Článek
Růst průměrné teploty, vlny veder, říční povodně, požární počasí a přívalové srážky. To je pět klimatických extrémů, které podle predikcí čekají Česko už v polovině tohoto století.
Vyplývají z aktuálních závěrů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), které ve čtvrtek představil jeho český zástupce klimatolog Radim Tolasz.
„Klimatický systém má podle našich modelů setrvačnost zhruba 20 až 30 let, to znamená, že na následujících 30 už máme zaděláno tím, jaké emise jsme vypustili a jak jsme se o krajinu nestarali v předcházejících letech,“ nechal se slyšet.
Tuzemská krajina podle něj není na mnoho blížících se změn připravena. „Můžeme se podívat do Rakouska a trochu krajinu rozčlenit. Ale o tom se mluví a nic se neděje. Do Rakouska se díváme už 30 let,“ podotýká v první části rozhovoru pro Seznam Zprávy.
V něm například přibližuje to, že sucho v budoucnu možná narazí na své vlastní hranice, i to, co by se mělo v české krajině změnit.
Na tiskové konferenci jste představil pět klimatických extrémů, které čekají Česko do roku 2050 – růst průměrné teploty, vlny veder, říční povodně, požární počasí a přívalové srážky. Když zůstaneme u prvního z nich, jak je na tom Česko oproti jiným částem světa?
Otepluje se zhruba dvojnásobně rychleji. To je dáno tím, že se samotná severní polokoule otepluje rychleji než zbytek planety, protože má větší množství pevniny. A konkrétně Česko je uprostřed kontinentu, vzdálené od oceánu. To také přispívá k rychlejšímu oteplování. Takže když je globální růst teploty nyní 1,1 stupně Celsia, v České republice jsme zhruba na dvou stupních.
Klimatolog Radim Tolasz, který zastupuje Česko v IPCC.
Samotná průměrná teplota ale není problém. Je nám vlastně úplně jedno, jestli máme průměrnou roční teplotu v České republice 8,5, nebo devět stupňů Celsia – snad s výjimkou většího výpadu vody, který s tím souvisí. S vyšší průměrnou teplotou jde ale ruku v ruce ta extrémní.
Myslíte vlny veder?
Vyšší průměrná teplota znamená větší, častější a silnější extrémy. Neznamená to, že když naměříme v Česku teplotní extrém například 40 stupňů, že každý další rok naměříme víc, to ne. Ale jde o velmi vysoké teploty pod tímto extrémem.
Ještě před 20 lety jsme za horkou vlnu považovali teploty nad 30 stupňů Celsia. Dneska už se bavíme o 34 stupních. A období s takto vysokou teplotou jsou podstatně častější, než byla ještě před 20 lety období s 30stupňovou teplotou. V tom je ten problém, který souvisí s průměrnou teplotou.
Jak je na rostoucí teploty Česko připravené?
Není. Když je pár dní za sebou těch 30 nebo 35 stupňů Celsia, jsou města rozpálená a lidé se v podstatě nemají kam schovat – klimatizace nejsou vždycky a všude, pomůžou jenom někomu, někteří lidé ji třeba nesnáší.
Spíš je lepší se zabývat takzvanou modro-zelenou infrastrukturou – mít ve městech zeleň, budovat různá jezírka, zadržovat vodu, instalovat rozprašovače vody. To všechno v horkých dnech pomůže a podle mě to není v Česku tak rozšířené, jak by mohlo. Nejsou to drahá opatření, jenom je potřeba, aby samosprávy uvažovaly jinak.
Dalším z budoucích středoevropských klimatických extrémů jsou podle IPCC říční povodně. Proč by mělo povodní přibývat?
U těch říčních povodní to není úplně jasné. Konkrétně ve střední Evropě se očekává, že by jejich četnost mohla narůstat. Úhrn srážek bude stejný, ale krajina bude vysušená, takže i nebezpečí povodní se bude zvyšovat. Ale v jiných částech Evropy je dokonce pokles. Třeba v jižní Evropě by měly srážky klesat. A v severní Evropě je to zase dáno tím, že tam přece jen není vzestup teploty tak výrazný, jako je například právě na jihu. Ta krajina je tam také lépe adaptovaná.
Na vině tedy budou přívalové srážky?
