Hlavní obsah

Slepice pouští na dvorek dál. „Ať mě klidně zavřou. Aspoň mně tam bude teplo“

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

14. 12. 2022 18:25

Přestože od úterý platí celostátní zákaz venkovního chovu drůbeže, mnozí drobní chovatelé, které oslovily Seznam Zprávy, zůstávají u svých zvyků. Slepice pouští z kurníku ven i nadále.

Článek

Paní Anna žije v Malém Beranově na Jihlavsku. V zahradě nad domkem chová patnáct slepic. O nařízení schovat drůbež sice slyšela, ale změny neplánuje. „Nikam slepice dávat nebudu. Máme sice kurník, ale nechci, aby byly zavřené celý den. Mám už těch nařízení plné zuby,“ říká.

Dodává, že slepice neměla nikdy nemocné. „Jsou tady doma na zahradě, mnohem lepší než někde v chovech. Sem žádní ptáci nelétají, maximálně vrabci. Pořád se něco vymýšlí,“ lamentuje ve dveřích. „Můj tatínek říkával: Ano, byla slintavka, kulhavka. Ale přešlo to,“ dodává.

S případnou kontrolou nechce nic řešit. „Ať mě klidně zavřou. Aspoň mně tam bude teplo,“ loučí se.

Podobně reaguje na dotaz Seznam Zpráv i důchodkyně Emílie z malé obce u Litomyšle. „O nařízení vím z televize, ale slepice máme i dneska normálně na dvoře. Jsou tady zvyklé nést vajíčka,“ vysvětluje. „Nám tady žádní divocí ptáci nelétají,“ odpovídá pak na dotaz, zda se neobává ptačí chřipky.

Ani Petr z Opavska slepice nezavřel, uvedl, že o zákazu a možných sankcích ani nevěděl. „Slepice mám normálně venku. Nesou mi pěkně, bo mám letos nové,“ řekl Seznam Zprávám muž, který drůbež chová pouze pro vlastní potřebu.

Zákaz venkovního chovu drůbeže platí v celém Česku od úterý. Chovatelé musí své ptáky umístit do budov. Výjimku mají chovatelé běžců, jako jsou třeba pštrosi, a holubů. Povinností je také podávat vodu a krmivo uvnitř hospodářské budovy případně pod přístřeškem, který zabrání jejich kontaminaci výkaly volně žijících ptáků.

„Apelujeme na všechny chovatele drůbeže, aby nařízená mimořádná veterinární opatření ve vlastním i veřejném zájmu důsledně dodržovali, žádáme je také o dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech. Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Mezi opatření patří i to, že do hospodářství s chovem drůbeže mají vstupovat pouze osoby, které o drůbež pečují.

Jak dlouho to uvnitř vydrží?

V důslednosti mají však čeští chovatelé zatím velké mezery. Že se mnozí z nich odmítají nařízením řídit, naznačuje jejich neochota o tématu vůbec hovořit a rychlé zavírání dveří před reportéry.

Redakce ale narazila i na ty, kteří nařízení kvůli šíření ptačí chřipky berou vážně.

Třeba rodina Klausových z Klecan u Prahy drží veškerou chovanou drůbež uvnitř. Jejich padesát slepic a pět kachen, které obvykle volně pobíhají po pozemku, ode dneška Klausovi drží v kurnících. Oproti jiným chovatelům prý mají tu výhodu, že jsou jejich kurníky dost velké a zvířata tak uvnitř příliš netrpí. Při nakouknutí dovnitř se ale i tak všechny slepice derou ven.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Slepice rodiny Klausových jsou od dneška zavřené v kurnících.

Také paní Hana žijící naproti potvrzuje, že se nové nařízení snaží dodržovat. „Ano, nařízení dodržujeme, ale nevím, jak dlouho to slepice v našem malém kurníku vydrží,“ uvažuje.

Majitel velkochovu ve vedlejších Klíčanech Ondřej Bačina, který chová přes osm tisíc slepic, podle svých slov spojil opatření proti ptačí chřipce se zazimováním drůbeže. „Nejen kvůli nařízení, ale i vzhledem ke klimatickým podmínkám jsou teď všechny naše slepice zavřené. Ať už z našeho voliérového nebo free-range chovu,“ popsal Bačina.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Mobilní kurník na free-range chovu Ondřeje Bačiny v Klíčanech, nyní uzavřený.

Nařízení veterinární správy se snaží vyhovět také v komunitní zahradě v Tróji, kde chovají asi 130 slepic. Podle jejího koordinátora Štěpána mají s podobnými opatřeními zkušenosti už z minulých let. Protože jsou ale jejich kurníky příliš malé, aby v nich mohly být slepice delší dobu zavřené, oplotili a zasíťovali tu část výběhu, kam se slepice chodí krmit.

„To nařízení určitě nebude trvat jen pár dní a nemůžeme přece naše slepice držet zavřené dlouhé týdny,“ vysvětlil Štěpán.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

V pražské komunitní zahradě chrání krmivo proti kontaminaci volně žijícími ptáky sítěmi.

Vejce mohou zdražit

S opatřeními, která nařídila Státní veterinární správa, souhlasí i Agrární komora. Podle ní je to nezbytné preventivní opatření, pokud nemá dojít k významnějšímu poklesu stavů drůbeže.

Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal ale podotkl, že si uvědomuje, že dodržování mimořádných veterinárních opatření znamená pro chovatele další nárůst již tak vysokých nákladů, které ještě prohlubují nejistotu chovatelů v souvislosti s rozdělením zemědělských dotací v příštím roce. „Stavy drůbeže v Evropě se kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky již nyní snižují, což může ovlivnit budoucí cenový vývoj vajec a drůbežího masa pro spotřebitele,“ upozorňuje.

Vejce už ale v důsledku vybíjení chovů v celé Evropě zdražily. Za rok z 2,60 na 4,90 koruny. Více v článku zde.

Nákaza se projevuje dýchacími potížemi a ztrátou chuti. Zvířata hynou zpravidla v průběhu jednoho až dvou dnů,“ popsala komora, jak by chovatelé případnou nákazu drůbeže poznali.

Dodává však, že pro veřejnost není ptačí chřipka nebezpečná. „Pro spotřebitele nepředstavuje ptačí chřipka žádné riziko. Vzhledem k tomu, že tepelnou úpravou dojde k usmrcení viru, je konzumace drůbežího masa a vajec v běžných podmínkách nadále naprosto bezpečná.“

Ptačí chřipka v Česku

Od začátku letošního prosince bylo v Česku potvrzeno šest nových ohnisek ptačí chřipky, pět v malochovech drůbeže a jedno ve velkochovu kachen na výkrm. Čtyři z ohnisek se nacházejí ve Středočeském a dvě v Jihočeském kraji. Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1.

K nárůstu počtu nových ohnisek dochází v celé Evropě. Nebezpečí zavlečení nákazy do chovů se vždy výrazně zvyšuje v souvislosti s migrací volně žijících ptáků. Aktuální informace k problematice jsou k dispozici na webu Státní veterinární správy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované