Hlavní obsah

Online dávky nebo e-řidičák. Miliony do IT mají rozhýbat digitalizaci státu

Foto: Shutterstock/asharkyu

Zastaralý hardware má být hlavním důvodem, proč drhne online komunikace se státem. (Ilustrační snímek)

Reklama

3. 10. 9:18

Stát má problém se zastaralým systémem, na kterém běží klíčové databáze obyvatel, adres nebo firem. Kvůli tomu pořádně nefunguje online komunikace mezi státem a občany. První pomoc představuje vypsaná zakázka za desítky milionů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nadlimitní veřejná zakázka, počítačovými odborníky ve státní správě dlouho očekávaná, byla vypsaná na konci září s lhůtou na podávání nabídek do 12. října.

Cílem je modernizovat počítačové vybavení takzvaných základních registrů. Ty uchovávají informace například o fyzických a právnických osobách, adresách či nemovitostech a pečuje o ně Správa základních registrů, která spadá do gesce Ministerstva dopravy.

Pokud například rodiče žádají o jednorázovou pětitisícovou dávku na dítě, musí se nejdřív online ověřit jejich totožnost, a to právě s pomocí základních registrů.

V detailech zakázky se mluví o zajištění provozu systému, na kterém jsou „provozovány prvky kritické informační infrastruktury a významné informační systémy“.

„Po třech letech varování a žádostí Správy základních registrů současná vláda pochopila, že je to vážný problém,“ komentuje Michal Bláha z Hlídače státu to, že kabinet odsouhlasil navýšení rozpočtu, aby mohlo být výběrové řízení na modernizaci vypsáno. Podle něj následně registry unesou násobný nápor dotazů.

Ondřej Profant (Piráti), který aktuálně působí na Ministerstvu pro místní rozvoj jako poradce šéfa resortu Ivana Bartoše (Piráti), je vůči zastaralým systémům ještě tvrdší. „Je to, jako byste měli 15 let starý notebook a divili se, že na něm nejdou dnešní počítačové hry. Nebavíme se ovšem o hrách, ale fungování státu,“ konstatuje.

Pět tisíc korun na dítě ukázalo, že databáze nestíhají

Poslední problém se základními registry, který pocítila široká veřejnost. První den, kdy si mohli rodiče začít žádat o jednorázový příspěvek na bydlení, se řada z nich nedostala přes úvodní ověření totožnosti.

Ministerstvo práce muselo začít vysvětlovat, že není třeba žádat hned první den:

Ministerstvo vnitra uvádí, že původní očekávaná životnost základních registrů byla stanovena do roku 2018, už čtvrtým rokem tedy přesluhuje.

„Ministerstvo vnitra a Správa základních registrů v posledních letech důrazně upozorňovaly na nutnost vyčlenění financí na obnovu a navýšený provoz základních registrů,“ říká Jiří Korbel z tiskového oddělení ministerstva. Peníze se podařilo vyjednat až nyní – jde o 300 milionů korun.

Řešení na rok a půl

300milionová finanční injekce ale má být pouze dočasným řešením. „Základní registry potřebují po těch letech, co existují, kromě obnovy hardwaru i změnu architektury registrů tak, aby byly připraveny na požadavky, které na ně budou kladeny dál a dál,“ doplňuje Bláha.

„Pomůže nám to tak na rok a půl,“ myslí si Profant. Koncepční změna má podle něj přijít s chystaným vznikem Digitální a informační agentury. Ta by měla začít fungovat během příštího roku a od Ministerstva vnitra mimo jiné převzít právě Správu základních registrů.

Srpnový nápor na Identitu občana, která digitálně ověřuje totožnost a využívá základní registry:

Zastaralé techniky, na které běží základní registry, si už začala všímat i politická reprezentace. Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Dlouhé roky nebylo do těch systémů adekvátně investováno. Řešíme to s panem ministrem Bartošem i s panem ministrem (Vítem) Rakušanem,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv. Pokud se podle něj má stát dál digitalizovat, bez investic do základních registrů to nepůjde.

Foto: Ministerstvo vnitra

Růst počtu přihlášení za měsíc do takzvaného národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA) a následně i takzvané bankovní identity v roce 2021.

Základní registry totiž neustály nápor v polovině srpna, kdy se spustily online žádosti o pětitisícový příspěvek na dítě a resort práce a sociálních věcí musel uklidňovat rodiče, že není třeba žádat hned první den.

Podle Jurečky by šlo dál zjednodušovat online žádosti o dávky, překážkou jsou ale právě pomalé databáze.

Zmínil například to, že by studenti nemuseli dokládat potvrzení o studiu, ale úřady by ho získaly přímo od škol. „Je to o tom, jestli to systémy unesou. Budou to desetitisíce i statisíce žadatelů, kteří budou tato data chtít,“ řekl Jurečka.

Plánovaná Digitální a informační agentura má ještě velkolepější cíle: třeba možnost občanských nebo řidičských průkazů v elektronické podobě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované