Trump vystřelil další tarifní salvu. A Peking slibuje boj „až do konce“

Obchodní roztržky mezi Spojenými státy a Čínou opět sílí. Čínské ministerstvo obchodu v úterý oznámilo, že země je připravena „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy nezruší nová cla a poplatky na čínské zboží.

Výrok zazněl poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel až 100 procent na vybrané čínské produkty s účinností od listopadu. Washington krok označil za reakci na „neférové obchodní praktiky“ a na čínské omezení vývozu vzácných zemin, důležitých pro americký technologický a obranný průmysl.

Na americký krok reagoval Peking recipročními opatřeními – mimo jiné novými přístavními poplatky na lodě plující pod americkou vlajkou či napojené na americké firmy. Tyto poplatky se uplatňují při prvním vjezdu do čínského přístavu a mají roční zúčtovací cyklus.

„Čína bude bojovat až do konce, pokud Spojené státy nadále porušují principy férového obchodu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu. „Zároveň však zůstávají dveře pro dialog otevřené,“ dodal.

Napětí začíná připomínat obchodní válku z let 2018 až 2019, kdy obě největší světové ekonomiky uvalovaly cla na stovky miliard dolarů zboží. Analytici upozorňují, že nová vlna by mohla zvýšit náklady na dopravu i ceny spotřebního zboží.

Už minulý týden Čína oznámila rozšíření exportních kontrol na vzácné zeminy – klíčové suroviny pro výrobu čipů, elektromotorů či zbraní. Trump reagoval pohrůžkou stoprocentních cel a na své síti Truth Social napsal, že „od 1. listopadu 2025 (nebo dříve, podle toho, co Čína podnikne) uvalí Spojené státy clo ve výši 100 procent na čínské zboží – nad rámec cel, která už nyní platí.“

Následoval prudký výprodej akcií. Index S&P 500 se v pátek propadl o 2,7 procenta, Nasdaq o více než tři. Byl to největší pokles od dubna, kdy Trump představil rozsáhlá cla v rámci tzv. „Liberation Day“. Investoři hledali bezpečí – zlato vystoupalo na rekordních 4 100 dolarů za unci a Bank of America zvýšila výhled s cílem až 5 000 dolarů za unci v příštím roce.

Ještě silněji zasáhl výprodej kryptoměnový trh. Podle serveru CoinGlass šlo o největší likvidační vlnu v historii – během několika hodin zmizelo z pákových obchodů, tedy pozic financovaných na dluh, přes 19 miliard dolarů a uzavřeno bylo víc než 1,6 milionu pozic. Bitcoin krátce spadl až k 110 tisícům dolarů, než se trh začal stabilizovat.

Pro srovnání - při výprodeji během covidu šlo o 1,2 miliardy dolarů a při pádu burzy FTX o 1,6 miliardy dolarů.

Kroky Číny přitom míří na samotné srdce moderní ekonomiky. Nová pravidla rozšířila kontrolu vývozu na celkem 12 prvků, mimo jiné holmium, erbium či thulium, což jsou materiály nepostradatelné pro čipy a elektromobily. Současně zpřísnila pravidla pro těžbu a zpracování vzácných zemin i pro vývoz magnetů používaných v čipech a elektromobilech.

Na americké straně reagoval Trump po svém. Po čínském oznámení exportních kontrol zpochybnil plánované setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem, které se má uskutečnit na konci října na summitu v Jižní Koreji. Na síti Truth Social také napsal, že „pro setkání se Si Ťin-pchingem teď zřejmě není důvod“. Už o den později ale tón zmírnil a novinářům řekl: „Nerušil jsem ho. Předpokládám, že se konat může.“

Analytici v tom vidí typickou taktiku, které se na Wall Street přezdívá „TACO“ – Trump Always Chickens Out. Prezident nejprve prudce vyhrotí napětí, trhy spadnou – a poté hrozby zmírní, aby vyvolal dojem, že situaci zachraňuje. Už v neděli pak Trump tón změnil.

„Nemějte o Čínu strach, všechno bude v pořádku! Spojené státy chtějí Číně pomoci, ne jí ublížit,“ uvedl. V pondělí se tak akciové trhy v reakci výrazně zvedly. S&P 500 posílil o 1,6 procenta, Nasdaq o 2,2 procenta a většina pátečních ztrát byla smazána. Spolu s akciemi rostly i kryptoměny – bitcoin se vrátil nad 115 tisíc dolarů, ethereum přidalo téměř devět procent.

Podle akciového obchodníka Martina Varechy z Fio banky tak Trump v závěru pátečního obchodování odjistil, jak je jeho dobrým zvykem, „bombu“ v podobě eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou. „Přes víkend ale hlavy vychladly, Trump měl jiné starosti s neudělenou Nobelovou cenou míru,“ dodal ironicky.

V úterý ale trhy znovu znejistěly. Po ostrém prohlášení Pekingu o „boji až do konce“ se americké indexy v předobchodní fázi opět pohybovaly v červených číslech, když oslabovaly kolem jednoho procenta. Ztrácely také kryptoměny, bitcoin klesl zpět k 111 tisícům dolarů, zatímco zlato si drželo rekordní úrovně.

Podle analytiků z Patria Finance a ČSOB Finanční trhy současná epizoda znovu oživila téma obchodních válek, které se zdálo být už vyčpělé.

„Politbyro v Pekingu ukázalo novou sérii necelních bariér namířených proti americkým zájmům – od restrikcí vývozu vzácných kovů až po zvláštní poplatky vůči americkým lodím či antimonopolní řízení proti Qualcommu,“ uvádějí analytici.

Podle ekonomů páteční otřes ukázal, jak křehká je současná rovnováha. Vzácné zeminy, které Čína ovládá z více než 60 procent světového trhu, se staly geopolitickou zbraní. Odborníci varují, že přetrvávající napětí může narušit dodavatelské řetězce v automotive, elektronice i obranném průmyslu.

„Vyjednavači na obou stranách mají stále několik týdnů na to, aby dosáhli přijatelného kompromisu,“ dodávají experti z Patria Finance a ČSOB. Připomínají však, že pokud jednání selžou, dopad pocítí nejvíce americký automobilový průmysl – podobně jako během covidu. Naopak pro Čínu by v některých kategoriích celková tarifní zátěž mohla dosahovat až kolem 145 procent, což by vývoz do USA výrazně omezilo.