Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do budoucna bude elektřinu vyrábět stále více obnovitelných zdrojů samostatně rozesetých po celé republice, jejichž výroba na rozdíl třeba od uhelných elektráren nebude vždy předvídatelná, nebude ji možné regulovat a nebude brát ohled na to, zda lidé a firmy elektřinu zrovna potřebují, nebo ne.
K tomu je potřeba nejen uvolnit pravidla pro stavbu nových elektráren, ale přizpůsobit celou energetiku, která dosud stála na výrobě z velkých elektráren, které se dají dobře regulovat. Změnit ji má novela energetického zákona, která začne platit od 1. srpna 2025.
„Schválení novely Lex OZE III je důležitým krokem k moderní, decentralizované a flexibilní energetice. Spotřebitelé získají nové možnosti, jak efektivněji nakládat s elektřinou a snížit své výdaje. Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Co mění novela energetického zákona
Flexibilita. Elektřina ze zelených zdrojů, které jsou závislé na slunečním svitu či povětrnostních podmínkách, se musí regulovat a využívat efektivněji. Spotřebitelé se tak budou muset přizpůsobit aktuální výrobě elektřiny.
„To je klíčové pro stabilní provoz elektrizační soustavy a snížení nákladů na systémové služby. Díky tomu bude dále možné upravovat podpůrné nástroje jako veřejnou finanční podporu či tarify. Nový systém by měl pomoci k většímu počtu obnovitelných zdrojů stavěných nákladově efektivněji,“ vysvětluje předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Princip agregace. Novela umožní sdružovat více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny. Ta může zahrnovat více druhů elektráren od větrné po solární, které se mohou navzájem doplňovat.
Agregace už ale v Česku funguje, i když doposud v legislativním vakuu. Do tzv. agregačních bloků, v nichž jsou sdruženy výrobní zdroje i spotřebitelé, se mohou zapojit firmy i domácnosti. Tyto skupiny se mohou registrovat u ČEPS a pomáhat vyrovnávat výkon v soustavě tak, že zvýší svou spotřebu v době, kdy je elektřiny v síti moc, a naopak se uskromní a pošlou vlastní elektřinu do sítě, když jí je méně.
Obří baterie: Nová šance pro investory i síť
Tato novinka také láká nové firmy na český trh, ostatním se otevírá větší okno příležitostí. Například společnost Delta Green provozuje agregační blok o jednom MW sestavený pouze z domácností.
„Agregátoři se stávají stále významnější skupinou poskytovatelů služeb výkonové rovnováhy, které jsou nezbytné pro spolehlivý a bezpečný provoz elektrizační soustavy. Zapojení domácností možnosti agregace flexibility dále rozšiřuje, a může tak zvýšit konkurenci na trhu SVR, což se projeví tlakem na jejich cenu,“ říká Martin Kašák, ředitel sekce Energetický trh společnosti ČEPS, která provozuje tuzemské přenosové soustavy.
Zapojit se mohou všechny domácnosti s běžnou fotovoltaikou s baterií. Dodávka nebo odběr elektřiny ze sítě pro potřeby ČEPS trvá většinou jen několik minut několikrát denně. Lidi to však nijak nelimituje.
„Vytvořit platformu, ve které lze transparentně a v aktuálním čase vidět, co se lidem s jejich elektřinou děje a proč, byla také jedna z největších výzev, které jsme museli překonat,“ vysvětluje spolumajitel Delta Green Jan Hicl.
Kolik mohou domácnosti ušetřit?
Domácnosti mohou ušetřit. „Čtyřčlenná rodina v domku zaplatí ročně za energie okolo 35 tisíc korun. U nás jim teď mohou náklady klesnout až o třetinu. Měsíčně ušetří na elektřině až tisíc korun,“ popisuje Hicl.
Na novinku reagují také dodavatelé energií a přicházejí s novými produkty. Obchodník bude pomocí speciálních systémů ovládat spotřebiče a fotovoltaiku s baterií svého zákazníka a přizpůsobí jeho výrobu i spotřebu dění v síti.
„Nezáleží na tom, kolikrát zařízení ovládáme – může to být několikrát denně, nebo vůbec. Zákazník tak vždy ví, jaký obnos financí dostane, a má jistotu, že se mu účast vyplatí,“ vysvětluje Kateřina Stehlíková, vedoucí oddělení Product Innovations ve společnosti E.ON Customer Solutions. Jako první s podobným produktem přišel i ČEZ, ale plánují jej i další společnosti.
Možnost připojování samostatných bateriových úložišť do sítě. Dosud se velkokapacitní baterie mohly využít pro stabilizaci energetické soustavy jen, když byly připojeny ke zdroji, jenž elektřinu vyráběl.
