Pračku zapínají v noci, nekupují hovězí. Rodiny začaly výrazně šetřit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V obchodě nakupují ještě méně a zvykají si na nižší teploty ve svém domě nebo si hlídají ceny nafty a namísto oblíbené čerpací stanice, kde sbírali body, nově jezdí k levnějším pumpám.

Tři české domácnosti, které se v lednu redakci Seznam Zpráv svěřily, jak se vypořádávají s rostoucími cenami, nově líčí, jak musely zareagovat na zdražování, které překonalo původní představy z kraje letošního roku.

„Teď jsme začali tankovat u malých benzínek, když vidíme, že mají levnou naftu, tak tam zajedeme,“ zmiňuje Stanislava, která s manželem a dvěma syny bydlí ve vlastním domě u Brna.

Seniorka Jarmila z Prahy naopak s manželem řeší drahé energie. „Bude hůř, jak všichni říkají. Zvykáme si na menší teplo, topíme skromně, na dvacet stupňů,“ popisuje žena a dodává, že dříve vytápěli na 21,5 stupně.

Paní Dana, která žije sama na Berounsku se už rozloučila s hovězím masem. „Vím, že si ho už v životě nedám. Abych dala za půl kila hovězího 250 korun, to raději koupím vepřové za sto korun,“ říká seniorka, která si ze sledované trojice domácností jediná finančně trochu polepšila. Po covidovém období se ji podařilo získat práci a má tak dodatečný příjem. Stále ale šetří.

Přečtěte si, jak stejná trojice domácností popisovala svojí situaci v lednu:

Paní Jarmila, která je v důchodu a žije ve společné domácnosti s manželem na Praze 8, v lednu popisovala, jak jejich dům spolkne čím dál více peněz. „Všechno nám zdražili: elektřinu, plyn, vodu, popelnice i léky. Všechno! A teď i potraviny,“ hrozila se seniorka a popsala, že jediný recept je šetřit a kupovat méně.

O tři měsíce později statistická data ukazují růst inflace v Česku na úrovni téměř 13 procent. Seniorský pár na to reaguje ještě šetrnějším přístupem ke spotřebě energií.

„Třeba večer vypneme plynové topení, máme ještě jeden kotel, tak si přitápíme dřevem. Ale šetříme i s elektrikou. Manžel mi říká, abych pračku zapínala až odpoledne, nebo ať peru až v noci, kdy je levnější proud. I to jsem se naučila,“ vysvětluje seniorka z Prahy.

Nově vytápějí dům na 20 stupňů namísto 21,5. „Musíme si zvyknout na menší teplotu. Manžel říká, že nebude plyn,“ vysvětluje přístup domácnosti starší žena.

Rozpočet má manželský pár rozdělený: paní Jarmila z důchodu, který se pohybuje kolem 15 tisíc korun, platí jídlo, její manžel má zase na starosti placení domu.

„Za měsíc utratím za jídlo až 12 tisíc korun, zbytek se snažím dávat bokem. Musíme šetřit více, než jsme mysleli, ale snad to zvládneme. Ta situace je jinde daleko horší, na Ukrajině se válčí,“ poukazuje paní Jarmila na to, že na východě Evropy jsou lidé v daleko složitější situaci.

Čtyřčlenná rodina z Jihomoravského kraje v lednu popsala, že má rozpočet mezi 50 až 55 tisíci korun. Ukázalo se, že během covidu a kvůli zdražování postupně odkrajovala ze své finanční rezervy.

Rodina je zatížená hypotékou. Měsíčně vyjdou energie zhruba kolem šesti tisíc korun. Jídlo se pohybuje mezi dvanácti až patnácti tisíci korunami. Tato částka ovšem se zdražováním roste. Celkově tak stálé výdaje ukousnou zhruba dvě třetiny rodinného měsíčního rozpočtu.

Na začátku roku si proto rodina dala předsevzetí, že musí šetřit, aby si opět vytvořili finanční polštář. Aktuálně museli změnit zejména své chování při tankování nafty. Namísto oblíbené čerpací stanice, kde sbírali body, začali jezdit tam, kde jsou zrovna pohonné hmoty levné a nehledí na „značku“ pumpy.

I potraviny začali nakupovat podle toho, jestli jsou ve slevě nebo v akci. „A přemýšlíme, co skutečně potřebujeme. Co si budeme povídat, někdy zůstávají v ledničce potraviny, které se následně vyhazují. To se snažíme eliminovat, aby bylo plýtvání minimální,“ popisuje Stanislava.

Rodině se osvědčilo nakupovat potraviny on-line. „Vyhovuje nám to, máme díky tomu výdaje za potraviny nižší. Vždycky toho naházím do košíku strašně moc a pak to procházím a postupně to zase vyhazuji. To ve fyzickém obchodě neuděláte, nezačnete vracet zboží do regálů,“ říká Stanislava.

Tvrdí, že se ukázalo, že mírně vyšší ceny zboží v on-line obchodech vyváží právě cena projeté nafty do kamenných supermarketů. A klíčová je kontrola nad celkovou částkou.

„Teď se mi to stalo. Jak rostou ceny, tak jsem se vyšplhala s nákupem přes pět tisíc. Říkala jsem si, že tolik utratit nechci a cenu nákupu jsem stáhla. Fakt jsem šla drsně po tom, co nepotřebujeme,“ vysvětluje Stanislava. Pomáhá jí k tomu i to, že může doma při objednávání kontrolovat, co skutečně chybí a je nutné dokoupit.

Konkrétně při posledním nákupu tak šly z virtuálního košíku pryč například velikonoční dekorace a pohoštění pro návštěvy. „Místo toho něco upeču,“ dodává mladá žena.

Paní Dana, která žije sama na Berounsku, v lednu popisovala, že nemůže najít práci. Přivýdělek nutně potřebovala, s důchodem si mohla dovolit utratit za jídlo maximálně pět set korun na týden.

Za energie totiž začala platit namísto osmi tisíc korun rovnou deset tisíc. „Mám důchod necelých 17 tisíc korun. Deset tisíc za elektřinu, tisíc korun za telefon, pět set korun za internet a televizi, tisíc korun za léky a když k tomu vezmu drogerii, která také zdražila, tak mně z důchodu nezbude ani na jídlo,“ vypočítává seniorka.

Její situace se ovšem v dubnu zlepšila. Získala práci na recepci. „Mám denní i noční služby, protože jsem nespavec, tak mi víc vyhovují noční služby,“ chválí si paní Dana a dodává, že spokojenost je oboustranná. „Byli by nejraději, kdybych chodila každý den,“ dodává seniorka.

Nový zdroj peněz chce paní Dana využít zejména k tomu, aby si naspořila peníze. Reálně si tak za jídlo za týden namísto původních pěti set korun dovoluje utratit tisíc korun.

„V době covidu jsem přišla o práci a měla jsem jenom důchod, to bylo hrozné. Jsem ráda, že to mám za sebou. Počítám, že se letos dostanu i k moři na dovolenou. Držte mi palce,“ dodává seniorka, proč se snaží odkládat peníze stranou.