Hlavní obsah

Nemocnice se vrací do běžného režimu. Omezení ale zcela nekončí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

V některých nemocnicích už nezvládnou obsloužit tolik pacientů jako dosud.

Reklama

Po prosincovém omezení se v nemocnicích opět naplno rozjíždí operace a vyšetření. Některé nemocnice ale musí hledat nový způsob plánování práce. Zvládnou tak obsloužit třeba méně pacientů.

Článek

Lékaři sice prosincový protest nakonec odvolali, řada nemocnic ale stejně musela na konci roku přejít do omezenějšího režimu. Od ledna se sice rozbíhají vyšetření i plánované operace, krok zpět už ale udělat nejde.

Například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně se lékaři s vedením dohodli na tom, že většina z nich bude mít následující den po službě volno. Tohle rozhodnutí přišlo ještě před celostátní dohodou mezi protestujícími a Ministerstvem zdravotnictví na začátku prosince.

Lékaři tak nebudou muset zvládat obrovské množství přesčasů, zároveň už ale nemocnice nemůže obsloužit tolik pacientů jako dosud.

„Pro provoz nemocnice to znamená trvalé omezení objemu ambulantní péče, kterou budeme poskytovat, a v praxi prodloužení objednacích a čekacích lhůt v ambulancích,“ říká mluvčí zlínské nemocnice Dana Lipovská.

Ne nekonečným přesčasům

Většina zdravotnických zařízení v Česku se ale vrací do běžného provozu. Neznamená to ale, že jsou lékaři ochotni i nadále pokračovat v obrovském množství přesčasové práce, která byla dosud velmi často nelegální. Ať už šlo o překračování maximální délky služby či celkového limitu odsloužených přesčasů ročně, nebo nedodržování zákonem dané doby odpočinku.

I proto někteří lékaři ještě nevzali zpět výpovědi z přesčasové práce. Ve zlínské nemocnici takto řeší situaci ještě na traumatologii, kde se to týká devíti lékařů. Zatím tak ze tří ambulancí fungují pouze dvě, takže se prodlužují čekací doby.

„Rovněž dochází k omezení, a tudíž posunutí menších plánovaných traumatologických operačních výkonů,“ dodává mluvčí nemocnice Lipovská.

„Je vidět, že se lékaři nechtějí vracet do starých kolejí a je potřeba věci měnit, proto se na některých místech ještě nedomluvili,“ říká viceprezident České lékařské komory a hlavní tvář protestu Jan Přáda.

Některá pracoviště tak přechází na směnný provoz, jako je to nově v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Všeobecná fakultní nemocnice také připravuje novou kolektivní smlouvu, která umožňuje 24hodinové směny. Jejich legalizaci přinesla od přelomu roku novela zákoníku práce.

Přáda: Lékaři musí jednat

Řada lékařů, kteří se do protestu zapojili, ale kritizovala prosincovou dohodu s Ministerstvem zdravotnictví. Ta sice přinesla slib, že lékařům bude navýšen plat o pět až 15 tisíc korun podle délky jejich praxe, ale podle kritiků se nevyřešil systémový problém s množstvím přesčasové práce. Akorát se jejich maximální hodnota vrátila na původní úroveň.

„Nejde centrálně nastavit všechno pro všechny. Liší se velké a malé nemocnice, liší se obory mezi sebou. To je důvod, proč velká část toho vyjednávání musí proběhnout na lokální úrovni,“ dodává Přáda.

Takto se stále jedná v nemocnicích Pardubického kraje. S lékaři se ale už jednotlivá zdravotnická zařízení jako jinde dohodla na zakotvení 24hodinové přítomnosti na pracovišti.

„Všechny nemocnice se však postupně vrací do běžného režimu,“ dodává mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Významně omezit péči o pacienty tak od začátku roku nemusí žádné zdravotnické zařízení. Znovu se otevřelo i dětské oddělení karlovarské nemocnice, které kvůli nedostatku personálu muselo přes vánoční svátky úplně zavřít.

Reklama

Doporučované