„Nic z okolí už jíst nebudu.“ Na Moravě řeší otázky jako po havárii Černobylu

„Tady mám svůj ráj,“ ukazuje paní Mirka k chatě u jezera a pak se dál sklání u sekačky. Zahrady asi 15 sousedících domků jsou vzorně upravené. Dubnové slunce už pálí, vzduch od vody příjemně chladí. Střižené trávníky se zelenají, o hladinu občas plácne ryba.

Jarní idylu však obyvatelům osady nedaleko Hustopečí nad Bečvou narušuje pohled přes vodu jezera. Už dva měsíce tam pracuje těžká technika. I na půl kilometru jsou vidět bagry, jeřáby, hasičská auta a obří haldy ze sanačních jam. Desítky lidí likvidují následky největšího úniku benzenu na světě. Stovky tun toxické chemikálie vytekly z havarovaného vlaku do okolního prostředí.

Místní však musejí dál řešit své dennodenní starosti a ptají se: Jsou jahody na naší zahradě jedlé? Nebude voda ze studní závadná? Kdy se dostanu na své pole?

Ač jsou následky katastrofy nesrovnatelné, místní zajímá stav půdy a vod podobně jako před 39 lety, kdy došlo v Černobylu v Sovětském svazu k havárii jaderné elektrárny.

Obezřetnost mají místní různou. „Chci to tu hlavně pro vnoučata. Zahrádku vůbec nebudu dělat. Ani řešit ovocné stromky a keře. Všechno to padne. V mém věku ztratit rok je blbé, ale udělám to,“ hlásí rozhodně Mirka.

Na chatu se poprvé odvážila v půli března. Letos do objektu ani nepouští vodu ze studny. „Nechci si zanést trubky. Nevím, jestli jsou vzorky v pořádku,“ sází na opatrnost.

Její známá Jiřina Kirnigová v osadě trvale žije. Nedaleko vody už se jí v květináčích zelenají sazenice česneku i rajčat. „Nemám strach. Nebudeme to nijak řešit. Na naši stranu kouř nijak nešel, ani jsem necítila zápach,“ má jasno.

Na zastřešené verandě ukazuje videa a fotky z osudného dne. První zachytila už dvě minuty po havárii. „V Hustopečích hned řvaly sirény. Před výbuchem u vody kousek od tratě seděli čtyři rybáři. Říkala jsem si pak: Kde jsou? Naštěstí stačili ujet,“ vzpomíná na závěr února, kdy vykolejil cisternový vlak.

Starostka městyse Júlia Vozáková připomíná trvající stav nebezpečí, který zasahuje do chatové oblasti. „Lidé by se měli držet tři metry od břehu zasaženého území. Jezdívali sem na dovolené či víkendy. Samozřejmě je to omezení,“ říká.

Do osady každý den dojíždí hasičské auto. Jeden z členů záchranného sboru i v úterý kolem poledne zjišťuje hodnoty toxické chemikálie ve vzduchu. Příruční přístroj rozezná hodnoty aromatických uhlovodíků, teď je přímo nastavený na benzen. Hasiči tady v osadě měří od prvního dne. „Dělá se to dvakrát denně na 17 místech. První noc po havárii tam byly zvýšené hodnoty, ale pak už to šlo k nule,“ popisuje hasič. Jméno uvést nechce, odkazuje na mluvčí.

Také ohledně kvality vody zaznívají optimistické zprávy. Zabraly speciální stěny, které ohraničují místo kontaminace, a také opatření ve vodě.

Česká inspekce životního prostředí dál dvakrát týdně monitoruje kvalitu vody ve zmíněném a hustě zarybněném jezeře poblíž trati. „Na jednotlivých odběrových místech jsou hodnoty benzenu pod mezí stanovitelnosti. Vyjma břehové linie, kde se ale výsledky pohybují kolem dvou mikrogramů na litr,“ upřesňuje mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Zákonný limit činí pětadvacetinásobek – tedy 50 mikrogramů na litr.

