Článek
Olomoučtí policisté stíhají brněnskou žalobkyni z krajského státního zastupitelství Elenu Šimečkovou. Informaci Seznam Zprávám potvrdil krajský státní zástupce Jan Sladký. „Předmětem trestního stíhání je majetkový trestný čin, k jehož spáchání mělo dojít v rodinném prostředí státní zástupkyně před deseti lety, v roce 2016,“ sdělil redakci. Žalobkyně zůstává v práci.
Jak redaktoři dříve popsali, na dlouholetou státní zástupkyni podal trestní oznámení nevlastní syn Damián Šimeček. Tvrdí, že mu jako šestnáctiletému zpronevěřila 2,3 milionu korun a koupila si za ně lukrativní byt v centru Brna. V katastru se podle trestního oznámení nechala zapsat jako jediný vlastník. Peníze v Šimečkově dědictví po zesnulé matce pocházely z prodeje domu v Popůvkách na Brněnsku.
Státní zástupkyně dříve vinu odmítala a nadále trvá na tom, že si peníze nevypůjčila. „Nemám vám k tomu co říct. Je to nesmysl. Žádné peníze nikomu nedlužím. Předpokládám, že věc bude odložena,“ řekla v pátek.
Nechtěla reagovat ani na usnesení o zahájení trestního stíhání. „Je to pro mě nová informace. Tomu vůbec nerozumím,“ dodala.
Podobně hovořil i její advokát Václav Kotek. „Moje klientka nemá k dnešnímu dni žádnou vědomost o tom, že by proti ní bylo vedeno trestní stíhání. Do současné chvíle jí ani mně jako jejímu právnímu zástupci nebylo doručeno žádné usnesení o zahájení trestního stíhání ve smyslu příslušných ustanovení trestního řádu,“ reagoval v pátek.
Šimečkovi v devíti letech zemřela jeho matka. Jeho otec se později seznámil se zmíněnou žalobkyní a o něco později se přestěhovali do společné domácnosti. Tehdy 16letý mladík kývl podle svých slov otcově partnerce na půjčku více než dvou milionů korun. Za příslib, že Šimečková pro rodinu koupí rozlehlý byt.
„Přišla za mnou s tím, že by s tátou chtěli pořídit byt, který bychom jako rodina mohli využívat. Asi už se bavili s potenciálním prodejcem a spěchali na to,“ přiblížil Šimeček tehdejší situaci. „Peníze byly na mém spořicím účtu, ale nemohl jsem s nimi tehdy kvůli věku disponovat,“ zdůraznil. Na dotazy redakce nyní reagovat nechtěl.
Sedm místností a 150 metrů čtverečních
Žalobkyně Šimečková záhy po převodu peněz koupila byt v historickém činžovním domě v Jaselské ulici ve středu města. Podle mladíka má sedm obytných místností a výměru přes 150 metrů čtverečních. Tehdy stál více než šest milionů korun, nyní může být jeho cena i trojnásobná.
Trestní oznámení Šimeček podal loni v červnu. Napsal do něj, že s transakcí souhlasil mimo jiné i kvůli slíbenému hernímu počítači. „Vím, že to byl pro mě takový stimul a na převod jsem kývl. Po celou dobu jsem byl přesvědčen, že za moje peníze bude pořízen byt, který mi bude zčásti patřit. Využila toho, že jsem byl v její domácnosti a citově na ní závislý. (…) Na koupi použila moje prostředky. Ve skutečnosti však byt koupila pouze na své jméno,“ sdělil.
Seznam Zprávy měly možnost nahlédnout do výpisů z účtů, trestního oznámení i výpisu z katastru nemovitostí. Dokumenty potvrzují, že k transakci skutečně došlo.
Přestože byl mladík nezletilý, jeho rodiče nepožádali soud, aby převod 2,3 miliony korun odsouhlasil. A to je klíčový okamžik. Experti, s nimiž Seznam Zprávy případ konzultovaly, zdůraznili, že bez „přivolení opatrovnického soudu“ nelze nakládat s tak vysokou částkou ve vlastnictví nezletilého.
„Převod částky 2,3 milionu korun (dědictví po matce) na účet nevlastní matky za účelem koupě bytu pro rodinu je bezpochyby považován za právní jednání významné z hlediska jmění dítěte, ať už by se jednalo o dar, půjčku, nebo investici. K takovému kroku by proto byl vyžadován souhlas opatrovnického soudu,“ vysvětlila loni realitní advokátka Ilona Černochová.
Podle ní si 16letý hoch může - s nadsázkou řečeno - sám koupit lístek na vlak nebo svačinu, ale „převod či darování 2,3 milionu korun je však zcela zjevně úkon, který nepřiměřeně přesahuje jeho rozumovou a volní vyspělost“, doplnila s odkazem na schopnost ovládat své jednání vlastní vůlí, což je důležitá součást osobní a právní svéprávnosti.
Šimeček ještě doplnil, že nevlastní matka později začala tvrdit, že si peníze jen vypůjčila a vrátí mu je. Jak plyne z výpisu účtu, který má redakce k dispozici, 15. července 2022 mu skutečně poslala 400 tisíc korun. „Řekla mi, že dostanu zpátky i zbytek, jen je to velká částka,“ dodává. K tomu už podle něj nedošlo.
„Takže nyní to zřejmě mezi sebou mají tak, že se ta paní bezdůvodně obohatila na úkor nevlastního syna,“ sdělil už dříve přední český odborník na občanské právo Petr Bezouška.
Případ řeší olomoučtí kriminalisté. „Mohu potvrdit, že se jím zabýváme. Ale s ohledem na probíhající prověřování nebudeme poskytovat bližší informace,“ uvedla krajská policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Redakce také loni popsala, jak trestní oznámení kolovalo mezi státními zastupitelstvími. U aktérů totiž panovaly obavy, že by se brněnští detektivové při vyšetřování žalobkyně mohli ocitnout ve střetu zájmů. V Brně s ní roky spolupracují na případech.
Podle Sladkého však obvinění s prací žalobkyně bezprostředně nesouvisí. „Nejde o žádnou trestnou činnost, která by měla přímou souvislost s výkonem funkce státní zástupkyně,“ doplnil.
Také dodal, že krajské státní zastupitelství dosud nedisponuje informací, jestli usnesení o zahájení trestního stíhání nabylo právní moci, respektive zda již vůbec bylo státní zástupkyni doručeno a jestli byl proti němu podán opravný prostředek.
Zdůraznil, že je na obviněného státního zástupce nutné pohlížet jako na osobu nevinnou až do okamžiku pravomocného odsuzujícího rozsudku. V takovém případě funkce automaticky zaniká.
Šimečková podle Sladkého zároveň dál pracuje. Podle zákona o státním zastupitelství může ministr spravedlnosti dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce, který je trestně stíhaný. „A to do pravomocného skončení trestního stíhání. Krajské státní zastupitelství v Brně žádné takové rozhodnutí ministra spravedlnosti neobdrželo,“ doplnil krajský státní zástupce.
