„Mají vyčleněné toalety i umyvadla.“ Žloutenka ovlivňuje výuku ve školách

V Základní škole Arménská v brněnských Bohunicích mají od jarních prázdnin potvrzenou nákazu u dvou žáků prvního stupně. Jejich spolužáci proto dodržují speciální režim ve výuce, při přestávkách i v jídelně, kde se s ostatními dětmi nepotkají.

„Je to jako v restauraci. Děti si jídlo neberou samy z výdeje, vše jim na vyčleněné stoly chystají paní kuchařky,“ popisuje ředitel Petr Holánek opatření, které kvůli žloutence zavedli.

Od začátku školního roku nemoc špinavých rukou podle dat Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje (KHS JMK) pronikla do 38 škol. Konkrétně do sedmi mateřských, 11 středních a 20 základních.

Podle ředitele ZŠ Arménská prošla škola dezinfekcí. Spolužáky nakažených přesto čeká ještě téměř měsíc bez tělocviku nebo výuky informatiky. Děti se zdržují pouze ve své třídě a veškeré přesuny do jiných učeben jsou podle Holánka zakázané. Škola se totiž řídí doporučením hygieny, aby měly co nejmenší styk s ostatními.

Kontaktu se ve škole snaží zamezit i o přestávkách. Spolužáci nakažených je proto mají až do uplynutí 50denní karantény v jiné časy než doposud. „Děti mají dezinfekční mýdla, dezinfekci, kromě toho mají vyčleněné toalety i umyvadla,“ vysvětluje ředitel.

Jihomoravský kraj sice eviduje případy nakažených v téměř čtyřicítce škol, nejvíce nemocných je ale podle hygieniků mezi lidmi středního věku. Ke konci února tvořili jednu čtvrtinu případů lidé bez domova či ze sociálně slabšího prostředí. „Z okruhu dospělých osob, často pobývajících na ulici nebo v ubytovnách, se nákaza postupně šíří do majoritní populace, včetně školních i pracovních kolektivů,“ uvádí ve zprávě ředitelka protiepidemického odboru hygienické stanice Renata Ciupek.

Když nemoc pronikne do školního kolektivu, k nákaze mezi dětmi dochází poměrně snadno. „Stačí, když někdo infikovaný neměl umyté ruce a sáhl na povrch, na který pak hmatají děti. Kontakt mezi dětmi ve škole je velmi intenzivní. Hrají si spolu, sdílejí mezi sebou pomůcky, tedy i vzniká větší šance, že se nakazí,“ vysvětluje virolog Pavel Plevka.

Doporučení hygieniků proto na ZŠ Arménská aplikují i pro provoz družiny, ač oficiálně se opatření podle ředitele vztahují jen na povinnou školní docházku. „Odpolední i ranní družina je oddělená. Děti separujeme jak ve vzdělávacím procesu, tak nad jeho rámec i v družině,“ dodává Holánek k opatřením, která skončí v první polovině dubna.

Zkušenost s opatřeními kvůli žloutence mají i na SŠ Charbulova. Dvojice studentů oboru gastronomie se měla na konci února zúčastnit semifinále oborové soutěže, na které se připravovali přes tři měsíce. Den před akcí ale u jejich spolužačky propukla nákaza hepatitidou A a soutěže se zúčastnit nemohli.

„Co se týká oboru gastronomie, tam nás to sebralo opravdu hodně,“ říká ředitelka školy Jana Marková s tím, že se i zde s nemocí potýkají od jarních prázdnin. Z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyplývá, že aktuální výskyt žloutenky mohou právě prázdniny stále ovlivňovat.

Nákaza studentům střední školy zkomplikovala i praktickou výuku. Do ní mohou chodit jen již dříve naočkovaní, což byli podle ředitelky pouze jednotlivci. Nyní je to už většina. „Proočkovali se v průběhu karantény. Teď jich bude zhruba 80 procent,“ odhaduje Marková. Žáci, kteří ale očkovaní nejsou nebo u nich vakcína ještě není účinná, mají oborovou výuku distančně.

