Článek
Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti otce jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z roku 2023. Muž jakožto pozůstalý se dlouhodobě snažil získat přístup k materiálům Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která prověřovala postup policie během zásahu proti střelci.
„Je třeba říct, že orgány GIBS se snažily nějakým způsobem naplnit pojem účinného vyšetřování s ohledem na oběti, ale podle Ústavního soudu to nebylo dostatečné,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.
Případ se týká střelby na FF UK z 21. prosince 2023, při níž zahynulo 14 lidí a 25 dalších bylo zraněno. Útočník po činu spáchal sebevraždu. Tragédie vyvolala širokou diskuzi o připravenosti policie na podobné situace a stala se podnětem pro interní prověrky policejních postupů při zásazích.
Generální inspekce bezpečnostních sborů tyto prověrky loni uzavřela s tím, že žádný z policistů, kteří zasahovali při prosincové střelbě na filozofické fakultě, není podezřelý ze spáchání trestného činu. Podle inspekce nemohla policie útoku předejít.
Otec se domáhal nahlížení do spisů GIBS, protože se týkají události, při níž jeho dcera přišla o život. Podle něj má na to jako pozůstalý právo.
Tuto žádost GIBS opakovaně odmítla s odůvodněním, že její šetření neprobíhalo jako trestní řízení, ale jako interní prověřování. Tento postup je ze zákona neveřejný a nahlížení do spisu je umožněno jen osobám přímo zapojeným do řízení, což podle inspekce otec nesplňoval.
Muž podal podnět k městskému státnímu zastupitelství, neboť měl za to, že postup inspekce není zákonný a že v řízení vedeném GIBS se považuje za poškozeného. A coby poškozený je tudíž oprávněn vyžadovat všechny spisy, včetně těch, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení.
Městský a následně i Vrchní soud v Praze ale žádosti nevyhověly. Podle obecných soudů byl závazek státu vést účinné vyšetřování naplněn trestním řízením vedeným policí, v němž stěžovatel mohl aktivně uplatnit svá práva poškozeného.
Ústavní soud žádosti muže nyní vyhověl. Odvolal se na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval že inspekce nenaplnila podstatu veřejného a účinného vyšetřování.
„Zdůvodnění vychází ze způsobu, jakým jsme interpretovali pojem dodatečného účinného vyšetřování. Dospěli jsme ke stejnému závěru jako Evropský soud pro lidská práva. V tomto velmi citlivém případu jsme stěžovateli vyhověli z materiálních důvodů a přikázali jsme GIBS, aby žádosti vyhověla,“ vysvětlil Přibáň.
Ústavní soudci zdůraznili, že otec oběti má právo na takzvané dodatečné účinné vyšetřování, jehož cílem je prověřit, zda ke smrti dcery nepřispěla, byť jen nepřímo, také nedbalost či opomenutí policie při plánování a vedení zásahu. Dodatečné vyšetřování musí být nezávislé, rychlé, důkladné, ale také transparentní, příbuzní obětí by tedy měli mít možnost nahlédnout do spisu.
Soud připomenul, že právo nahlížet do spisu není bezbřehé, netýká se například utajovaných informací. Je na GIBS, aby posoudila, které části nelze poskytnout. Ve zbytku musí spis zpřístupnit.
„Pro klienta je to velké zadostiučinění, i když je trochu škoda, že jsme se skoro rok museli domáhat nahlédnutí do spisu, což pouze prohlubuje újmu mých klientů,“ doplnil obhájce Tomáš Gřivna.
Otec již dříve uplatnil svá práva jako poškozený v trestním řízení, které vedla policie. Kriminalisté však případ odložili. Důvodem bylo to, že pachatel zemřel a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání.
V závěru vyhlášení Ústavního soudu požádal muž o slovo. „Chtěl bych vám velmi poděkovat. Tedy nikoliv za to, jak jste rozhodli, to je vaše věc, ale za to, že tento soud byl první, který byl opravdu veřejný,“ sdělil.
„Tento nález je způsobem, jak se mohou i ostatní pozůstalí domáhat zpřístupnění spisu,“ dodal Přibáň.
