Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače se pustí do rozvoje baterií v Česku. Zařízení k ukládání elektřiny by měla vyrůst ve Chvaleticích a v Kladně a svou kapacitou mají několikanásobně předčit dosud spuštěné tuzemské baterie.
V areálu Elektrárny Chvaletice se skupina chystá postavit doposud největší bateriové úložiště v Česku s výkonem 100 MW a kapacitou 200 MWh.
Jedním z důvodů, proč skupina Sev.en Česká energie investuje do výstavby obřích bateriových úložišť, je stabilizace napětí v síti především v období, kdy dochází k těžko předvídatelné a vysoké výrobě z obnovitelných zdrojů, nebo naopak k nárazovým růstům spotřeby elektřiny.
„Zejména v poslední době sledujeme nejen v Evropě, ale také u nás v České republice, výkyvy mezi přebytkem a nedostatkem elektřiny, které celou energetickou síť ohrožují. Vysokokapacitní akumulace je přirozenou a efektivní odpovědí na tuto rozkolísanost, protože zmírní oba extrémy – jednak pomůže snížit přetížení sítí a vrátit do ekonomické kondice fotovoltaiku při solárních špičkách. Také sníží výkonový deficit a ceny při špičkách odběrových,“ vysvětluje manažer transformačních projektů skupiny Sev.en Česká energie Pavel Farkač.
Na obou bateriích bude skupina vydělávat. Poskytne jejich kapacitu jak částečně ke službám výkonové rovnováhy, tak i na spotovém trhu. „Co se týče nákladů, chvaletické úložiště si vyžádá o něco vyšší investici, a to nejen kvůli velkorysejším parametrům, ale také kvůli potřebě dobudovat infrastrukturu. Dohromady se bavíme o částce přesahující miliardu korun,“ popisuje Farkač.
Vyvažování výkonu v síti neboli služby výkonové rovnováhy už Sev.en zajišťuje nyní díky svým elektrárnám Chvaletice a Počerady. „Naše energetické zdroje chránily české odběratele elektrické energie před dlouhodobým výpadkem dodávek elektrické energie. V případě rozsáhlého plošného dlouhodobého výpadku energie, takzvaného blackoutu, jsou schopny startu ze tmy. Dokáží samy obnovit výrobu energie, a nastartovat tím i další elektrárny. Podobnou službu odvedou i bateriová úložiště,“ říká Farkač.
Skupina zatím pro bateriové projekty nemá stavební povolení, ale pokud nedojde k neočekávaným komplikacím, zprovoznění obou úložišť plánuje v průběhu příštího roku.
„Těší mě, že vstupujeme do bateriového klubu stylově premiérovým dosažením trojciferných parametrů. Zároveň však upozorňuji na to, že ani kdybychom takto obřích úložišť vybudovali deset, bilanční problém české či středoevropské energetiky bychom tím nevyřešili. Potřeba nových baseloadových (zajišťujících stabilní dodávky) a flexibilních (vykrývajících výkyvy a špičky) elektráren nadále trvá,“ popisuje Farkač.
Výstavbě poblíž stávajících energetických zdrojů nahrává i dobrý technický stav síťové infrastruktury. Areál Teplárny Kladno má výhodu v plně vybavené rozvodně, naopak v Elektrárně Chvaletice bude ještě nutné vybudovat rozhraní pro vyvedení výkonu. Právě to odsouvá zprovoznění baterie až do příštího roku.
Do bateriových úložišť však investují i další české energetiky, jako třeba ČEZ. „Jako dílčí cíl chceme do roku 2030 uvést do provozu 300 MWh v úložištích, kde budou velký podíl tvořit baterie. Času už moc není, takže roky 2025 a 2026 budou roky, kdy uvidíte větší nárůst baterií v našem portfoliu,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Čeští distributoři energií už evidují zájemce o připojení baterií o celkovém objemu přesahujícím 1000 MW.
Za velkým zájmem o připojování samostatně stojících bateriových úložišť, která nejsou připojena k výrobnímu zdroji, stojí především novela energetického zákona, která ve druhé polovině letošního roku umožní jejich připojování. Doposud to možné nebylo, a Česká republika tak zaostávala v ukládání energie za ostatními státy.