Hygienici všem pracovníkům v gastronomii i studentům doporučují nechat se preventivně naočkovat. „Toto doporučení však často nepadá na úrodnou půdu, protože je mylně chápáno jako něco, co dělá dotyčný pro svoje okolí a jeho to jen stojí peníze. Ve skutečnosti však chrání především sám sebe, protože pokud onemocní nebo bude v kontaktu s nemocným, bude vyřazen z profese,“ uvádí Ciupek.

Dodává, že pokud se člověk řádně naočkuje dvěma dávkami, délka ochrany proti hepatitidě A je mezi 20 až 30 lety.

Neočkované, kteří se dostanou do rizikového kontaktu s nakaženým, čeká povinná 50denní karanténa. Tu mohou hygienici zkrátit ve chvíli, kdy se během ní člověk naočkuje alespoň jednou dávkou vakcíny. „Avšak toto zkrácení neplatí pro osoby pracující v přímém kontaktu s potravinami ani pro žáky v přípravě na gastro profese,“ upřesňuje ve zprávě Ciupek.

Ve vestibulech školních budov i třídách na jižní Moravě nyní také visí informační letáčky o tom, jak si správně umývat ruce. Na umyvadlech, u vchodů i před jídelnou přibyly nádoby na dezinfekci. „Pan školník hlídá a neustále doplňuje, paní učitelky jsou ve střehu, aby si děti ty ruce opravdu umývaly,“ popisuje Jana Foltýnová, ředitelka ZŠ a MŠ Merhautova. Jejím žákům se nemoc špinavých rukou po celou dobu epidemie vyhýbá. „Zaplaťpánbůh, žloutenka u nás není, abych to ale nezakřikla,“ zaklepe ředitelka.

Na „Merhautce“, jak se brněnské škole přezdívá, se oproti ostatním školám v městské části dlouhodobě koncentruje větší podíl dětí ze znevýhodněného prostředí, i proto podle ředitelky vedení zavedlo opatření téměř okamžitě. „Hned jak jsme slyšeli, že se nákaza objevila asi na třech brněnských školách, zaostřili jsme na hygienu,“ říká Foltýnová.

Podobné štěstí ale neměli na jiných brněnských školách. Například v soukromé škole PORG na Mendlově náměstí kvůli onemocnění kuchařky žáci několik dní neměli školní obědy. Další personál jídelny totiž nebyl proti žloutence očkovaný a musel do povinné karantény.

Situaci se podle ředitelky společnosti PORG Dagmar Dluhošové ale podařilo vyřešit. „Po důkladné dezinfekci kuchyně jídlo dovážíme a děti mají zajištěnou stravu. Personál se vrátí v půlce dubna,“ říká.

Žáci měli obědy opět k dispozici zhruba po týdnu. „Mým spolužákům to narušilo týden a museli si chystat obědy doma nebo si je kupovat, ale nebylo to určitě nic, co by se nedalo vydržet, vzhledem k tomu, že to byla krátkodobá záležitost,“ popisuje Doris, jedna ze studentek.

V loňském roce se se žloutenkou potýkala především Praha, přičemž podle hygieniků Česko zažilo největší epidemii hepatitidy typu A od 80. let. Začátkem letoška se epicentrem stala jižní Morava.

Podle hygieniků bylo loni v Česku 3253 nakažených, z toho 221 v Jihomoravském kraji. V roce 2024 evidovali celkem 636 případů, na jihu Moravy jich bylo pouze devět.

V tuto chvíli značnou část nemocných v kraji tvoří lidé bez domova, onemocnění se totiž nejčastěji šíří v sociálně slabších komunitách. „Žloutenka se šíří primárně v kolektivech, kde je snížená hygiena. Může to být jednak komunita bezdomovců, kteří nemají možnost se umývat, nebo školní kolektivy, kde zase děti nedokážou mezi sebou udržet hygienu,“ vysvětluje virolog Plevka.

Onemocnění postihuje jaterní tkáň a šíří se fekálně-orální cestou. Hygienici proto apelují jak na vakcínu, tak na řádné mytí rukou po použití WC a před jídlem, pitím i kouřením. Apelují i na to, aby domácnosti či školní a pracovní kolektivy nesdílely ručník, pití z plechovek pak doporučují přelít do sklenice nebo použít brčko.

S přispěním Rozálie Hněvkovské.