Hlavní obsah

Odborníci kritizují 5000 korun za dítě: „Dosáhne na ně 9 z 10 rodin“

Foto: Shutterstock.com

Vláda připravila jednorázovou pomoc pro rodiny s dětmi. Mluví o tom, že rostoucí ceny na ně dopadají nejvíce.

Reklama

29. 4. 5:00

Ve středu oznámený vládní nápad na příspěvek pro rodiny s dětmi odborníky překvapil. Oceňují, že se kabinet Petra Fialy snaží pomáhat, nezdá se jim však forma: jde o jednorázovou pomoc, která prý cílí na příliš širokou skupinu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Základní myšlenka je jednoduchá: Za každé nezletilé dítě dostane rodina jednorázový příspěvek od státu pět tisíc korun. Rodina se třemi dětmi se tak může například těšit na patnáct tisíc korun. Podmínka je prostá: roční příjem domácnosti nesmí podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) překročit milion korun čistého, měsíčně pak jde o příjem do zhruba 83 tisíc korun čistého.

Návrh představila vláda Petra Fialy (ODS) po svém středečním jednání. Je ve fázi „projednávání“ a jde o reakci na energetickou a humanitární krizi související s ruskou agresí na Ukrajině. Na rodiny totiž dopadá skokovým zdražováním.

Redakcí Seznam Zpráv oslovení odborníci v obecné rovině oceňují, že se vláda zaměřuje na finanční problémy rodin, s navrhovaným řešením už tolik spokojení nejsou. Vyčítají dávce jednorázovou formu a to, že je příliš plošná.

Naopak ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská, která působí v poradním sboru premiéra Petra Fialy, vyzdvihuje, že se našlo řešení, které má šanci rychle distribuovat finanční pomoc zasažené skupině obyvatel.

Jednorázová pomoc. Peníze rodiny rychle utratí

Nejvíce výhrad oslovení odborníci směřovali k tomu, že jde o jednorázovou pomoc, která se nesnaží problém systémově řešit.

„Oceňuji a jsem ráda, že se vláda snaží rodinám pomoci, ale za mě to není správný směr. Je to jednorázová dávka. Inflace dál poroste, takže v dlouhodobém horizontu to situaci nevyřeší. Je třeba se zamýšlet, jak to změnit,“ komentuje nápad Iva Kuchyňková, odbornice na sociální problematiku v Charita ČR.

Jana Ženíšková, která pracuje s konkrétními rodinami v nouzi pro neziskovou organizaci Amalthea, upozorňuje, že většina rodin v potížích má problémy hospodařit s penězi, a proto by bylo lepší dávku svázat s konkrétními výdaji, jako jsou energie nebo například potřeby pro děti do školy.

„Protože lidé, kteří neumějí hospodařit, dostanou pro ně poměrně vysokou částku, bude to ale znamenat, že ji rychle utratí a často za věci, které jsou zbytné,“ obává se Ženíšková.

Pět tisíc korun za dítě

Dávka by se měla týkat podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všech dětí do 18 let, pokud má rodina čistý roční příjem do jednoho milionu korun. Dávka by měla být vyplácená nejpozději do konce srpna a žádost by se měla co nejvíce vyřizovat elektronicky.

Příspěvek rodinám by měl upravit zákon, který připraví Ministerstvo práce, následně ho schválí vláda předloží Parlamentu.

Ministr Jurečka také zmínil, že počítá s výdaji do 10,5 miliardy korun.

S tím souhlasí i Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Chudší lidé žijí v permanentním nedostatku. Je jim líto, že například nemůžou něco dopřát svým dětem a teď jim přijde třeba patnáct tisíc korun. Půjdete do kina, na pouť, udělají radost sobě a dětem. Neříkám, že se to nemá dělat, ale je to zkrátka strašně drahé,“ přibližuje expert na dluhovou problematiku.

„Nevyčítám, ale spíš upozorňuji, že se vždy představitelé této vlády vymezovali proti jednorázovým návrhům Andreje Babiše. A toto je úplně podle střihu minulé vlády. Je to hodně nekonzistentní,“ dodává Hůle.

Ekonomka Horská mluví o tom, že uvažovanou dávku poradní orgán premiéra prodiskutoval a přiklonil se záměrně k jednorázové pomoci. „Dává to smysl, protože drobné částky může rodina v tíživé sociální situaci čerpat skrze jiné dávky na bydlení nebo přídavek na dítě. Tohle by mělo být na výjimečné výdaje. Je za tím úvaha vžít se do situace domácnosti, která může už teď čerpat nějaké dávky pomoci,“ brání myšlenku Horská.

Jednorázová pomoc je konstruovaná tak, že má pomoci v době, kdy půjdou děti do školy, nebo budou domácnostem chodit vyúčtování za energie. Proto je také podle ekonomky termín výplaty na srpen, tedy před začátkem školy a před topnou sezónou.

Peníze dostanou i lidé, kteří pomoc nepotřebují

Oslovení odborníci kritizují i to, že na dávku bude mít nárok velká část rodin. Podmínkou je už výše zmíněný roční příjem domácnosti do jednoho milionu korun v čistém.

„S námi to konzultované nebylo,“ komentuje dávku ekonom Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA a člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Jurečky. „Doporučoval jsem adresnější přístup. Konkrétně výrazně zpřístupnit příspěvek na bydlení a přídavek na dítě,“ dodává ekonom.

Kritizuje to i Daniel Hůle, který odhaduje, že reálně na dávku dosáhne devět z deseti českých rodin.

Ministerstvo sociálních věcí ale uvádí, že by se příspěvek měl odhadem týkat 1,1 milionu domácností.

„To už je plošná dávka, to není adresná dávka. Na jedné straně máme množinu lidí, kteří budou mít nedoplatky na energiích v řádech desítek tisíc korun, těm to nepomůže a na druhé straně budeme mít rodiny s dostatečnými příjmy, byť samozřejmě všem vadí, že se zdražuje, kteří si trochu více užijí dovolenou. Je to nehospodárně rozložené,“ popisuje odborník z Člověka v tísni.

Podobně jako ekonom Pertold proto navrhuje spíše pomoc chudším rodinám skrz daňové zvýhodnění formou bonusů u slev na poplatníka. Anebo snížení daně z přidané hodnoty u fixní části plateb za energie – například u poplatků za jističe. „Aby lidé, kteří spotřebovávají hodně energií, stále platili vysoké DPH,“ doplňuje Hůle. Jde mu prý o to, hledat pomoc rozprostřenou v čase.

Podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské je ovšem pomoc adresná, protože míří na domácnosti do příjmu jednoho milionu korun. „Nepostihne to všechny domácnosti, což by mělo nebezpečný proinflační dopad, ale domácnosti, které nemají žádné finanční rezervy. A tito lidé neutrácí za zbytné věci. Nebudou podporovat inflaci ve službách, v restauracích, v cestování i v pohonných hmotách,“ říká. Doplňuje, že důraz byl skutečně na rychlé poskytnutí dávky, a to s přihlédnutím, že jsou aktuálně úřady práce přetížené.

„Myslím, že pokud chceme co nejrychleji pomoc, dává mi to smysl. Je to cílené a není to plošné. Nebude to tolik rozpočtově náročné a zároveň to pomůže těm, kteří pomoc potřebují. Bavme se o tom, jak to udělat co nejrychleji. Je k diskuzi, jestli do toho nezapojit banky či pošty, které mají mnoho poboček po celé republice a jsou dostupnější,“ zmiňuje Horská.

Podobně jako u aktuální humanitární dávky pro uprchlíky a solidárního příspěvku pro jejich ubytovatele mluví o tom, že by se mělo maximálně využívat online žádostí a identifikaci žadatelů za pomocí bankovní identity. „Intenzivně se pracuje na tom, jak to zjednodušovat a digitalizovat,“ říká poradkyně premiéra.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované