Hlavní obsah

Nikoliv senioři. Drahota nejhůř devastuje rodiny s dětmi, varují experti

Foto: Shutterstock.com

Důchodci? Hůř jsou na tom kvůli zdražování rodiny s malými dětmi.

Reklama

11. 4. 5:00

Zatímco se koalice pře o zvýšení rodičovského příspěvku, na rodiny s dětmi tvrdě dopadají rostoucí ceny – od energií po potraviny. Obdobně jsou na tom senioři, těm už ale vláda navýšení důchodů odsouhlasila.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První data charitativního projektu Patron dětí ukazují, jak současné zdražování dopadá na rodiče s malými dětmi. Loni registrovali za první tři měsíce, a to navíc během tvrdých covidových opatření, sto žádostí o pomoc od rodin s dětmi v nouzi. Letos je to za stejné období 326 žádostí.

„Největší nárůst jsme zaznamenali u žádostí na příspěvky na obědy ve škole. V prvním čtvrtletí 2021 jsme měli 46 žádostí a teď jsme jich měli 180, jenom za první tři měsíce,“ říká Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Patron dětí.

O tom, že zdražování silně dopadá na rodiče s dětmi, nepochybuje i na základě vlastní zkušenosti. „Sama mám tři děti a vezměte si jenom ceny táborů. Dřív se platilo čtyři tisíce korun, dnes 7500 korun. To nemohou sociálně slabé rodiny vůbec dát. I mě jako ředitelku to zarazilo,“ upozorňuje.

Problémy rodin s dětmi, které se dostávají do finančně zoufalé situace, potvrzuje i Eliška Kodyšová, ředitelka spolku Aperia, který podporuje zdravé rodičovství. „Na naší webové poradně a telefonické lince se objevují častěji dotazy na různé formy podpory ze strany státu. Třeba k příspěvku na bydlení,“ říká ředitelka spolku. Ozývají se lidé, kteří nemají předešlé zkušenosti s dávkami a aktuálně začínají zkoumat, jaké mají možnosti.

„Bojí se, že nevyžijí, když cena jednoho nákupu je najednou výrazně vyšší, než byla před několika měsíci,“ shrnuje obavy rodičů Kodyšová.

Hůře než senioři a neví se o tom

Pirátská poslankyně a místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová upozorňuje, že zdražování na rodiny s dětmi dopadá daleko větší silou, než obecně česká společnost vnímá.

Jsem ráda, že nám funguje valorizace u důchodů, je to v pořádku, že to tak je. Máme ale podle inflace zvyšovat i podporu rodin, které pečují o děti.
Olga Richterová, Piráti, poslankyně

Používá proto i srovnání s důchodci a otevřeně mluví o tom, že zdražování dopadá na samoživitele, ale i na úplné rodiny s malými dětmi hůře. „Je to statistika. A dává to i smysl. V rodině, kde jeden rodič chodí do práce a typicky žena je doma s dítětem nebo dětmi, tak to na hlavu vyjde jako nižší příjem. Jenom se to obecně neví,“ říká Richterová.

Souhlasí s ní i Markéta Štěpánová, projektová manažerka z neziskové organizace Gender Studies. „Rozhodně souzním s tím, že se to týká i úplných rodin. Bydlení a energie jsou položky, které s přibývajícími dětmi stoupají výrazně, a potraviny samozřejmě taky,“ říká.

Své tvrzení opírá pirátská poslankyně o dva statistické údaje. Už v dobách prosperity před covidem, konkrétně v roce 2018, rodina s dětmi vykazovala na hlavu menší čistý mediánový příjem než senioři ve věku nad 65 let.

Zatímco v domácnosti s dětmi museli vyjít s ročním příjmem 157 600 korun, senior měl roční příjem o deset tisíc vyšší. Neúplná rodina, tedy samoživitelé, musela vyjít s mediánovým příjmem 128 400 korun.

Pirátka Richterová zároveň poukazuje na to, že rodičům se za poslední dva roky neměnila výše rodičovského příspěvku. Seniorům se naopak důchody valorizují, konkrétně na konci roku 2019 pobírali v průměru 13 468 korun a na konci roku 2021 už 15 425 korun. Mimořádné navýšení důchodů navíc vláda schválila na letošní červenec.

„Jsem ráda, že nám funguje valorizace u důchodů, je to v pořádku, že to tak je. Máme ale podle inflace zvyšovat i podporu rodin, které pečují o děti,“ podotýká Richterová. Aktuálně usiluje o to, aby se rodičovský příspěvek navýšil o inflaci, tedy 45 tisíc korun.

„Musí se na to najít shoda v naší koalici,“ dodává poslankyně realisticky. Jak už ale Seznam Zprávy popsaly, v koalici nemá návrh na zvýšení rodičovského příspěvku moc velkou podporu.

Situace rodin v době všeobecného zdražování se už ale logicky chytá opozice. Předseda v Poslanecké sněmovně nejpočetnějšího hnutí ANO Andrej Babiš navrhuje navýšení rodičovského příspěvku rovnou na 400 tisíc korun s pravidelnou valorizací. Současně ale požaduje i příspěvek šest tisíc korun pro důchodce.

Rodiny nemají na výběr

Richterová mluví o tom, že stát musí rodinám s dětmi pomoci a navýšit rodičovský příspěvek, protože reálně v Česku není příliš možné opustit model, kdy jeden rodič pracuje a druhý se stará o děti.

„Máme deficit služeb. Ve většině regionů neseženete školku pro děti pod tři roky. Nevyberete si, jestli půjdete do práce, nebo budete žít z nizoučkého rodičovského příspěvku,“ říká. Mluví o tom, že nejrychlejším řešením je navýšení příspěvku, střednědobým pak práce na navýšení služeb pro předškolní děti.

Konkrétně zmiňuje například zprofesionalizování sousedského hlídání, které velmi dobře funguje v řadě evropských zemí.

Sociolog Daniel Prokop oproti tomu přichází s konkrétněji zacílenou pomocí rodinám v nouzi, a to skrze daňovou slevu na poplatníka, která by se změnila na bonus. „Má to výhodu, že to pomůže rodinám, kde matka pracuje na částečný úvazek a nevyčerpá slevu, takže má hodně zdaněný částečný úvazek. Hodně by to pomohlo rodinám, kde druhý rodič pracuje částečně,“ navrhuje Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

Výsledný efekt této daňové změny by byl, že by rodič pracující na zkrácený úvazek dostával vyšší čistou mzdu. „Podle našeho odhadu by to stálo necelých pět miliard korun a 85 procent peněz by šlo nejchudším rodinám se zkráceným úvazkem,“ doplňuje Prokop.

Zranitelnější? Obě skupiny jsou ohrožené

Se silným sdělením – rodiny s dětmi pociťují zdražování hůře než senioři – se ovšem neztotožňují všichni oslovení experti. Jedním z nich je právě výše zmíněný sociolog Daniel Prokop.

„Neřekl bych, že to na rodiny s dětmi dopadá výrazně více, ale dopadá to na větší část z nich. U důchodců to dopadá zejména na ty, kteří bydlí sami a nesdílí náklady na bydlení,“ říká. Zároveň ale souhlasí, že rozdíl mezi oběma skupinami je v tom, že důchodci mají už schválenou mimořádnou valorizaci.

Dávat rodiny s dětmi před seniory nechce ani Gabriela Chovancová, ředitelka pardubické obecně prospěšné společnosti DaR – Centrum pro dítě a rodinu. „Senioři jsou také zranitelní, mají také speciální potřeby a jsou křehcí, děti jsou také křehké. Nedokážu říct, že bych jednu skupinu nadřadila. Jsou obě těmi nejzranitelnějšími,“ myslí si.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované