Hlavní obsah

Přes sto tisíc firem nepřiznalo skutečné majitele. Česko zákon nevymáhá

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Soudy nemají kapacitu k tomu, aby samy aktivně řešily firmy, které neuveřejňují povinné údaje. (Ilustrační snímek).

Reklama

17. 4. 10:42

Evidence skutečných majitelů a povinné zveřejňování účetních závěrek. Dvě zákonem dané povinnosti, za které teoreticky hrozí vysoké pokuty. Prakticky je ale soudy a další úřady řeší jen v případě, že na firmy někdo upozorní.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než sto tisíc firem chybí v evidenci skutečných majitelů, v údajích o tom, kdo je vlastní. Doba hájení, kterou měly obchodní korporace do konce roku, už přitom skončila.

Jednou z nich je třeba pražský fotbalový klub Sparta. Průběžně třetí celek tabulky nejvyšší fotbalové soutěže před více než čtrnácti dny i oficiálně oznámil změnu. Jedním z vlastníků se stal i podnikatel Daniel Křetínský, který ale v evidenci stále chybí. Stále jsou tam uvedeni Ivan Jakabovič, Patrik Tkáč a trenér Gabriel Baran.

„Právníci společností AC Sparta Praha fotbal, a. s., a 1890s holdings shromažďují podklady a připravují zápisy do evidence skutečných majitelů, příslušný notářský zápis bude vyhotoven a odeslán zřejmě v tomto týdnu,“ odpověděl Seznam Zprávám mluvčí Energetického a průmyslového holdingu, který Křetínský vlastní.

Kapacity nejsou

Pokud by firma slib nedodržela a údaje do registru nedodala, hrozí jí teoreticky pokuta až půl milionu korun a v nejzazším případě i likvidace.

Z vyjádření ministerstva spravedlnosti ale vyplývá, že jen málokdy k takovým krokům dojde.

„Z kapacitních důvodů každopádně aktuálně není možné, aby soudy iniciovaly doplnění evidence skutečných majitelů v tisících případů,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí resortu Vladimír Řepka s tím, že v budoucnu by tento proces měl být „částečně automatizovaný“. Nelze ale podle něj garantovat, že se to stane „v dohledné době“.

Rejstříkové soudy, tedy ty krajské, a pražský městský soud připouští, že aktivně samy takové hříšníky nehledají. Pokud ale obdrží informace o nesrovnalostech v registru, konají. Vyzvou firmu, aby je doplnila, a pokud se tak nestane, zahájí s ní přestupkové řízení, které vyřizují obce.

Všech sedm soudů se ale shodlo, že údaje o tom, kolik takových firem je, prostě není možné zjistit. „Odpovědi (…) bohužel není možné v informačním systému soudu dohledat, neboť požadované informace nejsou evidovány buď z důvodu, že to systém na základě technických parametrů neumožňuje, nebo to zákon soudu neukládá,“ napsala například redakci mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.

Zákon porušuje přes 100 tisíc firem?

Z dat, která zpracovala česká kancelář mezinárodní protikorupční nevládní organizace Transparency International, vyplývá, že majitele do evidence nevložilo 108,4 tisíce firem. To je zhruba 84 procent, protože z celkového počtu 783 tisíc společností musí tyto údaje zadávat 691,4 tisíce.

Nejvíce plní povinnost nadace. Z 585 z nich majitele v databázi neuvedlo jenom jedenáct. Na druhém místě jsou nadační fondy a na třetím ústavy. Naopak nejmenší podíl uvedených majitelů analýza odhalila u veřejných obchodních společností, kdy povinnost splnilo jen 12 % z nich.

Pro podrobné rozdělení (ne)plnění povinnosti subjektů klikněte na šipku ve spodní části grafu.

Sama Transparency International upozorňuje, že data mohou postrádat přesnost i aktuálnost. Seznam Zprávy například v minulém týdnu upozornily, že v evidenci jsou falešné majetky ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti).

Redakce proto správnost dat ověřila i u ministerstva spravedlnosti, které souhrnné statistiky potvrdilo. „Dle našich odhadů povinnost vůči evidenci skutečných majitelů dosud nesplnilo přibližně 10 % subjektů,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení. „Celkový počet subjektů s evidenční povinností se pohybuje kolem 650 000. Evidenční povinnost pak splnilo přibližně 580 000 subjektů,“ dodala.

I samo ministerstvo ale připouští, že data mohou být do jisté míry zavádějící. „Předpokládáme, že nemalou část z těchto osob představují tzv. neaktivní společnosti, u kterých ani nelze předpokládat, že povinnost kdykoli splní,“ vysvětlila Nevšímalová.

I z tohoto pohledu je tak dozor nad firmami, které zákon porušují, obtížný.

Podobná nečinnost úřadů přitom může pro Česko znamenat komplikace na evropské půdě. Evropská komise už loni zahájila kvůli novelizaci rejstříku skutečných majitelů s vládou řízení. Server iRozhlas.cz v prosinci upozornil, že nesouhlasila s tím, jak úřady směrnici zapracovaly do legislativy. Návrh zákona na změnu předložila vláda do meziresortního řízení před čtrnácti dny.

Další prohřešky

Evidence skutečných vlastníků nicméně není jediná povinnost, kterou mnoho subjektů nedodržuje. Z analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet, kterou uveřejnil server iRozhlas.cz, vyplývá, že za rok 2020 nezveřejnilo účetní závěrku necelých 85 % firem.

Nejčastějšími důvody byla podle analýzy ochrana soukromí a obava z konkurence. Podnikatelé se nezveřejněním bránili před tím, aby dodavatelé nebo odběratelé věděli jejich ziskové marže. „Sedmadvacet procent se setkalo s tím, že zveřejnění vedlo k agresi konkurentů nebo k tlaku dodavatelů či odběratelů,“ cituje server ředitele odboru legislativy, práv a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče. „Důvodem může být i administrativní zátěž. Podnikatelé souběžně reportují finančním úřadům, sociálce, zdravotním pojišťovnám – občas nějakou povinnost vypustí. Zřejmě volí rejstříkový soud jako nejmenší hrozbu.“

Pokud ji nezveřejní dva roky po sobě, hrozí každé z nich pokuta až 50 tisíc korun nebo tři procenta z aktiv. A v hraničním případě i likvidace. Ani v tomto případě ale stát aktivně pokuty nevymáhá, a státní kasa tak přichází o miliony korun.

Podle dat, která serveru Seznam Zprávy poskytla Finanční správa, kvůli tomuto prohřešku uložila mezi lety 2019 a 2021 pouze šest pokut fyzickým osobám a přes tisíc právnickým osobám. Hodnota těchto pokut za tři roky dohromady mírně přesahuje hranici 12 milionů korun.

Třeba v minulém roce pokuty v celkové hodnotě 4 891 112 korun dostalo 469 firem. Každá z nich tak průměrně měla zaplatit něco přes deset tisíc korun. Jak ale upozornila Finanční správa, jde pouze o uložené pokuty, jež nemusí být nutně i vymožené.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované