Hlavní obsah

Rozvedení rodiče berou víc, výživné ale tolik neroste, ukazují data

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Za posledních deset let vzrostlo průměrné výživné o více jak 1200 korun. Průměrná mzda vzrostla o téměř 19 tisíc korun.

Článek

Více než deset let pobírá samoživitelka Kateřina žijící v Praze na bezmála 14letého syna výživné dva tisíce korun. V přepočtu na dnešní ceny by si představovala finanční podporu od druhého rodiče spíše kolem šesti tisíc korun.

„Tisíc korun dáte jen za obědy, je to šílené,“ poznamenala Kateřina pro Seznam Zprávy.

Detailní data ohledně výživného, které od Ministerstva spravedlnosti redakce získala, skutečně dokládají, že průměrná částka výživného nedrží krok s příjmy rodičů, kteří jsou povinní výživné hradit.

Dokládá to zejména klesající ukazatel podílu průměrného výživného na průměrný příjem rodiče platícího výživné.

Zatímco v roce 2014 to bylo 13,51 procenta, tak v loňském roce už jen 11,57 procenta. Pokles o bezmála dva procentní body. A to přesto, že průměrné výživné vzrostlo z částky 2613,5 koruny v roce 2014 o více jak 1200 korun na 3841,8 koruny.

Pokud by se v roce 2023 držel podíl z roku 2014, tak by průměrná částka výživného představovala 4486 korun, tedy o 644 korun více.

Tempo růstu výživného v posledních deseti letech se nedrží ani s růstem průměrné mzdy, ani mediánové mzdy, kterou pracovníci nejčastěji pobírají.

Průměrná mzda vzrostla mezi posledním čtvrtletím roku 2014 a rokem 2023 o 69 procent z 27 200 korun na 46 tisíc korun. Medián mzdy rostl dokonce o více jak 73 procent za stejné období a průměrné výživné rostlo o 47 procent.

Průměrná cena obědů ve školách se v roce 2016 pohybovala na úrovni 23,7 koruny, loni pak stály v průměru 35 korun. Jde o data projektu Obědy pro děti od neziskové organizace Women for women. Cena školních obědů tedy v tomto období rostla o bezmála 48 procent, zatímco výživné rostlo v průměru o 37 procent.

Už na podzim loňského roku Seznam Zprávy popisovaly, že se zvažuje zavedení automatické valorizace výživného. „Je třeba vzít v potaz i vývoj ekonomiky. Pokládáme si otázku, zda se má opravdu pokaždé chodit k soudu, anebo to necháme na dohodě rodičů. Ta ale ne vždy funguje,“ uvedla poslankyně ODS Eva Decroix k nutnosti zaměřit se i na nastavení spravedlivého mechanismu automatického růstu výživného.

Podívejte se, jak se vyvíjí průměrné částky výživného u jednotlivých soudů:

Reklama

Související témata:
Women for Women – Obědy pro děti

Doporučované