Hlavní obsah

Žáci na základní škole v Česku se vzájemně škrtili. Plnili výzvu na TikToku

Foto: Unsplash - Kon Karampelas

Na sociální síti TikTok kolují nebezpečné výzvy. Některé se objevily i v České republice. Ilustrační foto.

Reklama

Žáci na základní škole se vzájemně škrtili téměř do bezvědomí a u toho se natáčeli. Chtěli splnit nebezpečnou výzvu, která se šíří na sociální síti TikTok.

Článek

Škrcení kamarádů, případně sebe samého až do bezvědomí, a to jako důkaz odvahy. K tomu nabádá uživatele sociálních sítí takzvaná blackout challenge, která koluje především na stále populárnější sociální síti TikTok.

Doposud se podobné případy objevovaly jen v zahraničí, nedávno se ale trend rozhodli vyzkoušet žáci deváté třídy Základní školy v Týništi nad Orlicí. Záznam, na kterém se o přestávce škrtí, chtěli umístit na sociální sítě. Na případ upozornil redaktor České televize Vlastimil Weiner.

Lidé ve videích k výzvě tvrdí, že z bezvědomí se jde rychle probrat, například před dvěma lety ale při pokusu o splnění blackout challenge zemřela v Itálii desetiletá dívka.

„Rizikové výzvy jsou poměrně běžné, v minulosti byly spojeny především se sociální sítí YouTube, v současnosti však dominují tiktoku. Dopad některých může být pozitivní, existuje však celá řada výzev, které jsou pro děti vysoce nebezpečné,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy vedoucí projektu E-bezpečí Kamil Kopecký z Univerzity Palackého.

Nejohroženější jsou právě děti na základních školách. „Pokud se podíváme na kazuistiky vážných případů dětských úrazů či úmrtí souvisejících s napodobením některé z nebezpečných výzev, zjistíme, že velká část obětí byla ve věku od 10 do 13 let,“ říká Kopecký.

Děti neznají hranice

Podle Mariana Janka, ředitele zmíněné školy v Týništi nad Orlicí, je důležité klást důraz především na prevenci. A žáky učit, aby na podobné případy včas upozorňovali.

„Neustále jim vysvětlujeme, že to není žádné donášení, ale že jde o trvalé následky, ne-li lidský život. A že se musíme všichni spojit proti nebezpečnosti tohoto příšerného fenoménu,“ zdůrazňuje.

Vedení školy na nedávný případ zareagovalo svoláním několika schůzek s rodiči, žáky a odborníky z řad psychologů i policie. Ve všech třídách druhého stupně zorganizovali také třídnické hodiny a besedy, kde se děti budou bavit o nebezpečí v kyberprostoru.

Jaký bude postih chlapce, který svého spolužáka škrtil, ještě není jasné. „Musíte mít důkazy, ty se shání velice obtížně. Měli jsme tady už dřív případy šikany a někteří rodiče naprosto nekriticky bojovali za své děti,“ vysvětluje Janko.

„Rodiče často nemají ani potuchu o tom, co děti na internetu dělají. A mládež zase neví, kde jsou meze. My je osvětou musíme přesvědčit, že překročili pomyslnou hranici zdravého lidského uvažování a jednání,“ dodává.

Dospělí by podle Kopeckého z E-bezpečí měli být k dětem pozornější. A všímat si detailů, které mohou napovědět, že se do některých výzev zapojily. Varovnými příznaky může být otlačenina na krku, drobné tečky pod očima, dezorientace nebo krví podlité oči.

„Pak by měli adekvátně na situaci reagovat a poskytnout dětem informace o tom, jak nebezpečné toto chování je a jaké následky může způsobit,“ radí Kopecký.

„Komunikace rodiče, učitele či vychovatele s dítětem o problematice rizikových výzev v prostředí internetu musí probíhat citlivě, aby informování o rizikových výzvách nevedlo k případné nápodobě,“ podotýká.

Policie případ neřeší

Vedení školy v Týništi nad Orlicí kvůli případu kontaktovalo policii. Na místním oddělení jim ale bylo řečeno, že pokud se oběť nebránila a ke škrcení dala souhlas, nemohou s případem nic dělat.

Nad takovým přístupem se ředitel školy Janko pozastavuje. „Šokovalo mě, že se musí něco stát, aby se tím začali zabývat. Postupují podle zákonů, ale řekli nám, že případ nemohou ani zaprotokolovat. Kdyby se nedej bože něco stalo, bylo by už pozdě. A navíc - kde by bylo napsané, že jsme to řešili? Vypadalo by to, že jsme na policii nikdy nebyli,“ říká.

„Jsou to děti, nejsou zletilé ani trestně odpovědné. To, že s takovým jednáním vysloví souhlas, prostě nestačí. Této nebezpečné aktivitě musíme zabránit,“ dodává.

„K případu jsme si zjistili dostatečné množství informací, které jsme následně zanalyzovali a vyhodnotili s tím, že jsme zde bezodkladně posílili preventivní činnost a osvětu zaměřenou tímto směrem,“ přibližuje vedoucí oddělení tisku a prevence policie Královéhradeckého kraje Magdaléna Vlčková.

„Naším cílem bylo děti seznámit zejména s tím, jaká rizika může podobné konání s sebou nést a jak křehká je hranice mezi hrou a případným protiprávním jednáním.“

Podobný případ se stal v regionu už loni, policie věc řešila rovněž posílením prevence. Podle Vlčkové by se plnění podobných výzev mohlo týkat vícero škol.