Bateriová úložiště, která nejsou připojena ke zdroji, zatím také neměla žádnou dotační podporu. Ministerstvo životního prostředí je nyní podpoří dvěma miliardami korun z Modernizačního fondu, i když firmy staví baterie i bez dotací. Ale pozor, pasáže v zákoně, které se baterek týkají, nabývají účinnosti až od října 2025.
Výstavba bateriových úložišť: Stovky žádostí, kapacita sítě je problém
Distributoři elektřiny už nyní registrují žádosti o připojení do sítě v objemu stovek MW. Investoři totiž v zapojení do vyrovnávání sítě vidí možnost výdělku.
Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT je zatím ve výstavbě 15 bateriových projektů o výkonu stovek MW a celkové úložné kapacitě přesahující 1,5 GWh, které chystají tuzemské firmy.
A už se plánují další baterie. Například distribuční společnost EG.D má nyní sjednáno připojení pro zařízení s celkovou kapacitou zhruba 1,4 GWh.
„Od začátku letošního roku evidujeme stovky žádostí o připojení samostatně stojících bateriových úložišť na našem distribučním území. Podobně jako u obnovitelných zdrojů v minulých letech i zde sledujeme výrazný nárůst zájmu investorů, který v některých lokalitách už přesahuje technické možnosti sítě. Pokud to síťová kapacita umožňuje, uzavíráme se zájemci smlouvy o připojení,“ říká Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D.
Někteří investoři však mohou narážet na odmítavý postoj distributorů. „Žádosti na připojování samostatně stojících bateriových uložišť nepřijímáme a zamítáme. Žádosti začneme přijímat po 1. říjnu 2025 v souladu s platnou legislativou,“ říká mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Žádosti o připojení až do října nepřijímá ani PREdistribuce. „Pravda je, že evidujeme desítky zájemců o připojení bateriových úložišť, ale spíše je to ve stádiu dotazů či konzultací. Jedná se většinou o zařízení v řádu desítek MW, často spojených se žádostí o připojení dalšího odběrného místa. Někteří zájemci ale sondují i možnosti o připojení úložišť o vyšších výkonech – např. 120 MW nebo dokonce 300 MW, ale to už by bylo nutné připojit na nadřazenou přenosovou soustavu (ČEPS), nikoli na tu, kterou provozuje PREdistribuce,“ popisuje mluvčí PREdistribuce Karel Hanzelka.
Zatímco jiní distributoři začnou baterie připojovat od letošního podzimu, v největším distribučním území to nejspíš potrvá. „První připojování samostatně stojících bateriových uložišť předpokládáme v průběhu roku 2026,“ popisuje Holingerová.
Zjednodušená výstavba obnovitelných zdrojů
Rychlejší výstavba obnovitelných zdrojů. Povolovací řízení totiž brzdí jejich výstavbu. Solární a větrné elektrárny však nově nebudou potřebovat licenci ani stavební povolení, pokud nebudou mít větší výkon než 100 kW. Doposud byla tato hranice nastavena na 50 kW. Podle solárníků je však třeba odstranit i další překážky.
„Pro další rozvoj ale zůstává nutné odstranit přetrvávající omezení, jako jsou zásahy památkářů, zákazy OZE v územních plánech, pomalé vyjednávání o kabelových trasách nebo zdlouhavé vynětí ze zemědělského půdního fondu. Sledujeme zavádění tzv. Akceleračních zón, ale zatím s opatrností – jejich efekt na zrychlení povolování se teprve ukáže,“ vyjmenovává Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Odstranění problémů ve sdílení elektřiny. Někteří obchodníci lidem sdílení elektřiny zakazovali, protože si vyhradili právo na odkup přetoků ze zákazníkovy elektrárny. Domácnost tak nemohla elektřinu poslat nikomu jinému než svému dodavateli, což jí znemožňovalo se do tzv. komunitní energetiky zapojit. Nově nebudou moct obchodníci sdílení zakázat.
Povinná hlášení. Změny čekají také obchodníky s energiemi, kteří budou muset například povinně vykazovat, kolik mají nakoupeno elektřiny pro zákazníky s fixovaným produktem. Spotřebitelé také budou více chráněni před nekalými praktikami dodavatelů.
Schvalování novely trvalo nestandardně dlouho. Zdržoval ji totiž dodatek o podpoře pro solární elektrárny postavené v letech 2009 až 2010. Tato část sice Sněmovnou prošla, a to i přesto, že ji Senát vrátil s tím, že odebrání podpory solárníkům není možné. V další novele energetického zákona přezdívané Lex plyn byl ale poslanci schválen dodatek Senátu, který přílepek v Lex OZE III ruší.
