Článek
Vláda Andreje Babiše tento týden po více než 24 hodinách jednání v Poslanecké sněmovně dostala důvěru. Hlasovalo pro ni nakonec všech 108 koaličních poslanců – a to přesto, že někteří zákonodárci z SPD začátkem týdne vyhrožovali, že by si své hlasy mohli kvůli Babišově podpoře muniční iniciativy nechat. Nestalo se. Cesta k hlasování byla dlouhá a trnitá, ale – jak upozorňuje komentátor Martin Čaban – přinesla i naději, že se do dolní komory Parlamentu vrací kus důstojnosti.
Co už naopak důstojnost ztrácí, je kolotoč kolem čestného prezidenta Motoristů. Ten v minulém týdnu definitivně (?) přišel o možnost stát se ministrem, a tak vyvstala složitá otázka: Kam s Turkem? Post místopředsedy zahraničního výboru mu je málo, tak nakonec bude i zmocněncem pro Green Deal. A vypadá to, že Motoristé budou za Turka bojovat dál – společně se zbytkem koalice v pátek ve Sněmovně prohlasovali výzvu prezidentovi, aby respektoval Ústavu.
A to je jen dění na české politické scéně. V tuzemsku i za hranicemi Česka se toho dělo o hodně víc.
Hlasování o důvěře vládě. Začátkem týdne to vypadalo, že by hlasování o důvěře vládě mohlo přinést nečekaný zvrat. SPD vysílala vějičky, že podpora muniční iniciativy ze strany Andreje Babiše (ANO) je pro ni nepřekonatelný problém. Už v úterý ale premiér rozezlené poslance přesvědčil, že se nic neděje. Podle Radka Kotena bylo dokonce najednou „všechno zalité sluncem“. Jak schůzka vypadala, zjišťovala redaktorka Seznam Zpráv Barbora Doubravová.
Obě strany tak nakonec dostaly, co chtěly: SPD se mohla pochlubit tím, jak nedala Babišovi nic zadarmo, a premiér zajistil důvěru pro svou vládu.Dolní komora nakonec kvůli tomuto hlasování jednala tři dny a rekordních více než 24 hodin. Dění ve Sněmovně celou dobu podrobně sledovaly kolegyně Barbora Kučerová a Barbora Doubravová. Pro účely tohoto newsletteru jen v rychlém sledu: Ministři vysvětlovali, co chtějí na resortech dělat, Piráti chodili pozpátku a brzo je to přestalo bavit, šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO nařkl opozici, že si „močí do vlastního mraveniště“, premiér Andrej Babiš objektizoval poslankyně zejména z řad Pirátů, když o nich mluvil jako o „mladých a krásných“, zákonodárkyním se to pochopitelně nelíbilo, poslankyně Helena Válková z ANO (a spousta dalších) se divila, proč se jim to nelíbí, pak nastaly interpelace vlády a s nimi dotazy na soudobou svatou trojici české politické scény – Filipa Turka, střet zájmů Andreje Babiše a imunitu pro Andreje Babiše.
A pokud by vám tohle shrnutí nestačilo, přečtěte si komentář Martina Čabana o tom, proč má nyní Česko možná našlápnuto ke zdravější Sněmovně.
Vládní zmocněnec pro Green Deal. Ani tento týden se neobešel bez zpráv o čestném prezidentovi Motoristů sobě a podle nedávného zjištění investigativního reportéra Jiřího Pšeničky zřejmě i budoucím sadaři Filipu Turkovi.
Poté, co jeho nominaci na ministra životního prostředí odmítl prezident Petr Pavel, současná koalice horečně řešila, kam s ním. Muž, který se vzdal papalášského života v Bruselu a navíc na Royal Ascot stál poblíž britské královské rodiny, přece nemůže zůstat pouze řadovým poslancem. Posty k mání ale za poslední týdny vymizely. Nezbylo nic jiného než vymyslet pozici úplně novou a Filipu Turkovi vytvořit post vládního zmocněnce pro Green Deal, který má koordinovat klimatickou agendu mezi resorty. Zprostředkovaně pak podle svých slov bude Filip Turek vést Ministerstvo životního prostředí. A sedět má pochopitelně v kanceláři lidoveckého exministra Petra Hladíka.
Mimochodem, že právě takovou židli nakonec Filip Turek dostane, předpovídali už během podzimu političtí reportéři Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší, což si můžete připomenout i v nejnovější epizodě podcastu Vlevo dole. Záhy se ale vynořil další problém: Jak přesně bude Filip Turek na resortu působit? Podle usnesení vlády by to mělo být buď na základě pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti.
Poslanci ale nemohou uzavírat pracovní smlouvy se státními úřady. V článku Barbory Doubravové a Barbory Kučerové to připomínal třeba advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil. Ani v dalším týdnu se tak zřejmě agendě jménem Filip Turek novináři nevyhnou.
Pětka SZ
Pětka Seznam Zpráv: Přehled pěti nejdůležitějších událostí a původních zjištění. V pět hodin odpoledne. Pět dní v týdnu.
Od pondělí do čtvrtka pro vás Pětku SZ tvoří šéfeditoři a v pátek pak autorské osobnosti Seznam Zpráv v podobě newsletteru, který můžete odebírat e-mailem.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích.
