvůli vysokému nebezpečí požárů, které nově hrozí v celé republice, včetně východu země.

V tom, jak lidé extrémní den vnímají, hraje velký rozdíl zejména to, kde se během veder vyskytují. Jako nejhorší bývá označována situace ve městech, podle Miroslava Havránka z České informační agentury životního prostředí (CENIA) ale může být srovnatelná i na venkově.

„Nerozpalují se jenom věci jako beton, silnice a tak dále, ale třeba i čerstvě sklizená pole - jsou to povrchy, které dobře absorbují teplotu, a tak jsou rovněž náchylné k přehřívání,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.

„Z čerstvě posekaného pole máte najednou tepelný ostrov, jako by tam bylo rozpálené parkoviště před supermarketem,“ přiblížil.

Teplota povrchu může dosáhnout i 40 stupňů, pro člověka i zvířata je pak velmi náročné takový nápor dlouhodobě uchladit.

„V oblastech, kde máte intenzivní zemědělství, zejména širé lány jako na jižní Moravě, severu středních Čech, tak tam je situace horší. Ale největší teploty jsou samozřejmě v průmyslových areálech, jako jsou staré fabriky nebo třeba logistická centra,“ shrnul Havránek.

Co se týče vysokých teplot ve městech, nezáleží ani tak na jejich velikosti, jako na charakteru zástavby. Ta menší mají výhodu, a to zejména díky více rozvolněné výstavbě.

Největší přehřívání hrozí Ostravě, Praze a Plzni. Nejmenší podíl ploch náchylných k přehřátí má naopak Brno, jak vyplývá z posledního hodnocení zranitelnosti ČR ve vztahu ke změně klimatu od agentury CENIA z roku 2017.

Dokument také hodnotí, kolik obyvatel v rizikových lokalitách žije.

„Největší podíl ohrožených obyvatel žije v Plzni, jedná se o zhruba 13 procent obyvatel urbánního území. V Ostravě je to zhruba 11 procent obyvatel, v Praze pak 4 procenta. V Brně je tento počet naprosto zanedbatelný, jelikož se oblasti náchylné k přehřívání nachází především v průmyslových či obchodních částech města,“ uvádí hodnocení.

Zatímco velmi vysoké teploty vydrží krátce, již dlouho se většina Česka potýká s intenzivním suchem.

Podle map projektu Intersucho se nyní sucho v různé míře vyskytuje téměř na celém území.

Vysoké povrchové teploty ale nemají na vývoj sucha zásadní vliv.

„Nejdůležitějším faktorem jsou srážky. Nejde říct, že tam, kde je největší teplo, bude automaticky největší problém se suchem,“ popsal Seznam Zprávám hydrolog ČHMÚ Martin Zrzavecký.

„Bylo to vidět v západních Čechách, v oblasti Krušných hor, ty na tom byly dlouho špatně. A nebylo to jenom tím, že by tam byly vyšší teploty než na jižní Moravě, kde by to člověk očekával, ale nebyly tam srážky.“

Současné sucho ale podle něj není stále tak kritické, jako třeba v letech 2018 nebo 2020. Hladiny podzemních vod se tehdy dostaly na historická minima.

Jak dlouho současné sucho potrvá, Zrzavecký odhadovat nechce. „Zatím na tom tak špatně nejsme. Je to i proto, že jsme měli dobrou výchozí pozici na jaře, kdy se zásoby docela slušně doplnily a z toho těžíme i teď,“ nechal se slyšet.

„Ale samozřejmě pokud by teď měsíc nezapršelo, jsme zase ve velkém problému,“ dodal.

Zatímco srážky zůstávají v dlouhodobém horizontu přibližně stejné, průměrné tuzemské teploty setrvale rostou. Podle Havránka by mělo Česko kvůli vedrům posílit i některé prvky infrastruktury.

„Vlny veder mají disproporčně větší dopad na děti, staré lidi a kardiaky. A Česká republika má poměrně vyšší populaci kardiaků, než je běžné v Evropě. Tudíž vlny veder na naši zemi dopadají disproporčně více,“ řekl.

Dodal, že silněji vedra zasahují také na sociálně vyloučené a zranitelné skupiny. To vše může mít za následek vyšší nápor na integrovaný záchranný systém i infrastrukturu celkově.