Mluvčí Policejního prezidia Jakub Vinčálek Seznam Zprávám řekl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by výzva zasáhla nějakou skupinu dětí masivně. „V minulosti jsme řešili modrou velrybu. Od té doby si nepamatuji, že by se celospolečensky řešila nějaká obdobná výzva. Setkáváme se spíš s jednotlivými projevy.“

Výzva modrá velryba vznikla původně jako hoax, který tvrdil, že děti se navzájem hecují sérií stupňujících se nebezpečných úkolů, jejímž posledním stupněm je výzva k sebevraždě. Panika okolo hoaxu udělala falešnou výzvu virální a ta se pak stala skutečnou.

„Snažíme se šířit osvětu o tom, co je nebezpečné a protiprávní, jakým způsobem se chovat, abychom nebyli nebezpeční sobě nebo ostatním. Těch aktivit je celá řada. V prevenci se valná většina aktivit týká bezpečného pohybu v on-line prostředí,“ doplňuje Vinčálek.

Výzvy zná většina dětí

Jak vyplývá z výzkumného šetření Pavly Střílkové z Centra PRVoK Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z roku 2020, o různých typech internetových výzev slyšelo 86 procent českých dětí. 17 procent se pak do jejich plnění zapojilo.

Ve většině případů zkoušely tuzemské děti spíše neškodné výzvy. Z těch rizikovějších uváděly například takzvanou Cinnamon Challenge, kdy se lidé snaží polknout nebo vdechnout lžíci mleté skořice. To může způsobovat dávení i řadu dýchacích potíží, které se mnohdy projeví až později.

V průzkumu také 9,4 procenta dětí odpovědělo, že vyzkoušelo Salt and Ice Challenge. Ta spočívá v posypání kůže solí a následném přiložení kostky ledu. Výsledkem je silně bolestivá reakce, která na kůži způsobuje popáleniny, puchýře, omrzliny a jizvy.

Jako důvod plnění výzev děti nejčastěji uváděly snahu zviditelnit se, tedy nahrát video z plnění výzvy a získat pozornost publika, být „in“, potlačit nudu nebo napodobit své přátele a vzory.

Nebezpečné výzvy na sociálních sítích

Eyeballing Challenge Výzva nabádala k tomu, nalít si alkohol do očí, protože alkohol prostupující cévami se prý lépe vstřebává do krve a rychleji navozuje opilost. Podle expertů jsou ale cévy v oku příliš malé, aby přes ně bylo možné větší množství alkoholu vstřebat. Zato hrozí vysoké riziko popálení rohovky a dalších zdravotních problémů, včetně oslepnutí.

Duct Tape Challenge Výzva vypadala jednoduše – nechat si tělo pevně oblepit lepicí páskou a pak se z ní pokusit vyprostit. Řada dětí a mladistvých ale utrpěla zranění, když při souboji s páskou spadla a nemohla se chránit rukama. Skylar Fish (14 let, USA, 2016) si při pokusu výzvu pokořit poranil hlavu o rám okna a byl hospitalizován. Utrpěl mozkové aneurysma, operace si vyžádala 48 stehů a zároveň si vážně poškodil levé oko, na které už pravděpodobně nebude vidět.

Cinnamon Challenge Velmi populární byla výzva k polknutí nebo vdechnutí lžíce mleté skořice. Internet je plný videí lidí, kteří se dáví a dusí s nosem a pusou plnou skořice. Koření v plicích navíc může způsobit řadu dýchacích potíží i později.

Choking Challenge Výzva známá taky pod názvy Choking Game, Purple Dragon, Space Monkey, Blackout Game nebo Choking Challenge spočívá v tom, že se necháte škrtit, dokud neomdlíte. V mírnější verzi téhle výzvy se jen páskem nebo provazem na chvíli zastaví proudění krve do mozku, abyste si pak mohli užít příjemný pocit, když se krev do mozku zase vrátí. Ve skutečnosti ale dochází k poškození mozkových buněk. Každý rok zemře v USA v rámci Choking Challenge přibližně sto dětí.

Salt and Ice Challenge Tahle výzva využívá jednoduché chemie – část těla si posypete solí a pak na ni přiložíte kostku ledu. Výsledkem je silně bolestivá reakce, která na kůži způsobuje popáleniny, puchýře, omrzliny a jizvy. Výzva je velmi nebezpečná a nechává po sobě doživotní stopy.

Snorting Challenge Noční můra rodičů a doktorů je výzva, která lidi nabádá, aby vtahovali nosní dírkou různé předměty, které potom vytáhnou skrz ústa ven. Tradičně takhle tělem kolují kondomy. Kromě rizika uváznutí předmětu v nose s sebou výzva nese i možnost poškození dutin.

Tide Pod Challenge Princip výzvy je jednoduchý – vzít gelovou kapsli na praní, rozžvýkat ji, spolknout, natočit se při tom a pak video sdílet. Ačkoli kapsle často vypadají jako barevné bonbóny, obsahují celou řadu toxických chemikálií. Ty vyvolávají zvracení, dušení a průjmy, mohou popálit sliznice, poškodit plíce a trávicí systém. Ve vzácných případech dokonce může dojít k úmrtí. Jen za první dva týdny roku 2018 bylo v USA nahlášeno 39 případů otravy po záměrném požití kapslí a ve všech případech šlo o teenagery od 13 do 19 let.

Zdroj: O2 Chytrá škola, infolist Challenges na internetu

Reklama

Doporučované