Pracovníci inspekce také vzorkují užitkovou vodu ve studnách. „Evidujeme výrazný pokles koncentrací benzenu až pod hodnotu jednoho mikrogramu na litr, což je limit pro vodu pitnou. Na řece Bečvě monitoruje Povodí Moravy, od počátku havárie zde nebyla kontaminace benzenem zaznamenána,“ dodává mluvčí. Hygienici pravidelně testují i pitnou vodu, ani v jednom případě nezaznamenali znečištění.

Přesto jsou státní úřady s definitivními závěry opatrné.

A to hlavně ohledně plodin. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve avizoval, že v půli května oznámí, zda lze v okolí havárie bez ohrožení zdraví lovit ryby či sklízet zeleninu ze zahrad.

Na stanoviska s nejistotou čekají místní včelaři, rybáři, myslivci a také velcí zemědělci. Antonín Horník z rodinné farmy chová 300 kusů dobytka. „Máme tu 200 hektarů vlastních i pronajatých pozemků, na kterých pěstujeme krmivovou základnu jako kukuřici, pšenici nebo vojtěšky,“ popisuje.

Také jej zajímá, jestli může travou z okolních parcel krmit své stádo. Jen sto metrů od místa nehody má asi hektarové pole. „Kouř se ze začátku valil sem na nás. Bylo to cítit. Nějaký spad tu mohl zůstat. Nikdo neví, jaké následky budou za rok nebo za pět let,“ přemítá.

Už před třemi týdny mu experti testovali půdu a nenašli žádný problém. Na začátku týdne u něj odebírali vzorky také pracovníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). „Brali jetelotrávy, vojtěšky na třech různých lokalitách. Výsledky mají být známé do deseti dnů. Věřím, že budou v pořádku. Jinak bychom neměli čím krmit,“ krčí rameny.

Zároveň by počítal milionové škody. Jak to ale bude s případnými kompenzacemi, se zatím neví.

„Zajisté budeme jako obec uplatňovat škody. V okolí nehody je poškozená cyklostezka, nepřístupné pozemky. Nejvíc kontaminované jezero patří městysu, místní rybáři jej pouze spravují,“ vysvětluje starostka. Výši škod zatím nechce ani odhadovat.

Podle starostky havárie ovlivňuje několik desítek farmářů. Vedení téměř dvoutisícového městyse zváží, zda by mohlo jít cestou jako obce po explozích muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích. Díky speciálnímu zákonu tehdy obce i jednotlivci získali náhrady za evakuace nebo poškozenou infrastrukturu.

Také stát je zatím na začátku zvažování kompenzací. „Aktuálně Státní zemědělský intervenční fond připravuje šetření na místě havárie. Následně dojde k rozhodnutí o případném spuštění Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství,“ sdělil mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Bez vlaků stále zůstává železniční stanice. Železničáři v ní zrovna testují kolejiště s pomocí osobní soupravy. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už dříve uvedl, že by se mohl ostrý provoz vrátit v červnu.

Těžká sanační technika tak neustále projíždí katastrem Hustopečí a zatěžuje silnici.

Také poblíž nádraží, pár stovek metrů od havárie vlaku, stojí rodinné domy. Lidé rovněž přemítají, zda a jak moc benzen zamořil jejich domov.

Na jedné z parcel věší prádlo žena v důchodovém věku. Z havárie i mediálního zájmu je rozladěná. Má obavy. „Natrhala jsem si medvědí česnek. Po pár lístcích jsem měla takovou alergii jako nikdy. Nic z okolí už jíst nebudu,“ odmítá rázně, i když všechny dosavadní testy znečistění nepotvrdily.

Jiný dům na ulici. Jana Hostašová chce hlavně co nejdříve zapomenout. Obavy zahnala. „Cibule, česnek, hrášek, všechno máme zasazené. Za chvilku budou rajčata, okurky. Nemáme strach. Věříme, že bude všechno v pořádku,“ naznačuje.

Sanace bezprecedentní havárie má podle vlády trvat půl roku, lidé už vyhlížejí konec. Jak říkají, potřebují jít dál.