Nejdůležitější schůzka v novodobé historii Grónska. Po Venezuele Donald Trump opět upřel svou pozornost na Grónsko. To je součástí Dánského království, podle amerického prezidenta by ale mělo patřit ke Spojeným státům. Trump poukazuje zejména na to, že se kolem pobřeží ostrova bohatého na nerostné suroviny pohybují čínské a ruské lodě a je tak Achillovou patou americké bezpečnosti. Situaci jsme v podcastu 5:59 rozebírali začátkem týdne s americkým zpravodajem dánského týdeníku Weekendavisen Markusem Bernsenem, který zmínil, že takový obraz neodpovídá realitě.
Se stejnými argumenty nicméně v úterý přišli na schůzku zástupců Spojených států, Dánska a Grónska šéf americké diplomacie Marco Rubio a viceprezident J. D. Vance. Delegace se nepřekvapivě nedohodly.Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen po setkání zmínil, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která prozkoumá, zda je možné najít společnou cestu. Jak si země s touto situací poradí, ale zatím není jasné. Ve hře je stále koupě, ztráta zájmu Donalda Trumpa i vojenská intervence. Podrobněji se schůzce věnovala zahraniční redaktorka Seznam Zpráv Anna Hrdinová.
Mezinárodní právo se nejen kvůli situaci v Grónsku, ale třeba i ve Venezuele nebo na Ukrajině mezitím otřásá v základech. Sám Donald Trump v rozhovoru pro list The New York Times zmínil, že nic takového „nepotřebuje“. Jediné, co ho prý může zastavit, je jeho vlastní morálka. O tom, co to může znamenat pro mezinárodní společenství, mluvil v páteční epizodě podcastu 5:59 moderátor Martin Jonáš s expertkou Veronikou Bílkovou z Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Za zdmi Nemocnice Na Františku. Investigativní reportérky Adéla Jelínková a Christine Havranová tento týden otevřely kauzu týkající se pražské městské Nemocnice Na Františku. Její ředitel David Erhart čelí masivní kritice svých bývalých zaměstnanců. Zdravotníci a zdravotnice mluví o bossingu, zneužívání lékařského personálu pro vlastní byznys nebo vyplácení lékařky, která ale reálně do nemocnice vůbec nechodila.
Novinářka Adéla Jelínková celou kauzu shrnuje ve čtvrtečním díle podcastu 5:59, kde také uslyšíte části rozhovorů právě s bývalými zaměstnanci nebo s ředitelem Davidem Erhartem. Tím případ nekončí – nejenže se zjištěními reportérek začala zabývat policie, novinářky v pátek upozornily i na roli radního Prahy 1 pro zdravotnictví Michala Müllera. Ten o stížnostech na bossing podle svědectví z nemocnice věděl, nic s tím ale neudělal.
Dominik Feri zůstává ve vězení. Řadu měsíců o něm nebylo slyšet, tento týden se ale kauza kolem pravomocně odsouzeného exposlance TOP 09 Dominika Feriho opět na chvíli vrátila do centra dění. V úterý ho státní zástupkyně obžalovala z dalšího znásilnění a to v případu sedmnáctileté dívky, která vypověděla, že měla s Ferim sice konsenzuální sexuální styk, během něj si ale obžalovaný bez jejího souhlasu sundal kondom. Tento případ původně spadl pod stůl, Ústavní soud nicméně před časem rozhodl, že souhlas s určitou sexuální aktivitou neznamená, že je možné oběť nutit k jiné sexuální aktivitě.
O dva dny později teplický okresní soud zamítl žádost Dominika Feriho o podmíněné propuštění z vězení, kde si odpykává tříletý trest za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Odsouzený se obhajoval sám a tvrdil, že podmínky k podmínečnému propuštění splnil. Mimo jiné proto, že poslal obětem odškodné, dostal ve věznici sedm pochval a vypomáhá tam jako knihovník. K činům se doznat odmítl. Proti jeho propuštění byl jak státní zástupce, tak zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší. Ta zmínila, že odsouzený nepochopil, co provedl.
Soudce Jaroslav Malchus nakonec jednání uzavřel jednoznačně: „Nebyla naplněna podmínka polepšení a očekávání řádného způsobu života.“ Více ze soudního jednání se dočtete v článku investigativních reportérů Seznam Zpráv Radka Nohla a Vojtěcha Blažka.
Na závěr musím opět propašovat do newsletteru i kulturní tip. V minulém týdnu totiž vyšla rozhlasová hra, kterou byste si neměli nechat ujít. Nejen proto, že k ní hudbu dělal náš kolega z podcastu 5:59, sound designer Martin Hůla, ale prostě proto, že je skvělá. Další důvody předestřel v newsletteru Chlebíček editor kulturní rubriky Seznam Zpráv Jonáš Zbořil. Já jen přiblížím, že mysteriózní krimi Tragédie Liblice vypráví posluchačům příběh z novoroční noci roku 2022, kdy bylo ukončeno celoplošné vysílání na středních vlnách. Jedna obec se ale svého vysílače nechce vzdát. Přeji příjemný poslech.