Přívalové srážky jsou víceméně doprovodným jevem toho, že je vyšší teplota. V okamžiku, kdy je vyšší teplota, je v atmosféře více energie a lépe se daří kondenzačním procesům. V okamžiku, kdy fyzikálně nastanou podmínky pro kondenzaci, nezačne normálně několik dní pršet, ale všechno se rychle vyprší v bouřce. Takže přívalové srážky budou častější, ale v součtu vody napadne zhruba stejně.
A je Česko na přívalové srážky připravené dostatečně?
Na přívalové srážky se obecně připravuje velice těžce. Z hlediska městských aglomerací je to problém kanalizací a toho, jestli jsou dostatečně dimenzované na přívalové srážky, které očekáváme v následujících desetiletích. Podle mě ne. Příkladem je nedávná rekonstrukce nádraží Praha-Vršovice. Během následujících měsíců po rekonstrukci byly několikrát zaplavené podchody, protože kanalizace prostě nestíhala. A to byla nově udělaná.
Pokud jde o venkovské lokality, vesnice a malá města, tak tam je problém, že jejich okolí je zpravidla zemědělsky využíváno a v okamžiku, kdy je půda ve špatném stavu, snadno podléhá vodní erozi. Když pak přijdou přívalové srážky, tak smývají půdu do obcí. Proto jsou potřeba změny v zemědělství. Ty širé rodné lány, které my pořád máme, tomu vůbec nepomáhají.
Jak by měla tedy vypadat krajina, která je na klima v roce 2050 připravená?
Můžeme se podívat do toho Rakouska a trochu krajinu rozčlenit. Ale o tom se mluví a nic se neděje. Do Rakouska se díváme už 30 let.
Poslední z očekávaných klimatických extrémů je nárůst požárního počasí. Jaké to má příčiny?
Opět – když bude více energie v atmosféře, bude to znamenat i rychlejší proudění vzduchu, tedy silnější vítr. Ten je nepříznivým faktorem z hlediska požárního počasí a podporuje hoření. A také to souvisí se suchem, které se dostane na nějakou úroveň, kdy se krajina třeba nebude dále vysušovat, protože nebude mít z čeho, ale bude snadno podléhat požáru.
Pravdou je, že světové statistiky tvrdí, že 87 procent přírodních požárů založí člověk. Neopatrností nebo když něco záměrně vypaluje. A pak z toho vzniká ten přírodní požár. Takže samotný vznik požáru úplně nesouvisí se změnou klimatu. Samotný vznik je pořád ještě v rukou člověka. Souvisí s tím ale to, že požár se potom snadněji šíří.
Ve výčtu od IPCC ale není uvedeno, že by se mělo zhoršovat také sucho. To je dnes nicméně zásadním projevem klimatické změny v Česku.
Ano, sucho pozorujeme. Přehled IPCC spíš udává, jakým způsobem se budou dané jevy prohlubovat. Jestli se sucho bude, nebo nebude prohlubovat, na tom zatím není shoda v jednotlivých modelech. Část klimatologů a část modelů tvrdí, že problém bude větší, protože bude větší výpar. Jiné modely říkají, že srážek v krajině bude chybět tolik, že už nebude z čeho vypařovat, a sucho se proto nebude dále prohlubovat.
Mluvili jsme zatím hlavně o extrémních projevech klimatické změny v Česku. Sledujete ale i nějaké méně závažné, přesto podstatné změny?
Pozorujeme přesun srážkových úhrnů ze zimy do léta. A navíc pozorujeme, celkem logicky, že v zimě jsou srážky z menšího procenta sněhové a z většího procenta dešťové. To, že se srážky přesouvají do léta, neznamená, že bychom netrpěli suchem, ale naopak dochází k jejich krátkodobé koncentraci. Větší množství vody se vyprší v krátkých časových intervalech, což souvisí s tím, že je teplejší atmosféra.
V úhrnu tedy máme srážek pořád stejně, ale chybí nám zimní srážky a letní odtékají a vyprší rychleji. Můžeme mít v budoucnu problém se zásobováním pitnou vodou, protože naše přehrady spoléhají na to, že se naplní během zimy ze sněhové pokrývky. A to bude v dalších letech pořád větší problém.
