Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Navrhovaná novela školského zákona prošla ve středu v původním znění, bez úprav, které Senát navrhoval. V návrhu tak zůstává například slučování menších škol a změny v maturitách. Ze 161 přítomných poslanců hlasovali všichni pro původní verzi novely, proti senátní verzi hlasovalo 151 poslanců.
Senát při vrácení návrhu zákona do Sněmovny navrhl několik zásadních změn. Z novely měl být jednak vypuštěn bod o zavedení slovního hodnocení v prvním a druhém ročníku základní školy, zmizet měl podle Senátu také bod o zavedení asistentů pedagoga v prvních třídách s více než 15 žáky.
Odstranit chtěl Senát také bod, který by znemožnil žákům první třídy propadnout. Naopak přibýt měla podle Senátu možnost, aby rozhodnutí o odkladu nástupu do první třídy mohli provést i kliničtí logopedi, nejen psychologové.
Novela původně prošla Sněmovnou už na konci dubna, shodly se na ní všechny koaliční i opoziční strany. Ze 164 přítomných poslanců tehdy pro novelu hlasoval každý z nich. Novela se případně bude moci do Sněmovny vrátit ještě jednou, a to v případě, že ji vrátí prezident. V takovém případě by muselo hlasování proběhnout znovu, opět by byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců.
„Senátoři nepochopili komplexnost novely“
Poslanec Pavel Klíma (TOP 09) jako zástupce za předkladatele uvedl, že Senát chce novelu „vykostit“. „Je mi líto, že senátoři nepochopili komplexnost této novely,“ uvedl. Podle něj by bylo lepší, kdyby se neodhlasoval návrh vůbec, než aby se odhlasovala senátní verze.
Horní komora Parlamentu měl podle senátora Stanislava Balíka (ODS) problém především s tím, že změny v novele by byly uspěchané a řada z opatření prezentovaná jako podpůrná podle něj s navrhovanými změnami nesouvisela. „Šlo o apel, abychom skrze zákonné příkazy a zákazy nenutili společnost k překotným změnám,“ řekl Balík.
Balík také zmínil, že způsob, jak by se měli hodnotit žáci, by podle něj neměl být určený zákonem, stačit by mělo, že mají školy v tomto kontextu na výběr. Zdůraznil také to, že by o postupu dětí do dalších ročníků měl rozhodovat především učitel u konkrétního případu, ne obecný zákon.
Financování, podpora a výuka na dálku
O tom, jaké změny novela obsahuje, Seznam Zprávy už dříve informovaly, díky výsledku dnešního hlasování v návrhu nedošlo k žádným změnám.
Zmenšit by se například měl počet škol, malé školy se podle novely sloučí. V obcích s jedinou školou vše zůstane beze změn, tam, kde je škol více, bude moci fungovat jen taková, která má alespoň 180 žáků.
Školy nad 180 žáků dostanou také nárok alespoň na část úvazku na psychologa či speciálního pedagoga, tyto pozice musely být dříve financované z různých dotačních titulů.
Školy, respektive jejich zřizovatelé, dostanou také skrze rozpočtové určení daní peníze na financování platů kuchařek. Školy pracující v náročnějších podmínkách pak dosáhnou na vyšší podporu od státu, větší pomoc by se tak měla dostat například žákům s menší podporou v rodině.
Novela rovněž rozšíří možnosti výuky na dálku, na středních školách budou moci ředitelé zavést distanční výuku se souhlasem žáka nebo jeho zákonných zástupců a v maximálně 40 procentech celé výuky.
Pro žáky středních škol se změní také maturity, místo klasických otázek a odpovědí z jednotlivých předmětů budou moci skládat komplexní absolventskou práci, za certifikáty z jazykových zkoušek pak navíc budou moci žáci automaticky dostat maturitu z tohoto jazyka.
Za cíl má novela také úspory, z roku na rok půjde podle novely zastropovat růst financí poskytovaných na výuku. V neposlední řadě pak novela umožní model duálního vzdělávání, díky kterému může praktická výuka probíhat přímo na pracovištích firem.
