Článek
Aby mohla média kvalitně informovat veřejnost, potřebují být schopná odolávat tlaku politických a finančních skupin. S tímto výrokem v aktuálním průzkumu agentury Median souhlasí 80 % respondentů. Konkrétně 47 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano“ a 33 % „spíše ano“. Naopak proti se staví pouze 10 % lidí. Zbylých 11 % respondentů zvolilo odpověď „nevím“.
Průzkum reaguje na vrcholící debatu o změně financování Českého rozhlasu a České televize. „Chtěli jsme sejmout takový ten bezprostřední dojem hned, když je to téma nejvíc vygradované,“ vysvětluje důvod průzkumu Přemysl Čech z Medianu. Podle něj je 11% zastoupení kategorie „nevím“ u podobného tématu překvapivě malé. „Znamená to, že lidé na tento problém mají poměrně vyhraněný názor,“ dodává.
Průzkum ukázal, že přesvědčení o nutnosti nezávislosti médií klesá s rostoucím věkem. Zatímco u dospělých do 30 let s výrokem souhlasí téměř devět z deseti lidí (89 %), u generace šedesátníků a starších je to o patnáct procent méně (74 %). Právě mezi seniory se zároveň objevuje i nejvyšší podíl nesouhlasných odpovědí – celkem 14,4 %, což je více než trojnásobek oproti nejmladší věkové skupině (4,1 %).
Podobně významnou roli hraje podle průzkumu i dosažené vzdělání. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty na otázku kladně odpovědělo 91 % lidí, zatímco u středoškoláků bez maturity vyjádřilo souhlas s nutností médií odolávat tlakům jen 71 % dotázaných.
Velmi silná shoda panuje mezi nejmladší generací, zejména mezi studenty a žáky. V této skupině dosahuje shoda na nutnosti nezávislosti médií více než 90 %.
Rozdíly u vládních voličů
Nejvýraznější rozdíly v pohledu na svobodu a nezávislost médií se projevují na základě volebních preferencí. Voliči hnutí STAN jsou o potřebě nezávislosti novinářů přesvědčeni téměř stoprocentně (97 %). Naopak z voličů hnutí SPD s výrokem souhlasí jen 62 % respondentů.
Podrobnější data zároveň ukazují, že požadavek na nezávislost médií není jednoduše rozdělený podle aktuálního vládního a opozičního tábora. Vysokou podporu (kolem 90 %) vykazují voliči napříč politickým spektrem. Například u Motoristé sobě přesahuje 91 %, u Přísahy je rovněž nad 90 % a u Pirátů dosahuje téměř 93 %. U voličů ANO činí podpora 70 %, což je sice méně než celostátní průměr, ale stále více než u voličů SPD (62 %).
Rozdíl mezi respondenty panuje i na základě volby v posledních prezidentských volbách. Mezi lidmi, kteří v lednu 2023 volili Petra Pavla, panuje devadesátiprocentní shoda na důležitosti nezávislých médií. U voličů Andreje Babiše je to však jen 66 %, tedy zhruba dvě třetiny.
„Společnost je rozříznutá zhruba na dvě poloviny. Příznivci Andreje Babiše nebo SPD jsou především starší lidé s nižším vzděláním a to se nám projevuje u všech témat, která dotazujeme,“ interpretuje rozdíly Čech.
Zajímavé je také propojení s debatou o financování veřejnoprávních médií. V průzkumu se vedle otázky na nezávislost objevilo i tvrzení: „Lidé by neměli platit poplatky za veřejnoprávní média, pokud je nesledují.“ Mezi lidmi, kteří si myslí, že by neměli platit poplatky, pokud média nesledují, přesto 77 % souhlasí s tím, že média musí být nezávislá na politicích. U těch, kteří placení poplatků podporují i bez ohledu na sledování, je tento podíl ještě vyšší, a to 88 %.
Bleskový průzkum „Nezávislost médií“ realizovala společnost MEDIAN mezi 13. a 17. dubnem 2026. Zúčastnilo se ho 1000 respondentů ve věku 18 a více let. Data byla sbírána kombinací telefonického a online dotazování na reprezentativním vzorku populace ČR.
