Článek
Dobrovolné očkování proti klíšťové encefalitidě je padesátníkům a starším hrazeno zdravotní pojišťovnou, a to včetně přeočkování. V létě se objevují klíšťové encefalitidy vyšší stovky, i přesto je podle dat Ministerstva zdravotnictví dnes proočkovaná pouze zhruba třetina.
Dnes se proti klíšťové encefalitidě očkuje už po celý rok, ne ve výhradně chladných měsících, jak to mohlo být dříve. I tak je ale zima ideálním obdobím. Základní očkování totiž tvoří tři dávky. Po první následuje další dávka za 1-3 měsíce a třetí pak za 5 měsíců až jeden rok.
Čísla proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě jsou podle Ministerstva zdravotnictví a vedoucího Oddělení infekčních nemocí SZÚ Jana Kynčla nízká podobně jako u chřipky. I přestože nejrizikovější skupina má očkování hrazené ze zdravotního pojištění, alespoň jednu dávku vakcíny má jen třetina.
Pro porovnání se například v Rakousku proočkovanost pohybuje mezi 80 a 90 %. „Když srovnáme Rakousko a Českou republiku, tak riziko přisátí klíštětem je téměř identické,“ říká epidemiolog Roman Prymula. Díky vysoké proočkovanosti je ale v sousední zemi klíšťová encefalitida relativně vzácným onemocněním a oproti Česku zaznamenají pár desítek případů ročně.
Roli v nákaze klíšťovou encefalitidou hraje věk nemocného. U dětí bývá průběh většinou lehčí, u dospělých může dojít i k zánětu mozku. Nejtěžším průběhům většinou čelí pacienti starší.
Odborníci doporučují přeočkování po třech letech, další pak zhruba po pěti. U starších lidí je interval kratší, šedesátníci by tak na přeočkování měli docházet každé tři roky. „Riziko nákazy je u starších lidí výrazně větší. Právě třeba i proto, že často chodí do lesa, na houby a na procházky, a jsou tak v největší expozici klíšťatům,“ říká Prymula.
Kdy se nechat „proti klíšťatům“ naočkovat?
Vzhledem k tomu, že chladné měsíce nejsou obdobím s výskytem klíšťat, je očkování výhodnější. „Ideální je, pokud má člověk dvě dávky vakcíny v sobě, eventuálně přeočkování, předtím, než začne sezóna klíšťat,“ říká přednosta kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.
Člověk je proti onemocnění chráněný zhruba po 14 dnech od druhé vakcinace. „Pokud se budeme očkovat v letních měsících, tak se nám stane, že ještě určitou dobu chráněni nebudeme. A to nás může hendikepovat. V té době se může přisát klíště a můžeme se nakazit,“ říká Prymula. Dodává ale, že oproti minulosti se dnes dá opravdu očkovat celoročně.
Proočkovanost je v současnosti ani ne třetinová, Česko bylo ale podle Prymuly dlouho i na nižších číslech, okolo 16 %.
„V naší malé zemi se proočkovanost docela liší i geograficky. Například v jižních Čechách je tradičně větší než v jiných oblastech,“ komentuje měnící se data proočkovanosti Husa.
Na vině je i přístup lidí k onemocnění. „Někteří tvrdí, že se do lesa dostávají naprosto sporadicky anebo že chodí po cestách a tam se nenakazí,“ říká Prymula a dodává, že tohle přemýšlení je mylné. Stejně tak lidé neopouštějící město mají pocit, že se nakazit nemohou. Klíšťata se ale dnes nacházejí i v městských parcích.
Panují i předsudky, že potenciální průběh onemocnění nebude tak těžký a že šance, že se nakazí, není příliš velká. „V létě pak ti, co s onemocněním leží, litují, že vakcinaci neabsolvovali. Průběh je totiž velice nepříjemný a člověka vyřadí z normálního života i na několik měsíců,“ říká Husa.
Závažnost tohoto onemocnění není podle odborníků radno podceňovat. „Nemáme žádnou kauzální léčbu. Když se člověk nakazí, může samozřejmě i umřít nebo si nést celoživotní následky,“ říká Prymula o onemocnění, jehož jediná prevence je očkování.
Klíšťovou encefalitidu přenáší pouze klíště, člověk se ale může nakazit i pitím nepasterizovaného mléka od zvířat, na které přeneslo klíště virus. Není to sice tak časté jako nákaza z přisátého klíštěte, ale i takové případy Česká republika každoročně eviduje.
Klíšťová encefalitida
Jaké jsou příznaky klíšťové encefalitidy
Klíšťová encefalitida má obvykle dvoufázový průběh. Po zhruba jednom až dvou týdnech od nákazy se objevují příznaky připomínající chřipku, jako je zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a kloubů. Ty po několika dnech ustoupí a pacient se může cítit zcela v pořádku někdy i několik týdnů.
Následně ale přichází druhá závažnější fáze onemocnění, provázená vysokou horečkou a postižením centrálního nervového systému. Typické jsou bolesti hlavy, třes, poruchy soustředění a psychické výkonosti, v některých případech i ochrnutí nervů v oblasti ramen. U nejtěžších případů může dojít i k poruše vědomí až kómatu a selhání základních životních funkcí.
Jak probíhá léčba
Léčba je pouze symptomatická. Lékaři mohou zmírňovat projevy onemocnění, jako je otok mozku či bolesti v případě obrn pomáhat rehabilitací. U těžkých průběhů je nutná intenzivní péče potřebná pro zachování základních životních funkcí.
Zdroj: FN Brno
Proočkovanost v Česku
Očkování zabraňuje úmrtí na nemoci, jako jsou tetanus, černý kašel, záškrt, chřipka nebo spalničky, a každý rok tak zachrání miliony životů. Stojí i za úspěšným vymýcením pravých neštovic a výrazným omezením výskytu dětské obrny.
Úspěch očkování paradoxně vede k jeho podceňování. S nemocemi, které byly dříve běžné, se dnes Češi díky očkovacímu kalendáři a vysoké proočkovanosti setkají zřídka. Podle Ministerstva zdravotnictví to vede ale k mylné představě, že není třeba se očkovat.
U některých typů očkování se tak v posledních letech objevuje mírný pokles. Právě u dobrovolných vakcín, jako je chřipka, černý kašel nebo právě klíšťová encefalitida, v Česku zůstává podle odborníků prostor pro zvýšení proočkovanosti.
